Předchozí
1 z 5
Další

Petr Pavel

prezident České republiky

Český prezident Petr PavelČeský prezident Petr PavelZdroj: ČTK

Když generál Petr Pavel končil v roce 2018 svou misi šéfa Vojenského výboru NATO, odcházel s poctami, ale nikoliv ambicemi. Chtěl se věnovat přednáškám o bezpečnostních otázkách, manželce a domu se zahradou v Černoučku. Ačkoliv se ho novináři občas ptali, zda hodlá zamířit do politiky včetně úřadu nejvyššího, popíral to s tím, že tyto vody jsou na jeho vkus příliš kalné.

Deník úsměvůDeník úsměvůZdroj: Deník„Aktivní politické angažmá nevidím jako nejlepší službu státu. Budu se spíš snažit zůstat nezávislou osobou, mít možnost přispět k tomu, co považuji za důležité, tedy zlepšit povědomí naší veřejnosti o otázkách bezpečnosti a obrany, zaujímat k nim realistický pohled a tím přispět k tomu, že naše ozbrojené síly budou věrohodnou součástí alianční kolektivní obrany. K tomu nemusím vstupovat do politiky a konkrétně do politického prostředí v České republice bych opravdu nerad vstupoval,“ řekl mi tehdy v rozhovoru.

Duel s Babišem

Jiní si to nemysleli. Hlavně ti, kteří neměli rádi Miloše Zemana a jeho panoše. Třeba Petr Kolář nebo Jan Kysela. Během covidové pandemie Pavel vytvořil iniciativu Spolu silnější a bylo čím dál jasnější, že v lednu 2023 bude kandidovat na hlavu státu. Zvláště když se o stejnou pozici rozhodl ucházet Andrej Babiš, který jeho tehdejší pomoc a rady z krizového řízení odmítl.

Jejich první přímý střet v Deníku.cz letos 11. ledna, který sledovalo přes 1,5 milionu diváků, byl prvním kompasem pro volbu statisíců lidí. Pavel se představil jako klidný a zkušený muž, který se vypořádal se svou komunistickou minulostí a přesně ví, jakou roli by měl jako hlava státu hrát.

Zdroj: Deník

„Hovořit o trvalém míru je iluze. Stačí se podívat na historii lidstva, která je plná konfliktů. To neznamená, že se o mír nemáme snažit. Aspoň na tomto principu se můžeme shodnout. K tomu máme organizace, jako je NATO. Je to organizace kolektivní obrany, a tak by to mělo zůstat. Lidem se má říkat pravda a nemá cenu jim nabízet vzdušné zámky, že můžeme žít ve světě bez konfliktů, ale zároveň je nemáme strašit tím, že je kdokoliv zatáhne do války,“ zdůraznil v Prezidentském duelu Deníku generál ve výslužbě.

Zvládnutá role

Dne 28. ledna zvítězil s dosud největším počtem hlasů. Po březnové inauguraci se ujal prezidentství přesně podle předpokladů. Je důstojným reprezentantem země navenek a hlavou parlamentní republiky bez výraznějších exekutivních pravomocí dovnitř. Požívá poměrně vysoké důvěry obyvatelstva, jež je s jeho výkonem spokojené. K Pavlovým neúspěchům lze zařadit sporné kandidáty na ústavní soudce Roberta Fremra a Pavla Simona. Naopak v hodnocení války na Ukrajině je velmi prozíravý a vidí to, co lidé bez jeho vojenské zkušenosti vidět nemohou.

Prezident Petr Pavel při předávání státních vyznamenání poprvé ocenil 62 osobností veřejného života:

Slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Osobnosti poprvé vyznamenal český prezident Petr Pavel.
PŘEHLEDNĚ: Pavel vyznamenal 62 lidí. Ocenil Mašínovou, Pitharta i Kubišovou

To, že se zatím jako prezident osvědčil, potvrzuje i odsudek až hrané pohrdání, které si vysloužil od svých předchůdců Václava Klause a Miloše Zemana. Hlava státu si kolem sebe postupně vytvořila profesionální tým spolupracovníků, někteří nadšenci z dob kampaně odešli (například mluvčí Markéta Řeháková), jiní ho posílili. Deník.cz přinášel letos pravidelné online debaty s Petrem Pavlem pod názvem Co můžeme čekat od prezidenta a jsme rádi, že v tomto formátu budeme pokračovat i v roce příštím.

Karel Schwarzenberg

bývalý ministr zahraničí ČR

Ve věku 85 let zemřel bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (na snímku z června 2022).Ve věku 85 let zemřel bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (na snímku z června 2022).Zdroj: Profimedia

Bývalý ministr zahraničí, senátor a přítel Václava Havla vlastně do tohoto přehledu nepatří. Karel Schwarzenberg zemřel letos 12. listopadu bez veřejných funkcí. A přesto na něj vzpomínaly tisíce lidí v Česku i Rakousku. Loučili se s ním páter Halík i kardinál Schönborn, prezidenti Petr Pavel i Alexandr Van der Bellen. Všichni o něm mluvili jako o mimořádném člověku pevných zásad, břitkého humoru a širokého srdce se schopností tolerovat slabosti druhých včetně politických protivníků, pokud nešlo o věci cti. To se nedá naučit a už vůbec ne koupit.

Reakce českých osobností na úmrtí Karla Schwarzenberga:

Ve věku 85 let zemřel bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (na snímku z 9. prosince 2022).
Karla Schwarzenberga jsem si vážil, řekl Zeman. Vzpomínají i další osobnosti

Když jsem v prosinci byla ve Vídni a tramvaj zastavila ve stanici Schwarzenbergovo náměstí, uvědomila jsem si, co znamená rodinná tradice a závazek tohoto typu, staletí trvající služba, císaři, vlasti, republice, Evropě. Při všech těch oslavných řečech se přitom nemohu zbavit dojmu, že Schwarzenbergova osobnost se vytvářela i pod dojmem daleko prostších, avšak základních věcí života.

Prospěšná etapa života

V době své prezidentské kandidatury mi v rozhovoru řekl: „Měl jsem jedno štěstí v životě, a to, že v mém pozdně dětském a dospívajícím věku jsme fakt peníze neměli. Když jsme odtud v prosinci 1948 odešli a ocitli se u babičky v Rakousku se třemi kufry, prachy nebyly. Pamatuji si, jak mi omrzly nohy, protože jak jsme rostli, rodiče nám nestačili kupovat nové boty. Když jsem chodil na gymnázium, nosil jsem obnošené obleky po známých. Takže bohudíky, člověk vidí svět úplně jináč. Na dnešní mladé generaci je znát, že vyrostla v blahobytu a nemá ani tušení, co to znamená, když se musíte rozmyslet, jestli koupíte dvě vstupenky do kina a jestli pak svoji dívku ještě můžete na něco pozvat. Tak jsem často chodil do kavárny a umluvil to na dluh. Byla to pro mne velmi prospěšná etapa života.“ Myslím, že se v každé společnosti pohyboval tak přirozeně, neboť zažil i tyto hubené roky. Pivo s Karlem nebyl marketingový tah, ale pohled do hlubin knížecí duše.

Jan Přáda

porodník a viceprezident České lékařské komory

Viceprezident České lékařské komory Jan PřádaViceprezident České lékařské komory Jan PřádaZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

V Kristových letech dosáhl víc, než si asi začátkem roku přál. Narodila se mu dcera, zatřásl českým zdravotnictvím, byl zvolen viceprezidentem České lékařské komory a civilním způsobem vyjednávání nesoucím ovoce zastínil Milana Kubka. Porodník Jan Přáda přitom nechtěl nic jiného než dodržování zákona, konkrétně 150 přesčasových hodin ročně a vše nad tuto sumu striktně dobrovolně bez jakýchkoli sankcí a překážek v předatestační přípravě.

Občané díky tomu zjistili, na jakých hliněných nohou český nemocniční systém stojí. Přáda vybojoval změnu zákoníku práce, posun ve vzdělávání lékařů a zvýšení platů pro doktory i sestry až o 15 tisíc korun. Odstartoval tím změny, které ve zdravotnictví musejí nastat, protože ani tady nemůže navždy platit, že za málo peněz bude hodně muziky.

Jan Přáda se stal tváří protestu lékařů proti dobrovolně nucené přesčasové práci. Přečtěte si s ním celý rozhovor Deníku:

Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda
Plánovaná péče se může dostat až na nulu, varuje lékař Jan Přáda

„Když dnes lékař dorazí na třídní sraz z gymplu, žádný spolužák mu nezávidí, když slyší, co to obnáší, a že částka, kterou má na účtu je vlastně za dvě zaměstnání, tedy za normální pracovní dobu a přesčasy. V privátních zařízeních, které si na sebe musejí vydělat sama, to přitom funguje dobře. Nikdo zvenčí jim nepomůže, ale dokážou péči organizovat, takže doktor stihne dvakrát víc pacientů než ve fakultní nemocnici,“ sdělil v rozhovoru pro Deník.

Země, kde chcete pracovat

Příští rok tedy určitě promluví i ke změně celého systému zdravotní péče. „Zdravotnictví nesmí být rigidní. Jako každý segment na trhu musí vycházet vstříc poptávce, která odráží nikoli přání lidí, ale jejich potřeby. Mění se věkové spektrum populace, choroby i počet narozených dětí. Společnost tedy musí počítat s tím, že struktura zdravotních zařízení se bude také měnit, ať už celoplošně nebo v rámci jednotlivých nemocnic. Za deset patnáct let bude potřeba víc geriatrií, lůžek následné péče a rehabilitací. Stát toto musí řešit,“ říká mladý lékař.

Značnou část svého soukromí obětoval věcem obecným, neboť mu záleží na zemi, kde žije: „Moc bych si přál, aby se za několik let lékaři ze sousedních států prali o to, aby mohli dělat kvalitní medicínu na světové úrovni právě u nás. I proto, že tady budou normální pracovní podmínky. Jsme desátým největším členem Evropské unie a měli bychom být sebevědomý hráč na evropském trhu a chovat se tomu odpovídajícím způsobem.“

Markéta Vondroušová

tenistka

Tenistka Markéta Vondroušová pozdravila v Plzni diváky i fotbalisty FC Viktorie před začátkem utkání předkola konferenční ligy proti FC Drita.Tenistka Markéta Vondroušová pozdravila v Plzni diváky i fotbalisty FC Viktorie před začátkem utkání předkola konferenční ligy proti FC Drita.Zdroj: Deník/Zdeněk VAIZ

Po Martině Navrátilové (v barvách USA), Janě Novotné a Petře Kvitové se letos stala čtvrtou českou wimbledonskou vítězkou Markéta Vondroušová. K jejím kérkám tak přibylo na vnitřní straně levého lokte písmeno W.

Čtyřiadvacetiletá rodačka ze Sokolova je silná osobnost. Sledovala jsem ji předloni při finále souboje o pohár Billie Jean Kingové v Praze a zařadila ji do kategorie Bez obav. Tam patří sportovci, na které je spoleh a fanoušek nemusí trnout, zda zazáří, nebo padnou. Samozřejmě občas prohrají, ale po tvrdém boji a s grácií. Mezi tuto elitu patří Martina Sáblíková, Ester Ledecká nebo Eva Adamczyková. Holky, které mají nejen vytrénovaná těla, ale také pořádek v hlavě. Žádná z nich není skandalistka.

Česká tenistka Markéta Vondroušová letos nečekaně triumfovala na slavném Wimbledonu:

Markéta Vondroušová vyhrála Wimbledon
Tenisový zázrak. Vondroušová ovládla wimbledonské finále a slaví první grandslam

Vondroušová je rok vdaná a letos založila tenisovou školu. „Kariéra není navždycky a tohle je něco, co mě baví a chtěla bych to dělat i potom,“ řekla levoruká hráčka, kterou zdobí i olympijské stříbro z deblu v Tokiu a druhé místo z French Open 2019.

Svoji životní seźonu završila ziskem ocenění Zlatý kanár pro nejlepší tenistku a především titulem Sportovec roku. S ohledem na tragickou událost na Filozofické fakultě UK se ceremoniálu nezúčastnila.

Michal Koudelka

ředitel BIS

Michal Koudelka, ředitel BISMichal Koudelka, ředitel BISZdroj: ČTK/Vít Šimánek

Šéf českých zpravodajců se letos dočkal generálské hodnosti, kterou mu sveřepě odmítal udělit exprezident Miloš Zeman. To ale není důvod, proč patří do seznamu osobností roku. Michal Koudelka se přátelí s ředitelem britské kontrarozvědky Andrew Parkerem. A je to právě první muž MI5, který prosazuje větší transparentnost tajných služeb, jakkoli to zní jako protimluv. Koudelka se účastní různých bezpečnostních konferencí, chodí na sněmovní semináře a hovoří o otevřených i skrytých rizicích, dezinformacích coby součásti hybridní války. A poskytuje i rozhovory médiím. Deníku jako prvnímu.

Otevřenost se vyplácí

„Když jsem se stal ředitelem BIS, rozhodl jsem se být výrazně otevřenější vůči Senátu a zejména sněmovně, jejímu bezpečnostnímu výboru a komisi pro kontrolu BIS. Jsem přesvědčený, že politici, kteří mají z velké části v rukou bezpečnost země, neboť přijímají klíčové zákony, musejí vědět, jakým rizikům Česká republika čelí. Proto jsem je daleko více začal seznamovat s tím, co je pro ni bezpečnostní problém. Vrací se mi to tisícinásobně. Naše komunikace je výborná, většinou v těchto orgánech zasedají vzdělaní a odpovědní lidé. Podpora, kterou službě vyjadřují politici demokratických stran napříč politickým spektrem, je jednoznačná a opakovaná. Podle mě je to proto, že vidí, jak služba pracuje, co pro zemi dělá,“ konstatoval v interview pro Deník.

Dezinformace jsou dnes jedním z největších rizik pro bezpečnost České republiky, řekl šéf BIS Michal Koudelka Deníku:

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka
Odhalení Vrbětic nám pomohlo omezit ruský vliv na Čechy, říká Koudelka

Nikdo přitom nepochybuje, že pod jeho vedením BIS neúnavně a v přísně utajeném režimu pracuje na odhalování špionů pracujících v ruských, čínských či jiných zájmech. Má veškerou podporu prezidenta a premiéra, dokonce i lídra hnutí ANO. Což je jenom dobře, neboť stát, kde disonance na politické scéně zasahuje do bezpečnostních složek, se může ocitnout v ohrožení. Bezprecedentní útok teroristů z Hamásu budiž všem výstrahou a ponaučením.