Plošné testování je podle nich namístě v době nekontrolovaného komunitního šíření nákazy v populaci. „V okamžiku nízké virové zátěže populace není plošné testování odůvodněné. Jako příklad slouží zbytečně udržované celostátní plošné testování ve školách, které v týdenním průměru zachycuje jen 40 pozitivních žáků na 100 tisíc provedených testů,“ uvádějí signatáři, mezi nimiž je rektor UK Tomáš Zima či profesoři Jan Pirk, Pavel Kolář, Jiří Beneš nebo docent Martin Balík.

Připomínají i negativní finanční dopad testování, kdy při ceně 100 korun za test se náklady na jeden pozitivní výsledek pohybují kolem 250 tisíc korun (při poměru 40 dětí/100 tisíc testů), respektive 350 tisíc korun (při poměru 27 bezpříznakových dětí/100 tisíc testů).

„V naší současné situaci proto vnímáme plošné testování jako organizačně i finančně neúnosné. Pro praktickou potřebu by postačovalo vyšetřovat pouze jedince s klinickými projevy a podezřením na koronavirovou infekci a vytrasované kontakty, a při pozitivním nálezu izolovat pacienta i osoby v jeho nejbližším okolí,“ konstatují. 

Pouze jedna dávka po covidu-19

Dále se přimlouvají, aby se lidé, kteří prodělali covid-19 očkovali jen jednou dávkou vakcíny, neboť to k potřebnému rozvoji imunitní odpovědi plně stačí. 

„Přibývají také publikace prokazující, že imunita, na které zejména záleží, po prodělaném COVID-19 přetrvává nejméně 9-12 měsíců,“ dodávají ve své výzvě. 

V závěru se pak ohrazují proti nesystémovému postupu vlády, která se při zvládání epidemie neopírá o instituce, které jsou k tomu oprávněné.  „K zvládání epidemických situací má vláda standardní mechanismy řízení epidemie. V této struktuře hraje zásadní roli ministr zdravotnictví a hlavní hygienik, případně hlavní epidemiolog. Jejich servisní organizací je Státní zdravotní ústav se svými národními referenčními laboratořemi a epidemiology,“ míní. Tato standardní struktura a její odborná doporučení a rozhodnutí pro řešení koronavirové krize jsou však podle autorů výzvy odsouvány na vedlejší kolej. 

Systém místo MeSES

„Namísto toho vláda postupovala a postupuje zcela nesystémově, když se při zavádění a nyní redukci restriktivních opatření odvolává a upřednostňuje expertní stanoviska Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Takto zcela nejasně sestavená skupina odborníků, jež nenese žádnou právní, ekonomickou ani politickou odpovědnost, má obrovský vliv na finální vládní rozhodování a jednotlivá přijímaná celospolečenská nařízení.

Zatímco ve vyspělých státech zajišťují tyto činnosti uznávané instituce, v České republice státoprávní expertízu a garanci poskytují jednotlivci, jen rámcově kvalifikovaní odborníci, vybraní dle jejich vlastního zájmu, případně podle nejasných preferencí vládních činitelů, zvláště premiéra,“ píší v prohlášení akademici a lékaři. 

Na závěr pak zdůrazňují, že za mimořádně důležité považují zásadní zlepšení komunikace mezi jednotlivými institucemi a její pevnou a jasnou strukturu.

Prohlášení podepsali Martin Balík, Jiřina Bartůňková, Jiří Beneš, Pavel Dřevínek, 

Cyril Höschl, Zdeněk Kalvach, Pavel Kolář, Michal Kulich, Jiří Neuwirth, Jan Pirk, Jaroslav Svoboda a Tomáš Zima.