„Ten, kdo zažívá šikanu, ji musí doložit. Podřízení mívají strach ze ztráty zaměstnání, proto takové zacházení i dlouhou dobu trpí," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj nebývá hranice mezi požadavky šéfů a šikanou vždy jasná a není na první pohled zřejmé, co už je „za hranou". Ne vše se ale dá za nevhodný přístup považovat, podotkl odborář. Roli hraje i opakování a intenzita.

Podle Středuly je možné jako šikanu brát třeba to, když šéf chce, aby pracovníci byli neustále na telefonu i po pracovní době, ve svátky či v noci a pracovali přesčas bez náležité odměny. „Lidé nemají žádný soukromý život, nemohou si plánovat svůj čas, pracovní život a kontrola nad ním se jim vymykají z rukou," uvedl Středula. Podle něj je důležité, aby člověk situaci „nenechal dojít až ke kolapsu".

Prokázání šikany

Odborová centrála podle svého místopředsedy Víta Samka řešila řadu dotazů pracovníků, kteří chtěli vědět, jak mají proti šikaně postupovat. „Každý zaměstnanec má právo si zaměstnavateli stěžovat a o sjednání nápravy požádat – písemně," uvedl Samek. S podáním žádosti o nápravu počítá zákoník práce. Podle něj zaměstnavatel také nesmí pracovníka za takový podnět postihovat či znevýhodňovat.

Když se situace nezmění, měli by lidé kontaktovat oblastní inspektorát práce. Možná je i žaloba k soudu. Nutné je ale mít důkazy a případná svědectví kolegů. Podle Samka se chování nadřízeného může odrážet v mailech či v textových zprávách. Radí proto, aby si je lidé schovávali. „Vše je pak dohledatelné," podotkl místopředseda ČMKOS. Státní zaměstnanci se mohou ve svém resortu obrátit na příslušného státního tajemníka či náměstka pro státní službu z ministerstva vnitra. Při prokázání šikany je nejlepším řešením odchod šikanujícího, dodal Středula.

Stížnosti na šikanu v práci dostává i kancelář ombudsmanky. Podle její mluvčí Ivy Hrazdílkové je počet ale spíš „v řádu jednotek". Kancelář se zaměřuje pak na to, jak případ řešil inspektorát práce.

„Většinou se naráží na to, že inspektoráty šikanu neprokážou, nezajistí důkazy. Případy skončí. Když se případ řeší, zjistí se, že ti lidé na místě už nepracují. Obtížné je i získat svědky," přiblížila potíže mluvčí.

Ombudsman

Ochránce práv spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem neřeší. Při šikaně tak přímo zasáhnout nemůže. Výjimku tvoří případy, kdy je šikana diskriminací. Týká se tedy rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, věku, sexuální orientace, postižení, vyznání, víry či světonázoru.

Podle kanceláře ombudsmana šikanou může být to, když šéf nepřizná podřízené prémie, nevhodně jí plánuje směny, dává jí nepopulární práci či nařizuje přesčasy poté, co odmítla jeho pozvání k soukromé schůzce. Podle Samka odbory měly třeba případ, kdy si šéfová zasedla na podřízenou a zahrnovala ji množstvím náročných úkolů. Oběť tak byla pod neustálým tlakem a ve stresu.