Řekněme si o růst mezd, řekněme si 
o něj sebevědomě. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů ČMKOS Josef Středula na manifestačním mítinku stovek odborářů 
v Praze včera nastínil první z odborových požadavků. „Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné," doplnil druhý.

Podle odborů výdělky v Česku rostou pomalu. Tříhodinový mítink se konal pod heslem Konec levné práce, jeho hlavním tématem kromě požadavku na zvýšení minimální mzdy na 11 500 korun bylo právě i doporučení vyjednávat o navýšení platů pro příští rok až
o 5,5 procenta. Zaměstnanci si podle odborů zaslouží dobrou a spravedlivou mzdu, odbory proto žádají navýšení minimální mzdy od 1. ledna z nynějších 9900 korun. Vláda ale hovoří o 11 000 korun.

Růst ekonomiky

Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun. O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. V koaliční dohodě se zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy.
ČMKOS považuje růst mezd za klíčový nejen kvůli zaostávání tuzemských příjmů za ostatními zeměmi Evropské Unie, ale i proto, že zaměstnanci se více podílejí na výsledcích růstu české ekonomiky. Proto budou odbory usilovat o pokračující růst mezd v nadcházející fázi kolektivního vyjednávání a doporučily svým členům, aby vyjednávali v podnicích pro příští rok o zvýšení mezd až o 5,5 procenta. Zaměstnavatelé podle Středuly na zvýšení mezd mají, problém vidí v neustálém odtoku zisků z České republiky.

„Nerozumím tomu, proč se odboráři vlamují do otevřených dveří. Podnikatelé mzdy zvyšují," uvedl v reakci prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„Jsou firmy, pro které by 
i čtyři procenta navíc na mzdách mohl být fatální problém," upozornil navíc ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Průměrná mzda v ČR stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta, na 27 297 Kč. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne.
Medián mezd, tedy prostřední hodnota, ve druhém čtvrtletí činil 
23 047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více.