Podle odhadů je u nás takových nadšenců až pětadvacet tisíc, opravdu zaujatí detektoráři, kteří hledají v každé volné chvíli, a když nehledají, studují krajinu v archivech a starých knihách, však tvoří asi jen desetinu.

Zatímco na počátku devadesátých let byl detektor výlučným zbožím ze zahraničí, dneska je technika dostupná takřka komukoli a obliba moderního hledání se zvyšuje. „Počet hledačů zcela jistě stoupá a z hledání se stává masivní záležitost," soudí archeolog Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě a detektorář David Vích.

Vášeň pro detektory přitom spojuje lidi, kteří by se jinak sešli asi jen stěží. „Hledačská komunita je hodně pestrá. Od dělníků přes podnikatele až po univerzitní profesory. Vím dokonce asi o dvou senátorech," konstatuje Adam Krejčík, šéfredaktor Detektor Revue.

A co se dá u nás najít? Kromě zátek od piva se těsně pod zemí často skrývají třeba odznaky, různé náboženské medailonky, šperky a také mince. Vždy ale platí, že jakýkoliv archeologický nález patří státu a je třeba ho odevzdat. „Třeba taková objevená mince je hlavně vzpomínkou na pěkné místo," uzavírá Adam Krejčík.

Našel poklad, dostal 276 Kč

Nejraději jezdí do bývalých Sudet. Jsou protkány starými obchodními cestami a zmizelými stezkami, které někdejší poutníky vedly skrze nebezpečné hvozdy a po staletí zde tábořila vojska armád.

Před šesti lety pátral Emil Malý po reliktech druhé světové války poblíž Svatého Kříže na Chebsku. Místo toho našel stříbrný poklad. Zamáčknutý do mělké jamky. Na svého objevitele tam v tichu lesa čekal osm set let.

Unikátní nález devadesáti hallských feniků z 12. a 13. století tehdy poctivě odevzdal chebskému muzeu. „Podle archeologa doktora Šebesty 
z Chebu měly mince nevyčíslitelnou hodnotu. Nikoli ovšem numismatickou, nýbrž výpovědní. I díky nim se později podařilo více méně přesně datovat připojení Chebska k českým zemím," říká Emil Malý, šéf Klubu hledačů historie.

O to větší pozornost vyvolala částka 276 korun, kterou Emil Malý dostal podle platné legislativy coby odměnu. „Už když jsem mince odevzdával, zhruba jsem si spočítal, o jakou sumu půjde. Proto jsem chtěl případ zdokumentovat a zveřejnit," popisuje. ´

Dodává, že o peníze mu nešlo. Chtěl prý hlavně upozornit národ a odpovědná místa na nedostatky zákona o státní památkové péči, proti kterému dlouhodobě vystupuje. „Špatný zákon přímo zrazuje lidi od toho, aby nálezy odevzdávali. Předměty ohromné hodnoty se soustavně ztrácejí z republiky," upozorňuje.

Do kauzy stříbrných mincí nakonec vstoupil Karlovarský kraj. Ocenil občanský postoj Emila Malého a vyplatil mu asi čtrnáct tisíc korun jako deset procent z odhadnuté hodnoty nálezu. Spokojený ale není: „Obecný princip odměňování hledačů se tím nijak nezměnil."

Emil Malý si nemyslí, že by všichni hledači byli svatí. Tvrdí ale, že většina slušná je a nálezy poctivě odevzdává muzeím.

Anna Dvořáková