Nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal českou populaci jako velmi nepřátelsky naladěnou vůči lidem prchajícím před válkou. Více než dvě třetiny dotázaných zastává názor, že by Česká republika neměla uprchlíky ze zemí postižených válečným konfliktem přijímat vůbec.

Čtvrtina Čechů je pro jejich přijetí do doby, než se budou schopni vrátit do země svého původu. Jen dvě procenta dotazovaných se domnívají, že Česká republika by měla uprchlíkům umožnit, aby se zde usadili. Ve srovnání s výsledky šetření z letošního dubna tak podíl lidí, kteří zcela odmítají přijetí uprchlíků, dále narostl.

Češi, Slováci i Poláci většinou odmítají především uprchlíky z oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Proti přijímání uprchlíků z muslimských zemí jsou v naprosté většině i tehdy, pokud by to mělo znamenat ztrátu peněz z fondů Evropské unie. 

Středoevropané jsou relativně vstřícnější k přijímání uprchlíků z Ukrajiny, ovšem pouze u Poláků podpora jejich přijímání převažuje nad nesouhlasem. 

Výrazná většina české veřejnosti odmítá imigrační kvóty a negativně hodnotí působení Evropské unie v souvislosti s vývojem situace okolo uprchlíků. Naopak u působení vlády a rovněž ministerstva vnitra mírně převládá pozitivní hodnocení.

O aktuální vývoj okolo uprchlíků se podle vlastních slov zajímá mírná většina respondentů, což je méně než v předchozích dvou letech. O dění v Sýrii se nicméně zajímá pouhá čtvrtina dotazovaných. Více než tři čtvrtiny Čechů vnímají uprchlíky jako bezpečnostní hrozbu nejenom v evropském, ale i v ryze českém prostředí.

Postoje v uprchlické otázce ovlivňuje dosažené vzdělání a životní úroveň. Nejvíce se cizokrajných válečných štvanců bojí chudí voliči levice a SPD, případně nevoliči. Věk, pohlaví, ani náboženské vyznání na druhou stranu nemělo na názory respondentů žádný významnější vliv.