Výsledek? Rozpaky.

Jak už Deník informoval, jedinou zásadní novinkou je vznik funkce takzvaného státního tajemníka. Tedy jakéhosi nejvyššího úředníka dané instituce, kterého by na návrh ministra jmenoval premiér. Při odvolání by rovněž bylo třeba souhlasu premiéra.

Mandát státního tajemníka by byl pětiletý, a pokud by skončil, měl by rovněž nárok na odstupné ve výši šestinásobku svého průměrného měsíčního platu. Samotná mzda by se pak řídila tarifem jako u ostatních úředníků.

„Odvolání by nemohlo být úplně bezdůvodné a budou 
o tom rozhodovat dva lidé, a nikoliv jen jeden," potvrdila včera v ČT vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Podle ní vláda o vzniku funkce státního tajemníka rozhodla před několika dny. I Peake přitom kritizovala fakt, že chtěla zákon dlouhodobě připravovat na Úřadu vlády. Místo toho ale dva roky na přípravě normy pracovalo vnitro. A když připravilo paragrafové znění, stejně na něj nakonec nedošlo.

Nevládní organizace návrh kritizují a tvrdí, že nebude fungovat. Státní tajemník totiž bude jen prodlouženou rukou politiků, či hůře, může to být odkladiště pro kamarády.

Co je potřeba pro funkci tajemníka

Aby se totiž člověk mohl stát státním tajemníkem, musí mít buď dvouletou praxi na pozici šéfa odboru, nebo vyšší. Pokud ji nemá, „stačí" mu, aby byl někdy v minulosti ministrem či náměstkem ministra a cesta do křesla státního tajemníka je volná.

Jen pro představu: svého státního tajemníka nebudou mít jen ministerstva, ale všechny ústřední orgány státní správy. Tedy třeba Energetický regulační úřad, báňský úřad, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a další. Dohromady 14 ministerstev a 15 větších úřadů. A fakt, že by najednou vzniklo až 29 „teplých místeček", včera cupovala i opozice.

„Zavést institut státního tajemníka není ničím jiným než snahou zabetonovat ve vysokých pozicích na ministerstvech politicky dosazené, kvalifikační kritéria nenaplňující a současně neschopné úředníky nejlépe po dobu celého příštího volebního období," kritizoval šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Pověstné čertovo kopýtko může být skryto také v penězích. Vládní návrh zákona totiž neřeší odměňování běžných úředníků. Zůstaly by jim dosavadní tabulky. „Včetně toho, že zůstanou příplatky, které mohou tvořit i většinu platu úředníka a o kterých rozhoduje jeho nadřízený. To pak může být používáno jako nátlak na úředníka," říká Lenka Petráková, analytička nevládního sdružení Oživení.

Jak opoziční politici, tak nevládní sdružení by raději schválili původní verzi služebního zákona z roku 2002.
Ta sice také hovoří o státních tajemnících, ale kromě toho zavádí nezávislé generální ředitelství státní služby při Úřadu vlády, které by hlídalo to, aby se činnosti jednotlivých úředníků nedublovaly. Původní zákon z roku 2002 také omezoval zmíněné finanční bonusy, upravil kárné řízení, ale na straně druhé třeba zvyšoval odpovědnost úředníků – ze stávajícího 4,5násobku platu měli ručit za případnou škodu až osminásobkem mzdy.