Loni demonstranti zabránili hlavě státu v klidu přednést na Albertově proslov. Pískali, vytahovali červené karty a dokonce na Miloše Zemana házeli vejce. Dávali tak najevo nesouhlas s jeho proruskou orientací, vulgárním projevem ve veřejnoprávním rozhlase a pohrdáním představiteli akademické obce. Prezident mnohé účastníky studentského pochodu podráždil i popisem policejního zásahu před 26 lety: „Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x' demonstrací," uvedl.

Obliba Miloše Zemana byla před rokem hluboko pod 50 procenty. Letos je všechno jinak. Prezident se postavil do čela kritiků uprchlického přílivu do Evropy. V lednovém rozhovoru pro Deník řekl: „Každý má žít ve své původní zemi. Něco jiného je cestovat a poznávat jiné kultury a něco jiného ve své původní vlasti pro její prospěch pracovat. Myslím, že tito lidé by měli žít ve svých zemích, tam praktikovat svoje náboženství a nepokoušet se narušovat normální život v zemích, které mají jinou kulturu."

Tuto tezi od té doby rozvíjel až po sdělení, že běženci si nezaslouží soucit, neboť používají děti jako živé štíty. Zeman je odpůrcem kvót a příznivcem rozmístění vojsk na hranicích. Výsledek? Jeho popularita raketově roste.

Odmítání kvót, neúplatnost a poctivost

Podle čerstvého průzkumu agentury SANEP prezidenta Miloše Zemana pozitivně vnímá 67,2 procenta lidí, ale s jeho postoji k uprchlické krizi se ztotožňuje 72,3 procenta občanů. Líbí se jim i Zemanova zahraniční politika. „Na Miloši Zemanovi veřejnost nejvíce kladně hodnotí odmítání uprchlických kvót, neúplatnost a poctivost, vlastenectví v podobě hájení zájmů ČR, pravdomluvnost, negaci islámu, cílevědomost, zahraniční politiku ve vztahu k Rusku a Číně či nepodlézavost EU a USA," vysvětluje ředitel SANEP Oldřich Zajíc.

Strach z migrantů u lidí evidentně přebil jiné odstíny Zemanova úřadování. Nevadí jim, že opět nepozval na oslavu 28. října na Pražský hrad dva rektory, nebo kontroverzní výběr některých vyznamenaných osobností. To, že se chystá letos na Albertově promluvit v době, kdy tam budou na jeho podporu demonstrovat příznivci Bloku proti islámu, mu politické body spíš přidává. I když ne u všech. Příští týden se na Národní třídě kupříkladu sejdou Zemanovi odpůrci, kteří chystají hlasování o jeho nástupci.

Pomoc lidem 
v nouzi

Razantně se ozvali akademici, konkrétně rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima 
a děkani 1. lékařské, Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakulty UK. Ve svém dnešním prohlášení uvádějí, že „nacistická a komunistická moc jako největší nebezpečí vnímaly inteligenci, kriticky a nezávisle smýšlející intelektuály, včetně představitelů českých vysokých škol a jejich studentů. Oběti nacistické zvůle z listopadu 1939 i ti, kteří byli zbiti v listopadu 1989, si proto zaslouží naši úctu a náš respekt".

Míní, že kdo o stav věcí veřejných, svobodu a demokracii každodenně nepečuje, přijde o ně. Odkaz studentských listopadů členy akademické obce UK tudíž zavazuje k pomoci těm, kteří se ocitnou v nouzi, a odsudku projevů lidské malosti včetně násilí, rasismu či nesnášenlivosti.

„Představa, že by výročí 17. listopadu mohlo být zneužito lidmi, jimž jsou netolerance, nenávist a nesnášenlivost naopak vlastní, stejně jako lidmi, kteří mají pro vzdělání, lidskou slušnost a kultivovanost pouze slova pohrdání, nás naplňuje hlubokým smutkem. Od všech takových projevů se proto co nejrozhodněji distancujeme, ať už by je vyjadřoval kdokoli."

Jsou zároveň odhodláni odkaz 17. listopadu 1939 a 1989 „za všech okolností hájit". Jak sdělil Deníku Tomáš Zima, představitelé vysokých škol se 17. listopadu sejdou na Albertově v 11 hodin. Dorazit má též rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Obliba prezidenta