Neteř Jana Opletala Věra Spurná: Strýc chtěl léčit chudé lidi zadarmo

Stále jsou lidé, a není jich málo, kterým odkaz Jana Opletala stojí za cestu do Nákla, na místo jeho posledního odpočinku. O čem to svědčí?
Tito lidé si uvědomují a váží si toho, co tehdy studenti udělali pro národ. Jejich statečnosti. Tito mladí lidé se nebáli vyjádřit nesouhlas s nacistickou okupací, i když věděli, že je to může stát život. Bouřili se, protože chtěli žít ve svobodné zemi. Po tom touží každý člověk po svobodě. Někdo si její důležitost uvědomuje více, někdo méně.

Petr Pithart: Moc se vzdávala dřív, než jsme čekali

A pro vás osobně? Jak prožíváte tyto dny?
Uvědomuji si, jak velká ztráta to byla. Nejen pro naši rodinu, ale celou společnost. Z těchto mladých lidí, kdyby nebyli zabiti, neskončili v koncentračních táborech, mohli být velcí vědci, lékaři, spisovatelé, právníci. Hitler je však potřeboval zlikvidovat.

Vašeho strýce zabily střely do břicha, které vyšly z civilního revolveru, a to zblízka. Víte, jak to bylo?
Střílel někdo, kdo stál blízko. Možná někdo, komu strýc důvěřoval. Vyšlo šest střel. Že by nějaký německý poskok mezi studenty?

Existovalo i podezření, že vašeho strýce chtěli v nemocnici otrávit…
Ano, maminka měla podezření, že mu byl podáván jed. Byla se strýcem, když umíral. Později byla provedena exhumace a rozbor z odebraných vlasů. Toto podezření se neprokázalo.

Václav Bartuška o stávkách v 89: Bez mimopražských škol bychom nic nezmohli

Kdybyste měla svého strýce, Jana Opletala, charakterizovat třemi slovy, jaká by to byla slova?
Čestný a spolehlivý, ochotný pomoci každému. Tím, že vyrůstal v chudobě, chtěl, aby se lidé měli lépe. Jako lékař chtěl bojovat proti nemocem a chudé lidi léčit zadarmo.

Kolik takových lidí vidíte kolem sebe? Kdo by řekl: „Kdo se bojí, ať zůstane doma, já jdu!“?
Dnes je jiná doba. Mladí lidé mají všechno, i to, co nepotřebují. Rodiče se je snaží zabezpečit po všech stránkách. Svobodu berou jako zcela samozřejmou věc.

A vzory? Nechybí dnes pozitivní vzory?
Když vyhrajeme v hokeji, máme své hrdiny a jdeme je oslavovat. Vzory jsou potřeba. Přitom je spousta špičkových lidí, o kterých se nemluví. Vyznamenávají se kamarádi, herci, zpěváci…

Kdo byl vzorem vašemu strýci?
Starosta sokola v Nákle a na gymnáziu profesor David. Ale on sám velice dobře věděl, že se musí hodně snažit a tvrdě pracovat, aby se měl lépe, protože doma třeli bídu s nouzí. Proto měl velmi silné sociální cítění a ochotu pomáhat druhým lidem.

Starší vnímají dobu před revolucí pozitivněji. Mladí by zakázali KSČM

Jméno vašeho strýce spojuje 28. říjen se 17. listopadem, mezinárodním dnem studentstva, sametovou revolucí před 30 lety. Můžete vzpomenout, jak jste prožívala listopad 1989?
Bylo mi 46 let a jako každý jsem byla ráda, že padl komunistický režim. Mohli jsme se svobodně vyjadřovat, cestovat. Panovalo obrovské nadšení. Pak ale přišlo vystřízlivění. Uvědomovala jsem si sociální propad části populace, korupci, způsob privatizace.

Jak hodnotíte dnešní Česko?
Máme všechny svobody, ale to je jedna stránka mince. Druhou je, že se nůžky rozevírají více a více. Kolik lidí žije v chudobě? Reprezentují nás ti nahoře nebo se starají o svoje zájmy a byznys? Vezměme si například bytovou politiku, kterou stát vlastně žádnou nemá. Vydělat si dnes na byt? Bydlení je pro mladý pár, který chce založit rodinu, naprosto nedostupné. Vytrácí se úcta mezi lidmi, humanismus.

Na sobotu svolal spolek Milion chvilek pro demokracii další demonstraci na Letenskou pláň v Praze. Podporujete je?
Je svoboda projevu a toto je projev občanské společnosti. Když chtějí protestovat, ať protestují. Sice nic nezmění, ale je to jejich právo. Vadí mi jen urážlivé a hrubé výroky, které bohužel následně letí do světa a republiku dobře nereprezentují. Chybí mi kultivovanost.

Když tisíce Čechoslováků zaplaví Řím: Šlo o jasný vzkaz, že se režim zhroutí

Byl by Jan Opletal pyšný na současné Česko?
Jak na co. Vzhledem k tomu, jaké měl sociální cítění, by zřejmě spokojen nebyl. Vadilo by mu, jak bohatí ještě více bohatnou i tím, že z mnohamilionového zisku na konci roku nakoupí auta a nemovitosti, aby neplatili daně. Hodně lidí je nespokojených, naštvaných, ztratili důvěru v politiky i justici. Otázkou je, co bude dál.

Nebude lépe?
Je to na mladých. Na vzdělaných mladých lidech, aby si vzali to dobré z minulých 30 let a dívali se dopředu. Čeká nás zřejmě ekonomická krize, po vzestupu, který jsme zažívali v posledních letech. Varovala bych proto před možnou radikalizací nespokojených lidí a vzestupem extremistických stran a hnutí. Historie nám jasně a krutě ukázala, kam růst těchto sil vede.