Svěřil se také s tím, jak pětičlenný autorský tým, režiséři Tereza Kopáčová a Tomáš Mašín, scenáristé Matěj Podzimek a Tomáš Feřtek a producent Michal Reitler, ovlivňovali výběr herců. „Právo veta má producent, ale v reálu to mezi námi takto nefunguje, vždy jsme se dohodli. O obsazení Lukáše Vaculíka do role školského ombudsmana Aleše Pelána jsme neměli pochyb. K postavě řidiče Starého se váže podařená historka. Druhý režisér Tomáš Mašín přišel s Pavlem Řezníčkem, s nímž už dřív spolupracoval. Napsal ho proto na castingovou listinu,“ líčí Feřtek.

Starý už není blb jako na začátku

Řezníček jako tradiční představitel rolí svůdců žen se jim ale nepozdával. „Ptali jsme se: Řezníček, tento elegán? To je úplně mimo. Ale když už byl zapsaný, nechali jsme to být. Navíc klíčovou roli v tom má castingová režisérka Maja Hamplová, která s uchazeči natáčí videa. Když jsme je dostali, shodli jsme se, že Pavel Řezníček je fakt nejlepší. Později na natáčení se mě jeden z herců, který nakonec dostal jinou roli, ptal, kdo vlastně bude hrát řidiče Starého a když slyšel Řezníčkovo jméno, podotkl: „Ale vždyť on nemá řidičák.“ Neměl, to jsme zjistili při natáčení,“ zavzpomínal Feřtek.

Přiznává také, že postavu Starého psali poněkud prvoplánově: „V našem pojetí to byl trochu blb, ale Pavel Řezníček postavu opravdu rozsvítil, obhájil ho. Říká věci, které se trousí v hospodě a možná si to myslí kdekdo, ale málokdo to řekne na nějakém fóru. My jsme další díly seriálu psali v době, kdy už se první točily. Viděli jsme, jak herci roli uchopili, takže jsme s některými postavami mohli lépe pracovat, doformovat je. Starý měl najednou u nás daleko větší respekt, už to není ten blbec, víc jsme ho zapojili do děje, protože jsme ho vlastně začali mít rádi.“

Téma, které se týka všech

A čemu přičítá kladnou odezvu diváků? „Kdyby se mě někdo zeptal, jak řešit problematiku dětí s poruchami chování, tak nevím. Zrovna toto je věc, která opravdu nemá jednoduché řešení. Tuto nejistotu jsme se do toho snažili dostat. V odborné komunitě se pohybuji dlouho a vím, že žádný spolehlivý recept, který vždy zafunguje, neexistuje. Některé školy to zvládnou, jiné vůbec. Druhý důvod rezonance u diváků je asi to, že se naše téma týká skoro každého, kdo má, měl nebo bude mít dítě ve škole. To může být nespokojené, ohrožené, agresivní. V každém rodiči to dřímá. A pak jsou tu učitelé, kteří stojí před tabulí a vědí, jak je to hrozně těžké. A přejí si, aby to věděla i široká veřejnost. Z odezvy soudím, že se nám podařilo nahlédnout do jejich dilemat.“

Kým se autoři Ochránce inspirovali při psaní postav ministrů školství a jejich poradce Havlíka? A kde jsou největší Achillovy paty českých sboroven? Čtěte zítřejší rozhovor s Tomášem Feřtekem v tištěném Deníku.