"Do košíku dáme bochánek, vajíčka, tvaroh, máslo, ale také salám, klobásu, nebo láhev červeného vína. V chrámu to necháme pokropit svěcenou vodou. Pak se to sní a vypije," vysvětluje zvyky zakarpatských Ukrajinců Vika Rišková.

Podle ní mají její krajané v Praze stejné možnosti oslav jako doma. "Žijí tady celé rodiny. Můžeme si upéct a uvařit všechno, na co jsme zvyklí. Máme tady i ´svůj´ kostel. Problém je jen v tom, abychom měli volno," říká dívka, která v Praze pracuje jako servírka.

Pro požehnání "božích darů" si lidé ze Zakarpatské oblasti a východního Slovenska již několik let chodí do kostela Na Slupi. Tvrdí, že jejich tradice jsou poněkud jiné než v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Ortodoxní Rusové dávají přednost chrámu na Olšanských hřbitovech, který se řídí tradicemi moskevské pravoslavné církve. Věřící řeckokatolické církve se pak scházejí v katedrále svatého Klimenta v Karlově ulici.

"Rozdíl mezi oslavou řeckokatolických a římskokatolických svátků není prakticky žádný. Jsme jedna církev. Poněkud odlišný je pouze obřad," řekl ČTK biskupský vikář v katedrále svatého Klimenta Vasyl Slyvockyj.

Podle slov duchovního mnozí Ukrajinci přejímají české zvyky. "Oslavují podle českých tradic, ale ctí také vlastní. Pravoslavní a řeckokatoličtí věřící jsou zvyklí světit pokrmy. Podobné zvyky jsou také v Polsku, na východním Slovensku, nebo v Rakousku," říká Slyvockyj.

Věřící si podle něj v pražských chrámech mohou užívat stejné atmosféry svátků jako doma. "Sloužíme v ukrajinštině, staroslověnštině i v češtině. Snažíme se všem maximálně vyjít vstříc," uvedl. Upozornil, že letos se datum Velikonoc vzácně shoduje. Připadá totiž na stejný den podle juliánského kalendáře, kterým se řídí pravoslavná církev, i podle gregoriánského, který je směrodatný pro katolíky.

Oslavy svátků v zahraničí mají pak prý také některé výhody. "Lidé se doma více předvádějí. Soutěží o to, kdo má nejlépe nazdobený košík a co mají na sobě. Tady na tom příliš nezáleží. Mnozí chodí i s igelitovými taškami a mají v nich obyčejný pecen chleba," vysvětluje Vita, která prý do kostela chodila s rodiči odmalička.

Pravoslavní věřící většinou dodržují před Velikonocemi přísný půst. Mezi pokrmy, které se pak objevují na slavnostní tabuli, jsou mimo obarvených vajíček, také masné výrobky, zejména uzeniny. Má to být jakási odměna za odříkání, které předchází oslavám vzkříšení Krista. "Proto máme v košíků ten salám a také víno. Všechno, co bylo posvěcené, se musí ochutnat. Vyhazovat se nic nesmí, dokonce ani skořápka z vajíček. Ta se má nejlépe zakopat na zahrádce," vysvětluje zvyky.

Velikonoční obřad lidé prý velmi prožívají a stejně jako modlitbu a zapálení svíček považují za nezbytnou součást oslav Velikonoc. "Češi tolik nevnímají duchovní atmosféru svátků. Pravoslavní v nich vidí hlubší smysl," míní Vita.