Zprvu se bez online kontaktu s pedagogy ocitlo 250 tisíc dětí. Letos se jejich počet snížil zhruba na 50 tisíc. Stalo se to i díky finanční injekci ministerstva školství, které na technické vybavení tříd poslalo 1,3 miliardy korun. „Školy si pořídily přes 70 tisíc mobilních digitálních zařízení. Žákům celkem zapůjčily 41 tisíc notebooků či iPadů,“ uvedla mluvčí resortu Aneta Lednová.

Učitelé se v rekordně krátké době naučili využívat jednotné komunikační platformy, nejčastěji Google Meet nebo Microsoft Teams. I progresivní základní školy, jako je ta v Ludgeřovicích na Ostravsku, se posunuly o notný kus dopředu.

„Potvrdilo se nám, že směr, který jsme nastoupili před devíti lety, je správný. Do aktualizovaných školních vzdělávacích programů, které to od roku 2023 budou požadovat od všech škol, jen zakomponujeme naše zkušenosti,“ říká ředitel Karel Moric.

Z dotazníku, který vyplnili všichni jeho pedagogové, vyplynulo, že covidové období je utvrdilo v opouštění frontální výuky. „Chtějí klást stále větší důraz na projektovou a skupinovou práci, která děti baví,“ sdělil Moric.

On-line učebny, videa, kvízy

Zdroj: DeníkZástupkyně ředitele pražské ZŠ Mezi Školami Marta Šefčíková potvrzuje, že ve velmi krátké době uměl celý pedagogický sbor využívat prostředky online výuky. „Žáci měli ve své virtuální učebně k dispozici všechny dostupné materiály, prezentační videa, doplňkové filmy, ale i kvízy a testové otázky, které nám dávaly zpětnou vazbu, zda učivo pochopili,“ dodává. Stejně jako v Ludgeřovicích se i tady snažili učivo v některých oblastech zredukovat.

„Proběhly i velmi zdařilé programy, kdy žáci například vařili s panem učitelem online večeři nebo tvořili prostorové stavby ze sněhu, vymýšleli divadelní představení, nahrávali videopozdravy v cizích jazycích,“ přibližuje covidový rok Marta Šefčíková. V její škole se velmi osvědčily online individuální konzultace, kdy učitel s žákem může procvičit učivo v dohodnutém čase. Přizváni mohou být i rodiče.

Distanční výuka aktivizovala též autory webinářů pro učitele. Odborníci z Pražského inovačního institutu proto připravili systém na hodnocení vzdělávacích lekcí pro učitele. „Chceme zajistit snadnější orientaci v nabídce a rozhodování, na jaký kurz jít, či ne,“ říká vedoucí projektu Petr Zavadil.

Není nad kontaktní výuku

Všichni učitelé, které Deník oslovil, se shodli, že distanční výuka je méně efektivní než prezenční, k níž se nadšeně vracejí. Podle čerstvého průzkumu společnosti Nielsen Admosphere si to myslí i většina rodičů. Ti řešili hlavně nízkou koncentraci dětí při online výuce (74 procent) a jejich nedostatečnou motivaci (71 procent).

Měli také problémy s tím, že museli potomkům vysvětlovat učivo, které bylo i pro ně náročné (67 procent). Více než polovina rodičů měla také potíže s internetovým připojením a s nechutí dětí účastnit se online výuky.

Otázka pro Ivanu Bilou ze ZŠ MeziŠkolami v Praze 5, učitelku výtvarné výchovy a angličtiny
Jakou učební pomůcku jste nejradějipoužívala během covidu?Během distanční výuky jsem na onlinehodinách přes Google Meet hodně používalasdílenou obrazovku. Kromě klasickýchzápisků a prezentací jsem sdílelai různé hry, konkrétně stránky KAHOOT,learnings.app, wordwall.net. Nahodinách anglického jazyka žáci na přípravuprojektů použili program STORYBOARD– tvorba komiksů v anglickémjazyce. To byla novinka pro všechny,děti to bavilo a zpětná vazba bylaúžasná.