Nejčastější vadou je patlavost (dyslalie), kdy dítě špatně vyslovuje některé hlásky. Do určité míry je fyziologická. „Dítě se vyvíjí. Důležité jsou při tom správné řečové vzory v kolektivu a mateřských školách," uvedl šéf asociace, která sdružuje asi 300 členů. Zásadní roli hraje také rodina. Rodiče by na děti neměli šišlat nebo mluvit příliš rychle.

Pokud rodiče zaregistrují u svého potomka poruchu řeči, měli by navštívit logopeda. Ten připraví individuální terapii a poradí, jak s dítětem pracovat. „Někdy se rodiče snaží laicky, pomocí různých příruček, výslovnost dítěte upravovat sami. Tím ale mohou nesprávnou výslovnost ještě zhoršit. Rodiče by se svými dětmi měli spíše co nejvíce komunikovat, vyprávět jim básničky a zpívat písničky," uvedla v tiskové zprávě logopedka Helena Kolbábková ze speciálně pedagogického centra.

Domácí procvičování

Při domácím procvičování dětem i rodičům mohou pomáhat také moderní technologie. Pro tablety je připravena například aplikace Slovohrátky, kterou vyvinuli sami logopedové. „Z vlastní praxe mohu říci, že tabletová aplikace je u děti i rodičů velmi populární. Je pro ně zajímavější, interaktivní a dítě si během učení a procvičování v podstatě hraje," uvedla Kolbábková.

Ministerstvo školství dlouhodobě dotuje program logopedické prevence přímo v mateřských školách. Letos v něm rozdělilo více než pět milionů korun. Česká školní inspekce ale loni v lednu uvedla, že logopedická péče v mateřských školách stále pokulhává. Necelých 30 procent škol tehdy poskytovalo odbornou logopedickou péči zajištěnou kmenovým pedagogem.

Na středních pedagogických školách, které připravují učitelky MŠ, se logopedická prevence vyučuje jen okrajově, zjistila inspekce v uplynulém školním roce. Kritizovala také to, že v 11 procentech těchto škol nebylo součástí přijímacího řízení ověřování jazykového projevu uchazečů. Požadavek na odpovídající kvalitu výslovnosti považuje inspekce za bezpodmínečně nutný, protože učitelky dětem předávají jazykový vzor.