Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olomoučtí vědci přišli na způsob sledování detailů živých buněk

Olomouc – Olomoučtí vědci přišli na nové možnosti, jak pozorovat živé buňky v dosud nevídaných detailech. Super rozlišovací mikroskopii založenou na strukturním osvětlení buněk dokázali využít pro živé rostlinné vzorky jako první na světě. Díky tomu vidí buněčné děje v pohybu a navíc v rozlišení, které bylo ještě nedávno pro běžnou mikroskopii nepředstavitelné. Jejich výzkumu si všimli i ve světě; v květnu ho publikoval prestižní americký odborný časopis Plant Physiology. Informovali o tom zástupci Univerzity Palackého.

10.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační obrázekFoto: DENÍK/David Taneček

Na výzkumu spolupracovali zástupci Centra regionu Haná (CRH) a Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého. „Zatímco dosud vědci pod mikroskopem touto metodou zkoumali buňky z neživých rostlin, my využíváme živé vzorky a zvýšili jsme rozlišení až na sto nanometrů. Přitom hranice 200 nanometrů byla ještě nedávno považována za neprolomitelnou fyzikální bariéru. To je naprosté novum," uvedl vedoucí oddělení buněčné biologie CRH Jozef Šamaj.

Olomoučtí vědci se zaměřili na zkoumání struktury, organizace a dynamiky mikrotubulů, což jsou součásti vnitřní kostry buněk tvořené soustavou miniaturních trubiček. Soustředili se na mikrotubuly na povrchu buněk, které ovlivňují způsob ukládání celulózy do buněčné stěny, a tedy i to, jak bude buněčná stěna silná a jak silná bude celá rostlina. Na jejich orientaci závisí také to, jakým směrem rostlina poroste.

Posun je především v tom, že nově sledují místo usmrcených buněk mikrotubuly v pohybu. Vzorek snímají přes speciální světelnou mřížku, která rotuje a promítá na snímky typický vzor. Díky matematickým a statistickým metodám se pak jednotlivé snímky spojí dohromady a výsledný obraz je mnohem detailnější a ostřejší než dříve. „Je to skutečně velký posun dopředu. Podle úrovně fluorescence teď umíme mikrotubuly počítat, případně rozlišíme, jak blízko jsou u sebe. To zatím u živých buněk nikdo nedokázal," zdůraznil Šamaj.

K výzkumu vědcům posloužil model rostliny huseníčku rolního. Od něj chtějí v budoucnu přejít ke zkoumání mikrotubulů v ječmeni či vojtěšce. Výzkumem vědci získají důležité informace o vývoji rostlin či jejich odolnosti vůči stresům. Tyto výsledky mohou mít v budoucnu praktické uplatnění při šlechtění či genetické modifikaci hospodářsky významných plodin.

Autor: ČTK

10.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezidentská debata ve vlaku Deníku 20. listopadu na cestě z Prahy do Ústí nad Labem.
AKTUALIZOVÁNO
75 33

Spory nad Mašíny i vznikem vlády. Mezi kandidáty to ve vlaku jiskřilo

Nová Sněmovna, Tomio Okamura
AKTUALIZUJEME
15 18

On-line: Poprvé se sešli noví poslanci. O imunitní výbor se hádali dvě hodiny

Hrála v zápasech lépe než na tréninku, vzpomíná trenér zesnulé Jany Novotné

Hned si vybavil, jak ho mrzelo, když na žákovském mistrovství Evropy vypadla Jana Novotná v prvním kole. Talentované brněnské tenistce její kouč Miroslav Štencl věřil nejméně na semifinále. „Byl jsem strašně zklamaný, prohrála 9:11 ve třetím setu s pozdější vítězkou turnaje. Její soupeřka se jmenovala Steffi Grafová,“ připomněl trenér tehdy neznámou německou dívku, která se stala dlouholetou rivalkou Novotné.

Zeman odletěl do Ruska. S Putinem se sejde zítra

Prezident Miloš Zeman dnes odletěl z Prahy na pětidenní státní návštěvu Ruska. Na jedné z jeho posledních zahraničních cest před lednovými prezidentskými volbami ho doprovází početná skupina českých podnikatelů, kteří budou na seminářích v Moskvě a uralském Jekatěrinburgu diskutovat o rozšíření kontaktů s ruskými firmami. Podepsat mají smlouvy za víc než 20 miliard korun. 

Američtí demokraté obcházejí Trumpa. Se zástupci jiných zemí mluví za jeho zády

Starostové a guvernéři z řad Demokratické strany v USA ignorují rozhodnutí současného amerického prezidenta a důležitá rozhodnutí dělají ve světě bez něj. Zjistil to deník The Washington Post.

Island přeběhl za devět dní. Zážitek nemusí být pozitivní, říká Martin Šmíd

/ROZHOVOR/ Letos v červenci nevídaným způsobem pokořil Island – za devět dní přeběhl z nejsevernějšího neobydleného poloostrova přes pobřeží, pásmo hor, vnitrozemím až na jih. Martin Šmíd při tom urazil 644 kilometrů, společnost mu dělal pouze 40 kilogramů težký vozík s vybavením. I přes nepřízeň počasí a selhání techniky, dokázal pokořit sám sebe…

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT