Sněmovní hnutí SPD je podle zprávy nejvlivnějším aktérem v šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti. „Někteří jeho členové byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům," uvádí zpráva. SPD podle ní záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace nebudou podrobovat kritické reflexi.

Okamura tvrzení vnitra odmítá, ministr Jan Hamáček (ČSSD) podle něj využívá resort k politickému boji. "Využívá ho k plácání nesmyslů a výmyslů, aby před volbami do Evropského parlamentu poškodil politickou konkurenci nepodloženými nesmysly. U SPD je zcela jasné, že nic takového nedělá," řekl ČTK Okamura. SPD podle něj pouze říká názory v souladu se svým programem.

U Okamury a dalších členů hnutí bylo možné zaznamenat i protiromské projevy, dodává vnitro. "Policisté v průběhu roku prověřovali a odložili trestní oznámení na poslance Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera," uvádí zpráva. V případě Roznera a jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku Sněmovna v březnu rozhodla, že poslance ke stíhání nevydá.

Opakování nenávistných klišé

Při uprchlické krizi podle zprávy vzniklo několik uskupení, která spojovala různorodé osobnosti nastolující často nesourodá témata. "Jedinými spojovacími prvky byly odpor k imigrantům či muslimům a kritika údajně upadající západní civilizace," stojí v dokumentu. Význam těchto subjektů podle vnitra s vyčerpáním tématu migrace v roce 2018 upadal, navíc se v nich vyskytly osobní animozity.

Pravicové extremistické skupiny se podle zprávy loni soustředily na neustálé opakování nenávistných klišé, která doplňovaly kritikou Evropské unie, NATO, či liberální demokracie. "Hlavní subjekty, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie nepředstavují přímé ohrožení demokracie.

Absence konkrétního politického programu a jakýchkoli odborníků na škále tvořivé lidské činnosti vedla k totálnímu propadu obou stran v říjnových komunálních volbách," uvádí zpráva. Riziko vidí v excesech jednotlivců. Stagnaci podle zprávy zažily i domobranecké skupiny, které nepředstavují riziko pro demokracii.

Konspirační servery

Na šíření rasistických a xenofobních myšlenek se podle zprávy významně podílely také konspirační servery, které cíleně zveřejňují dezinformace a konspirační teorie. Policie v souvislosti s nimi loni řešila 11 trestních oznámení, nejčastěji kvůli podezření na šíření poplašené zprávy, hanobení národa, rasy či jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti proti skupině obyvatel.

"Tato média podkopávají demokratické principy a oslabují sociální soudržnost v České republice," uvedli autoři zprávy s tím, že některé weby mají komerční charakter, další ale vytvářejí vlastní konspirační teorie či dezinformace. Některá média se stala tiskovým orgánem extremistů a populistických subjektů. "Přejímají jejich nenávistné myšlenky, tyto multiplikují a snaží se z nich vytvořit legitimní politické téma," uvádí zpráva s tím, že příkladem může být spolupráce webu Aeronet a předsedy strany Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Znalci extremismu ve zprávě konstatují, že ve virtuálním prostoru sdílí produkty těchto webů řada skupin. U lidí bez kritického uvažování dokážou takto šířené desinformace vytvářet pocity paniky, strachu, či ohrožení, což dokumentuje trestní řízení s Jaromírem Baldou, uvádí zpráva.

Odkazuje na seniora, který si má po úterním pravomocném rozsudku pražského vrchního odpykat čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým trestným činem. Jedenasedmdesátiletý muž předloni pokácel dva stromy na železnici a způsobil tím dvě nehody vlaků, při nichž se jen shodou náhod nikdo nezranil. Sympatizant hnutí SPD chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrace.

Z dlouhodobé obsahové analýzy konspiračních webů podle analytiků vyplývá, že tato média často nesledují jednotnou informační linii, ale pouze vyvolávají informační chaos. "Výsledkem je vymýcení racionální diskuse prostřednictvím argumentů a její nahrazení emotivními konspiračními polemikami," uvedli.

Zahraniční bojovníci

Ze zprávy dále vyplývá, že policie v současné době eviduje 16 osob s vazbou na Českou republiku, které podezírá z toho, že se jedná o takzvané zahraniční bojovníky. Čtyři jsou českými občany, další osoby měly jinou formu pobytu v ČR nebo zde například měly příbuzné.

Fenomén zahraničních bojovníků se týká cizinců zapojených v různých ozbrojených konfliktech. Pět osob bylo obviněno, z toho jedna je ve vazbě a čtyři jsou na útěku. "Jedna osoba se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. U třech osob se předpokládá, že zahynuly," píše se ve zprávě.

Z podpory terorismu loni policie obvinila například bývalého imáma Sámera Shehadeha a jeho bratra se ženou. Zpráva připomíná také případ Slováka Dominika Kobulnického, který je viněn z přípravy teroristického útoku v Česku a ze "založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka."

V souvislosti se třemi teroristickými útoky v Afghánistánu, při kterých zahynuli čtyři čeští vojáci, policie obvinila z podpory a propagace terorismu dvě osoby, které tyto útoky schvalovaly.