„Zároveň připravujeme změnu zákona o odpadech, neboť vyhláškou v současné chvíli nelze omezit bezhotovostní styk pouze na převod na účet, což je podle ministerstva životního prostředí ten nejúčinnější způsob," uvedla.

Krádeže kovů dlouhodobě trápí obce. V některých začala s novým rokem platit vyhláška zakazující lidem prodávat šrot v komerčních sběrnách. Posílit by se proto podle Roubíčkové měla i kontrola sběren a výkupen, kterou má na starosti Česká inspekce životního prostředí.

Obce mají povinnost nabídnout občanům, kam mohou nepotřebné kovy odnést. Je to místo, které obec určí vlastní vyhláškou. Může to být sběrný dvůr, velkoobjemový kontejner nebo speciální popelnice. Zákon umožňuje občanům předat kovový odpad i do dalších legálně provozovaných zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Novinky ale působí spíše zmatek. MŽP podle Roubíčkové preferuje to, aby se lidem, kteří kovy odevzdají, poslaly peníze na účet.

Podle MF Dnes začaly od Nového roku platit vyhlášky, které zakazují lidem prodávat šrot v komerčních sběrnách, například v Bohumíně, Karviné, Havířově, Orlové nebo Rychvaldu v Moravskoslezském kraji. Prodat šrot do sběren mohou pouze firmy, občané jen v městském separačním dvoře.

Boj proti zlodějům kovů

Obce tak chtějí bojovat proti zlodějům kovů. Mluvčí Karviné Šárka Swiderová deníku řekla, že při rekonstrukci náměstí dvakrát zmizely litinové kanálové poklopy. Člověk pobírající dávky v hmotné nouzi si prý za dva měsíce vydělal odvozem kovových předmětů 150 tisíc korun. Jen za loňský rok městu vystoupaly škody ke dvěma milionům.

Svaz průmyslu druhotných surovin ČR ale už dříve snahu obcí označil za neústavní, vyhlášky prý postihnou hlavně poctivé občany. „Je nemorální chtít po lidech, aby se majetku, který nabyli legálně, zbavili zdarma," uvedl loni na tiskové konferenci výkonný ředitel svazu Petr Šulc.