„Ročně celkem ubývá čtyři až pět tisíc hektarů. Jen od roku 2002 do roku 2006 ubylo 2600 hektarů,“ vypočítává Jan Veleba. „Zabírají ji většinou velké průmyslové společnosti, supermarkety a logistická centra,“ dodává.

Podle něho jde o neprozíravý hazard s půdní fondem. V zemích, jako je Čína či Indie, totiž spotřeba potravin roste raketovým tempem, což v budoucnu zapříčiní, že zemědělské půdy bude celosvětový nedostatek. Ve vyspělých evropských státech si kvůli tomu nenechají na svá pole sáhnout.

„Je to třeba případ Nizozemí, kde se za hektar zemědělské půdy platí v přepočtu 875 tisíc korun. Ve Velké Británii, kde si tento problém také uvědomují, vzrostla cena za hektar za jediný rok o 26 procent,“ uvedl Jan Veleba.

To, že nedostatek zemědělské půdy je celosvětový problém první kategorie, dokládá i rozhodnutí vlády Spojených arabských emirátů, které si v Pákistánu pronajaly pro pěstování obilí asi 800 tisíc hektarů.

Přitom v české legislativě není doposud o ochraně polí ani řádka, což potvrzuje i stínový ministr zemědělství Michal Hašek. „Zatím neexistuje žádný návrh zákona, který by reguloval úbytek zemědělské půdy,“ říká.

„V této věci nepomůže jen zákon, ale je to záležitostí rozhodování konkrétních měst a obcí, které rozhodují o svém územním plánu. Mě samozřejmě také netěší, že se zastavují ty nejúrodnější pozemky. Je to tvrdá realita, developeři dnes zkrátka přeplatí podnikající zemědělské subjekty,“ uvedl.

Jako odstrašující příklad podle agrární komory může sloužit případ ze Znojemska. Tamní soukromá obchodní společnost se snaží zabrat zemědělskou půdu, aby mohla rozšířit stavbu, kterou navíc stavěla načerno. „Má na to padnout tisíc hektarů, což je alarmující,“ varuje Jan Veleba.

Na české zemědělce čeká další vlna privatizace státní zemědělské půdy, během které by měli do roku 2011 dostat přednost před zahraničními zájemci. Do poslanecké sněmovny by se podle Michala Haška měl dostat i návrh, aby k této ochraně byli čeští zemědělci navíc při nákupu daňově zvýhodněni.