„V ČR ročně 50 až 60 lidí jde ke komisi, dokončí proces schválení a operace je provedena," řekl Procházka. Výskyt transsexualismu je 0,1 na 100.000 obyvatel. Porucha vzniká kombinací vrozených dispozic s hormonální nerovností na počátku těhotenství, kdy se v mozku formují centra pro pohlavní identitu. K transsexualitě nelze vychovat a nelze ji vyléčit. Podle údajů Transfóra žije v ČR až 30.000 lidí, které lze mít do té či oné míry za transsexuály.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje transsexualismus za psychickou chorobu, pod kódem F 640 se skrývá porucha, kdy se muž narodí v těle ženy, a i když má prsa a dělohu, cítí se být mužem, a naopak žena se narodí v těle muže a cítí se být ženou, i když má penis.

Francie jako první na světě ustoupila před dvěma lety od hodnocení transsexualismu jako psychické poruchy. Podle Procházky se ale tato porucha nějak zařadit musí, jen tak mohou české zdravotní pojišťovny operační přeměnu zaplatit. Proto se Česko řídí doporučením WHO.

Procházkovi spíše vadí to, že transsexualismus má stejnou diagnózu při čekání na operaci i po ní. I když už člověk má občanský průkaz s novým jménem a změněným rodným číslem a k lékaři jde jen pro předpis na hormony, je veden pod původní diagnózou transsexuála.

Některým by stačila jen změna jména

Část lidí s poruchou pohlavní identity operaci nechce, stačila by jim prý jen úřední změna jména. V ČR to ale bez operace nejde. V řadě zemí tuto možnost mají, takže se stává, že muž s dělohou porodí dítě.

V Česku se při změně do fyzické podoby muže odstraní děloha s vaječníky a prsa, ale ne vždy se vytvoří nový penis, protože funkci v sexu stejně neplní. Při změně do fyzické podoby ženy se zvětší prsa a odstraní penis, který se rovnou využije pro vytvoření pochvy. Přeměna se dělá postupně několika operacemi. Zvětšení prsou si pacienti platí, vše ostatní hradí zdravotní pojišťovna. Lidé si doplácejí jen na hormony.

Posuzuje komise

Reformní zákony o zdravotních službách přinesly od letošního dubna změny i transsexuálům. Žádost posuzuje centrální komise na ministerstvu zdravotnictví, platnost rozhodnutí je dva roky. Dřív rozhodovaly komise na ředitelstvích nemocnic a platnost rozhodnutí byla neomezená.

Než se člověk dostane až před komisi, prověřuje se, zda o přeměnu opravdu stojí. Následuje rok hormonální léčby a další alespoň rok v nové roli, třeba muž nosí ženské šaty. Problém bývá s reakcí okolí.

Až do médií se dostal před deseti lety případ Jaroslavy Brokešové, která po přeměně nebyla přijata do armády, i když v přijímacích testech uspěla. ČTK řekla, že od té doby se přístup společnosti zlepšil. Má práci v dopravním podniku a snaží se zapadnout do většinové společnosti. „Já se s většinovou společností shodnu, je zajímavé pozorovat to, jestli se většinová společnost shodne se mnou," shrnula.