Jedním z hlavních témat, která máte v Evropské komisi na starosti, je ochrana spotřebitele. Jak hodnotíte rozdíly v kvalitě a ceně potravin na trhu ve starých a nových členských zemích Unie?

Češi se vyznačují tím, že když se řekne unie, tak začnou nadávat na zahnuté banány a pomazánkové máslo. A teď jsme v oblasti, kde se bavíme o rybích prstech, coca-cole, džusech a masových konzervách. A volá se: „Unie, řeš to". Já to samozřejmě řeším, protože jednak jsem jako česká spotřebitelka naštvaná, když se prokazuje, že je tady dvojí metr z hlediska obsluhy spotřebitele určitým zbožím. Zároveň mám docela dobrou šanci k tomu přistoupit jako komisařka zodpovědná za ochranu spotřebitele.

Co tedy uděláte?

Oslovila jsem zástupce řetězců i ty, kteří v Evropě drží průmyslové a potravinářské značky, a měla jsem s nimi tvrdá jednání. Požádala jsem je o to, abychom mohli posbírat skutečně spolehlivé informace, jakých produktů se to v jakých zemích týká. Je potřeba potírat případy, kde skutečně jde o ošizené výrobky prodávané třeba i za vyšší cenu. Ale někde může jít o jiné složení, protože si firmy v různých zemích změřily jejich chuťové preference. V tomhle unie nechce kázat, že coca-cola má chutnat všude stejně.

Kdy také Češi pocítí výsledek?

V momentě, kdy budu mít tohle zmapované, a to je v řádu měsíců, oslovím přímo řetězce, producenty a jejich zastřešující organizace, aby kvalita potravin byla vyrovnaná. To znamená, že pokud prodávají něco pod stejnou značkou, aby kvalitu tam, kde je nižší, vyrovnali na patřičnou úroveň. Chci tak odfiltrovat případy, kdy jsou ošizené výrobky a tedy i spotřebitel.

A věříte, že se vám to podaří?

Šance je, protože v tom máme silnou autoritu. A musím říci, že kdybych ty značky jmenovala při nějakém ne úplně prokázaném podezření, tak je mohu dost poškodit, protože mě je v médiích po Evropě dost slyšet. Proto nic takového nechci udělat do té doby, než vše budu mít skutečně jasně změřeno a vyjednáno. Potom budu vyvíjet tlak, ale nevěřím, že to udělá nějaká evropská směrnice.

Dalším citlivým tématem pro české spotřebitele je přístup mobilních operátorů, kteří jdou na ruku firmám a doslova ždímají znevýhodněné spotřebitele. Jeden z nich například nyní ohlásil zrušení volných minut při volání ze zahraničí do vlastní sítě. Jak se zákazníci mohou bránit?

Obecně je třeba uplatnit co největší spotřebitelský tlak nebo se poohlédnout po té službě jinde. V Česku to samozřejmě komplikuje situace, že máme jen tři operátory, ale tady by měl konat státní regulátor. V tom už unie nic udělat nemůže. Já budu také alarmovat spotřebitele, aby si hlídali účty. My jsme chtěli roaming zrušit, ale byli jsme mnohokrát varováni, že v momentu, kdy to uděláme, operátoři navýší ceny za jiné produkty, třeba za datové služby, aby to měli kompenzováno. Takže to v konečném důsledku stejně zaplatí zákazník.

Stále více se hlásí o slovo téma brexitu. Jak se na něj se svým resortem připravujete?

Ještě pořád nám nedochází, jaké jsou všechny tepny a žíly, kterými byl společný organismus Británie a EU propojen. Já mám na starosti také podmínky volného pohybu osob a právě řešení hranic je bolestivá věc. To se týká hlavně Irska, kde tisíce lidí jezdí denně přes hranici a ani o tom nevědí. Mají tam rodinné vazby, práci, služby, maminy vozí děti do školky a teď si představte, že tam dáme tvrdou hranici. Navíc do místa, které je historicky postiženo častými nepokoji, bezpečnostními riziky. Tohle jsou věci, které musíme vyřešit co nejdřív, abychom si mentálně uvolnili hlavy pro jednání o novém strategickém partnerství mezi unií a Británií. A to musí být co nejsilnější, protože my se navzájem potřebujeme.

Do Prahy jste přijela představit nové nařízení o ochraně osobních údajů, které začne platit za rok. Na čem nyní dále pracujete?

Reforma ochrany dat už je schválená. Dokonce i když budou data Evropanů přetažena do Ameriky, tak by se nemělo stát, že by je sbíraly a vyhodnocovaly tajné služby a různé bezpečnostní složky. A do závěrečné fáze se mi podařilo přivést schválení evropského prokurátora, který by měl stíhat velké podvody na dani z přidané hodnoty a na evropských fondech a také by měl přinést zpátky do národních pokladen miliardy z vyšetřených kauz. Důležitým tématem pro mě zůstává také reforma spotřebitelské politiky. Chci prosadit, aby tam bylo více spravedlnosti.

Jakým způsobem?

Když vás dneska někdo podvede, tak si můžete stěžovat, můžete se třeba i soudit. Soud nakonec vydá rozhodnutí, že ten, kdo vás poškodil, musí s poškozováním přestat. Ale pro odškodnění nebo nějakou kompenzaci musíte jít k civilnímu soudu a znovu se soudit a soudit a soudit.

A podaří se vám nějaké zlepšení konkrétně prosadit?

Jde to sice pomalu, ale ráda bych to navrhla v první polovině příštího roku. Už na tom pracujeme. Chci, aby když někdo někoho podvede, ten podvedený měl blíž ke spravedlivému odškodnění.

Řeší se i záruka na zboží nakoupené přes internet a různé podmínky napříč Evropou. Spotřebitel tady příliš jistot nemá…

Momentálně pracuji na tom, aby byly všude v Evropě stejné podmínky pro spotřebitele nakupující na internetu, aby se mohli spolehnout, že bude všude dvouletá záruka, že bude moci zboží vrátit do 14 dnů, že se mu dostane stejného zacházení, pokud si koupí nefunkční věc. Chci, aby spotřebitelé využili celý evropský trh, protože tak mají daleko větší nabídku a mnohdy za lepší cenu. Ale zatím je od těchto nákupů odrazuje, že neznají svá práva a smluvní podmínky při nákupu ze zahraničí. Tahle starost jim odpadne, pokud se mi tato práva a podmínky podaří celoevropsky sjednotit. Jinými slovy – nechci pro spotřebitele žádná nepříjemná překvapení, která je budou stát peníze.

I když působíte v Bruselu, jistě sledujete českou politiku, která zejména v těchto dnech dostává nečekanou dynamiku. Jak na ni – včetně aktuálních afér šéfa hnutí ANO Andreje Babiše – pohlížíte svýma očima?

Třeba když vidím protibabišovské demonstrace, kde lidi nesou evropské vlajky, tak je to pro mě hodně schizofrenní pocit. Uvážíme-li, že jsem byla nominantkou ANO, tak to na mě samozřejmě nepůsobí dobře. Snažím si to nějak přebrat s tím, že se samozřejmě nemám míchat do národní politiky, zvlášť teď před volbami. Ale co se toho údajného ovlivňování médií týče, tak nevím, jestli pan Babiš něco ovlivňoval. Ví to jen on a ti novináři a nevím, jestli někdo zhodnotil, zda to, co psali v Lidových novinách a Mladé frontě Dnes neslo znaky jednostranného ovlivňování. Tady se staví na nahrávce, jejíž pravost se zkoumá, kterou nahrál někdo, kdo je pro mě naprosto nedůvěryhodná osoba, kdo o tom nahrávání věděl a dával sugestivní otázky. Já jsem si to přehrála, a když jsem to slyšela, tak mi to připomnělo tu nahrávku, která mě kdysi dostala do vězení. A ta byla zinscenovaná.

A jak se díváte na to, že Andrej Babiš ještě před pár dny v parlamentu emotivně hřímal, že neodstoupí, i kdyby ho měli zabít, a teď v poklidu předává svou vládní funkci?

Zrovna tohle je něco, co bych nazvala pochopením politické reality. Ráda bych to četla jako určitý státotvorný moment, že pan Babiš pochopil, že to nemá cenu blokovat. Že má situaci „odšpuntovat" tak, aby vláda dovládla. Já jsem ráda, že se situace, zdá se, již uklidňuje.