close Architekt a urbanista Osamu Okamura info Zdroj: Se svolením Osamu Okamury zoom_in Architekt a urbanista Osamu OkamuraK čemu se přikláníte?
Stromy bude nutné v historických centrech postupně vysazovat, stejně jako ve Španělsku či Itálii, jinak tam lidé vůbec nebudou moci žít. Nízká zeleň typu trávníků, keřů nebo květin totiž sama o sobě nestačí. Nemá schopnost vytvářet stín. Voda z těchto ploch se navíc rychle odpařuje, takže jsou náročné na údržbu včetně umělé závlahy. Na rozdíl od stromů, které ji dokážou tahat z velké hloubky. Pokud je systém jejich sázení do ulice udělán chytře, aby se vytvářely podzemní rezervoáry dešťové vody, stromy vytvářejí příjemné mikroklima a snižují teplotu ulice až o deset stupňů. Díky tomu je možné tam v horkých dnech normálně přebývat.

Které evropské město byste uvedl jako příklad dobré praxe?
Například Kodaň, kde je plno parků, které dobře zasakují dešťovou vodu. Ve Vídni zase budují přes léto dočasné vodní parky a ulice, kde se pomocí rozprašovačů a mobilní zeleně snaží město alespoň krátkodobě ochlazovat. U nás to je hodně i o návratu vody do města a o budování parků na plochách, která v 60. a 70. letech uvolnila místa automobilové infrastruktuře. Po druhé světové válce se totiž potoky ve městech buď zatrubňovaly do podzemí, nebo se jejich koryta přírodního charakteru zužovala do betonových, kterými voda co nejrychleji odtékala. V místech, která se uvolnila, se pak budovaly betonové silnice a dálnice. Ty jsou nyní rozpálené, klimatu nijak nepomáhají, naopak ho výrazně zhoršují.

Jak?
Betonové a asfaltové plochy se přes den rozpálí a v noci, když se trochu ochladí, jsou z nich tepelné ostrovy. Před padesáti lety samozřejmě nikdo neřešil, že se nyní budeme potýkat se změnou klimatu. Teď je ale nutné místo takových ploch budovat parky, kde bude možné pořádat třeba i kulturní aktivity. Skvěle to vyřešili v centru Madridu, kde v rámci projektu Rio Madrid místo dálnice podél řeky vznikl obrovský park. Též je třeba dobře hospodařit s dešťovou vodu, protože řeky do Česka nepřitékají, ale jen odtékají, a jediná voda, která tu spadne, je právě dešťová. Proto ji musíme v krajině zachytávat.

Lidem je hodně teplo i v bytech. Vypomáhají si žaluziemi či větráky. Na co je třeba myslet při výstavbě nových domů?
Důležitá je například barva fasády, sluneční paprsky totiž efektivněji odráží bílá. Dobré je myslet i na to, kam je orientován jaký prostor. Třeba v jižních zemích jsou kvůli slunci chodby orientovány na jih a obytné místnosti na sever. U nás je to zatím naopak, protože máme delší zimní měsíce. Zajímavá je energeticky udržitelná kombinace fotovoltaiky s klimatizací. A je nutné nezapomínat na vnitrobloky, a to i u starších domů. Někde už v nich zakazují stavět další stavby, protože zmenšují ostrůvky zeleně, do nichž mnohdy vedou okna ložnic bytů.

Co zelené střechy na domech?
To by měl být na nově budovaných domech standard, i když ne vždy to tak je. Jedná se sice o nižší zeleň, náročnou na údržbu, její přínos je ale v tom, že v rozpálených dnech snižuje teplotu v bytech. Všechno to jsou ale opatření hasící důsledky klimatické změny. Nutné je řešit i její důvody, tedy snižovat emise skleníkových plynů. Města je třeba navrhovat tak, aby byla přívětivá i pro lidi, kteří chodí pěšky, nejen pro ty, kteří jezdí autem. Proto jsou vhodné dopravně smíšené zóny. Usilujeme o města krátkých vzdáleností, takzvaná patnáctiminutová pěší města.