Dnes, více než šest set let poté, jsou těžitelné zásoby téměř vyčerpány a padne zásadní rozhodnutí. Vláda na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem učiní dlouho očekávané rozhodnutí o těžebních limitech.

Na stole budou mít ministři dva návrhy. Oba počítají s prolomením limitů na dole Bílina (patří do skupiny ČEZ). Tady by těžba bezprostředně neměla ohrozit lidská obydlí, kabinet přitom bude žádat, aby uhlí za těmito limity bylo určeno výhradně pro teplárenství.
Složitější to bude v postoji k dalšímu nakládání s dolem ČSA, patřícímu společnosti Severní energetická. Prolomení limitů na tomto dole by zasáhlo do lidských sídel. První z usnesení počítá s návrhem ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), aby se rozhodnutí odsunulo do roku 2020. Zároveň jemu nebo jeho nástupci ukládá, že v případě neplnění cílů a opatření energetické koncepce má vládě předložit návrh na další úpravu limitů. Druhé z usnesení se omezuje pouze na požadavek, aby ministr průmyslu do konce roku 2020 v rámci vyhodnocení energetické koncepce předložil analýzu potřeb hnědého uhlí.

Demonstrace horníků

Vládní rozhodnutí doprovodí demonstrace horníků za prolomení i protest odpůrců těžby. Přes 150 lékařů, odborníků i ekologů poslalo premiérovi společný dopis, v němž odmítají i prolomení limitů na Bílině. Upozorňují na vážné hrozby pro zdraví a kvalitu života lidí, ekonomiku i energetiku, které by podle nich prolomení limitů přineslo. Dopis upozorňuje na to, že podle návrhu ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) se má po prolomení limitů těžba na Bílině přiblížit na pouhých 170 metrů k obci Braňany a 330 metrů k obci Mariánské Radčice. Limity těžby z roku 1991 kvůli ochraně proti hluku a prašnosti dodržují ale vzdálenost 500 metrů od obytné zástavby.

Signatáři se odvolávají i na studii Univerzity Karlovy pro MPO, podle níž by prolomení limitů pouze na Bílině způsobilo v ČR zdravotní a externí náklady vyčíslené na deset miliard korun a dalších 130 mi-liard korun v ostatních zemích EU. Podle studie dosahují externí náklady na tunu vytěženého uhlí až 890 korun. Tyto náklady nyní nesou především veřejné rozpočty, zdravotní pojišťovny a občané, těžařské firmy prý zanedbatelně.

Spálení hnědého uhlí, které leží pod zemí za limity těžby, by podle vědců způsobilo emise asi 1,35 miliardy tun oxidu uhličitého. To je více než desetinásobek všech ročních emisí skleníkových plynů ČR, která je již nyní značně produkuje, uvádí se v dopise. (jk, čtk)

Některá fakta

Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Podle údajů z publikace České geologické služby z roku 2012 skončí v případě zachování limitů těžba uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi kolem roku 2045. Naopak v případě zrušení veškerých limitů by bylo možné prodloužit těžbu až za hranici 21. století. Z hnědého uhlí v současnosti pochází téměř polovina elektřiny vyrobené v ČR.