Celý život zvedala pacienty upoutané na lůžko. Pak ji ale zradila vlastní záda. „Teď můžu stěží sedět," popisuje své problémy Jana Procházková. Práci v nemocnici musela opustit. Dnes se živí jako úřednice.

Nehoda sanity s osobákem v Kladně na křižovatce Pražské ulice s Arménskou.
Kvůli pracovním úrazům přichází o život přes sto lidí ročně. Loni počet klesl

Její případ není ojedinělý. Chronickou nemocí zad trpí asi pětina lidí, kteří se v práci potýkají s těžkými břemeny. Kromě zdravotních sester jde třeba o stěhováky, horníky nebo zedníky. Žádné bolestné jim ale doposud nenáleželo.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se to rozhodlo změnit. Navrhuje, aby se chronické problémy bederní páteře dostaly mezi nemoci z povolání. „V jiných zemích Evropy už takovou ochranu zaměstnanců mají," vysvětluje úřad.

Odstupné jako lákadlo

Češi a nemoci z povolání.Zdroj: DeníkJenomže nápad vyvolal odpor zaměstnavatelů. Ti se snaží normu zastavit. Tvrdí, že je nedopracovaná. Bude prý problém dokázat, že bolesti páteře způsobila práce pro konkrétní firmu. Zaměstnanec a zaměstnavatel se o tom budou moci hádat celé měsíce. Firmy mezitím budou muset lidem platit drahá vyšetření.

„Bolesti zad postihují velkou část populace. Posouzení, jestli je skutečně způsobila pracovní činnost, bude leckdy nemožné – některé polohy mohl zaměstnanec zaujímat zbytečně v důsledku nevhodných pracovních návyků," vysvětluje třeba Nora Šejdová ze Svazu průmyslu a dopravy. Ještě těžší podle ní bude dokazování, že problémy vznikly právě u konkrétní firmy.

Ilustrační foto.
Maminky na brigádě? Dál hrozí, že přijdou o „rodičák"

Nelíbí se jí ale i další věci. Třeba výdaje na posuzování žádostí. Prohlídky totiž budou muset zaměstnavatelé lidem zaplatit i tehdy, když se u nich nakonec nemoc z povolání neprokáže. „Dvanáctiměsíční odstupné, které by lidé mohli dostat při ztrátě zdravotní způsobilosti, bude pro řadu z nich dostatečným lákadlem, aby to zkusili," domnívá se Šejdová.

Návrh přitom podle ní neřeší, co mezitím s „odstaveným" zaměstnancem bude. „Není zřejmé, jestli mu bude náležet mzda, nebo její náhrada," přidává další výhrady právnička. Posuzování může trvat měsíce.

Námitky vznesli i lékaři. Třeba neuroložka a senátorka Alena Dernerová nechápe, proč chce ministerstvo odškodňovat jen nemoci bederní páteře.

Miloslav Ludvík
Z fakultních nemocnic univerzitní? Sněmovna souhlasila

Na krk se zapomnělo

Problémy mohou vzniknout i mezi krčními obratli. „Zaráží mě selektivní výběr ministerstva, podle kterého bude jako nemoc z povolání uznána jen zničená bederní páteř, ale krční už ne," řekla. Zdevastovanou krční páteř přitom podle ní mají třeba dlouholetí profesionální řidiči.

Podle Petra Sulka z tiskového odboru ministerstva práce ale nemají zaměstnavatelé důvod k obavám. Počet nemocí z povolání se podle něj každoročně snižuje, takže zařazení nové položky jen nahradí choroby, které už se tolik nevyskytují.

„Odhadujeme, že půjde o zhruba 25 případů ročně," uvedl Sulek. O odškodnění podle něj bude moci zažádat jen takový zaměstnanec, který už se kvůli bolestem páteře dlouhodobě léčí u svého praktického lékaře či neurologa. „Posouzení přitom nebude provádět kterýkoli specialista, ale lékař místně příslušného poskytovatele pracovnělékařských služeb, kterému bylo ministerstvem zdravotnictví uděleno povolení," doplnil.

Čeští lékaři každoročně nahlásí kolem 1100 nových případů nemocí z povolání. Mezi nejčastější patří choroby z hluku a vibrací či problémy dýchacího ústrojí. Nemoci svalů a kosterní soustavy dlouhodobě stojí za největším počtem dnů pracovní neschopnosti. Problémy s kosterní soustavou také představují téměř třetinu všech vyplácených invalidních důchodů.

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu