K nejzávažnějším nedostatkům patří podle kontrolní zprávy chybějící části svazků, kopie jsou špatně čitelné, chybí naskenované fotografie. ABS spadá pod ústav, který digitalizaci provádí. Vedení ústavu odhadlo náklady na digitalizaci na 50 milionů korun jen na mzdách. Přesný výpočet, který by zahrnoval i odpisy techniky, není k dispozici.

Odboráři ale tvrdí, že projednávání zprávy o kontrole se dostalo opakovaně do rozporu s jednacím řádem rady. Tím, že předsedkyně rady Emilie Benešová požádala archiv o zpracování konečné zprávy o kontrole, prý jednala v rozporu se zákonem. Úkolovat Archiv bezpečnostních složek jí nepřísluší, uvádějí v dopise odbory.

Jsou přesvědčeny, že zprávu účelově a jednostranně vypracovali archiváři. Navíc je prý v rozporu se smlouvami o převodech archiválií do elektronické podoby, které před třemi lety ústav s archivem uzavřel. Odboráři také připomněli, že podle prvoinstančního rozsudku, kterým soud vyhověl žalobě ministra kultury Daniela Hermana, členové rady již jednou zneužili práva přisvojováním pravomocí, jež jim nepříslušely.

Rozpočet se má snížit

Předpokládají, že rada ústavu vyzve vedení k nové kontrole a vzniku nové prověřovací komise. Jedna už v ústavu působí, odbory v ní ale zástupce nemají.

Odboráři si také stěžují na dlouhodobé negativní působení rady, které zejména u zaměstnanců odboru digitalizace a informatiky vyvolává nejistotu a stres. „Téměř po dvou letech není vyjasněná otázka, zda budou pracovníci OID součástí Ústavu pro studium totalitních režimů či Archivu bezpečnostních složek," uvedli v dopise. Upozornili také, že vedení ústavu s nimi ještě neprojednalo návrh rozpočtu na příští rok.

Rozpočet na výzkum v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se má podle odborářů ústavu snížit o zhruba 15 milionů korun. Zaměstnanci se obávají, že to může negativně poznamenat odbornou, vzdělávací i vědeckou činnost instituce. Úkolem ÚSTR je nestranným způsobem zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismus a nacismus.