Oddalování uzavírání zakázek bylo nejčastější kritikou, která vůči obraně a ministru obrany Martinu Stropnickému (ANO) především před říjnovými volbami zněla od opozice i některých odborníků. Během letošního roku byla podepsána například smlouva na nákup 20 obrněných vozidel Pandur za dvě miliardy korun, další smlouvy v řádu miliard byly uzavřeny na nákup munice či na opravu techniky.

Vedení obrany ale ještě na začátku roku mluvilo o tom, že se letos podaří uzavřít smlouvy na nákup obrněných vozidel Titus, na modernizaci 33 samohybných houfnic Dana nebo na nákup desítek lehkých obrněných vozidel pro chemický a radiační průzkum. Zakázky schválila vláda, smlouvy ale budou podepsány nejdříve příští rok. Zdržela se i významná miliardová zakázka na mobilní radary, které chce ČR koupit z Izraele. Tendr byl již podle ministerstva uzavřen, podepsání smlouvy ale Stropnický nechal na nové ministryni Karle Šlechtové (za ANO). Ta ale po nástupu do funkce řekla, že si nechá všechny chystané velké zakázky prověřit. Uzavření smluv se tak odkládá. Zdůvodnit bude chtít i nákup víceúčelových vrtulníků z USA nebo Itálie za více než deset miliard.

Bečvář je přesvědčen, že se na modernizačních projektech podařilo odpracovat "ohromně velký kus práce". Řada chystaných nákupů je podle něj "za půlkou vlastního projektu".

Druhým často opakovaným tématem byl růst rozpočtu. Obraně každoročně příjmy ze státního rozpočtu rostou, na příští rok bude mít k dispozici 58,9 miliardy korun, tedy o 6,4 miliardy více než letos. Opozici se přesto tempo růstu nelíbí. Podle závazku k NATO by Česko mělo na svou obranu vydávat dvě procenta HDP, v současnosti to je asi procento. Minulá vládní koalice se zavázala, že zajistí navýšení obranného rozpočtu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Rozpočtové plány s tím počítají, v příštích letech by to ale znamenalo nárůst o až 11 miliard korun za rok.

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář hodnotí letošní rok pozitivně. Řekl, že za úspěšný považuje nábor, kdy do armády přišlo více než 2170 nových vojáků. Jednotky armády jsou podle něj naplněny na asi 82 procent. Velký posun vidí také v rozšiřování aktivních záloh, které mají přes 2000 příslušníků. V souvislosti s aktivními zálohami je ale potřeba podle něj dále pracovat na některých záležitostech, například lépe sladit výcvik či materiálně-technické zabezpečení.

Armáda v uplynulých letech kvůli úsporám bojovala s naplněností skladů. Nedostatek byl například maskáčů, přileb nebo neprůstřelných vest. Bečvář poznamenal, že bylo podepsáno několik rámcových smluv, které vytváří předpoklady, aby už třeba boty nebo maskáče nedošly. Připustil však, že celková náprava "bude ještě chvíli trvat".

Vojáci i letos působili v řadě zahraničních misí. Největší kontingent má armáda v Afghánistánu, kde většina vojáků hlídá spojeneckou základnu Bagrám. V Iráku čeští lékaři operovali irácké vojáky zraněné v bojích proti extremistům z takzvaného Islámského státu nebo cvičili irácké piloty a techniky. V Mali hlídali velení výcvikové mise Evropské unie a museli osvobozovat hotelový komplex napadený teroristy.

Armáda se také letos musela vypořádat s nepříjemnými incidenty. V září došlo k výbuchu ve vojenské budově ve Vyškově, při kterém zemřel vojenský policista, o několik dní později výsadkář při seskoku na pražské Letné skončil mezi diváky, zranili se tři lidé.

Od května má armáda první generálku. Stala se jí dosavadní plukovnice Lenka Šmerdová. Novým velitelem Hradní stráže byl jmenován dosavadní zástupce velitele 13. dělostřeleckého pluku Jiří Kývala. Změny se udály i ve vedení generálního štábu.