Klinika byla projektována jako budova s inovativními prvky a téměř nulovou spotřebou energie. Mezi technické zajímavosti patří například maximální využití denního světla díky speciálně zešikmené úpravě ostění a fasády u většiny oken.

Využití denního světla

Projektanti se zaměřili i na orientaci budovy a použité materiály tak, aby nedocházelo k velkým únikům tepla v chladnějším období roku a zároveň aby budova neabsorbovala velké množství slunečního záření a během horkých letních dnů se příliš nepřehříval její interiér. Šetří se tak i energie vynakládaná na provoz klimatizace.

Ve všech veřejných prostorách, čekárnách i chodbách bude využíváno denní světlo.

V rámci dispozičního a konstrukčního řešení se počítalo s tím, že pacienti potřebují spíše více tepla a tlumenější osvětlení, zdravotníci zase naopak.

Nová klinika má půdorys ve tvaru písmene U, kompaktní tvar a podle odborníků optimální poměr pevných a prosklených ploch. Konstrukce je tvořena železobetonovým monolitem.

„Nosný skelet budovy je bezprůvlakový sloupový se speciálními nosníky, použili jsme také prefabrikované stropy. Stavba tak nejen rychle vyrostla, ale zároveň jsme na každém patře ušetřili čtyřicet centimetrů v tloušťce stropů, takže jsme vlastně uspořili téměř jedno celé podlaží ve výšce budovy,“ vysvětloval Adam Rujbr, autorizovaný architekt, jehož kancelář stavbu projektovala.

Propojení s okolními budovami

Konstrukční vlastnosti stavby podle architekta umožňují v budoucnu změnit její vnitřní dispozice podle aktuální potřeby.

„Technologie se zvláště v medicíně rychle vyvíjejí, některé přístroje dříve zabíraly třeba i několik místnost a dnes se vejdou na mnohem menší plochu. Změnit se může i skladba a potřeby pacientů. Chtěli jsme proto, aby se budova dala v budoucnu snadno dispozičně přestavět,“ uvedl architekt.

Projekt počítá s propojením nové kliniky s okolními budovami.

Do chirurgického komplexu s centrálním rentgenem a operačními sály tak bude možné pacienty přepravit suchou nohou proskleným ocelovým tubusem v délce 50 metrů.

„Pacienty tak budeme moci převážet suchou nohou k nejrůznějším diagnostickým vyšetřením nebo i k případným operacím,“ vysvětlil Vladimír Olejníček, vedoucí útvaru hospodářské-technické správy FN Olomouc.

Zeleň na fasádě, strom v atriu

Projekt počítá i se zelení. V atriu kliniky bude osazen strom, další popínavé zelené rostliny ozvláštní i průčelí budovy a do okolní krajiny bude klinika zapadat i z ptačí perspektivy.

Zelená retenční střecha bude navíc zadržovat dešťovou vodu a pomůže i z hlediska tepelné regulace budovy.

Klinika přijde na 335 milionů korun, přičemž dotace Ministerstva zdravotnictví ČR pokryje 109 milionů, dalších 226 milionů hradí zdravotnické zařízení z vlastních zdrojů. Jde o největší investiční akci fakultní nemocnice za posledních deset let.


Pokoje pro handicapované i obézní
Nová budova vyrůstající v sousedství chirurgického komplexu zahrnuje pět nadzemních a jedno podzemní podlaží. Společné sídlo v ní najdou špičková pracoviště II. interní kliniky – gastro-enterologické a hepatologické a Oddělení geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc.

Projekt zahrnuje jednotku intenzivní péče se sedmi boxy a čtyři kompletní pětadvacetilůžková oddělení s dvoulůžkovými i nadstandardními jednolůžkovými pokoji. V objektu budou také speciálně upravené pokoje pro obézní či jinak handicapované pacienty.

Oddělení geriatrie je posledním pracovištěm, které je situováno v nejstarší budově Franc Josef z roku 1896, jejíž kompletní rekonstrukce a dostavba je v plánu už řadu let. Pracoviště II. interní kliniky sídlí v objektu, který byl před 50 lety přestavěn z původního plicního pavilonu postaveného v roce 1927.