Superlaser ELI, Národní ústav duševního zdraví, CEITEC nebo Biocev. To je jen zlomek nových vědeckých center, která začala v posledních letech vyrůstat v ČR jako houby po dešti. Jenže budoucnost celkem 42 vědeckých infrastruktur, které 
u nás vznikají díky evropským penězům, je nejistá.

Jak včera po jednání vlády řekl vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělo-
brádek (KDU-ČSL), všechna zařízení teď budou muset prokázat, že vznikají podle plánu a že se skutečně dokážou uživit, jak slíbila na začátku.

„Hrozí dofinancovávání ze státního rozpočtu v řádech miliard korun. Je proto třeba rozklíčovat stav a udržitelnost jednotlivých infrastruktur. Nejsme příznivci toho, že se řekne: tak to někdo v předchozích letech pokazil a my to teď doplatíme ze státního rozpočtu," říká Bělobrádek. Ten proto bude jednat o stavu center i na dnešním setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Každý měsíc chce navíc vládě předkládat zprávu z těch zařízení, kde už analýza proběhla.

Na výsledky je zvědavý i šéf státní kasy Andrej Babiš (ANO). „Za projekty se dalo 44 miliard a teď se mluví o tom, že 60 procent provozu má platit stát. Potřebujeme u každého centra vědět, jaký byl plán, kdo ho navrhoval a jak ho plní. Mám pocit, že tam často nejsou ani jasné kompetence, kdo to řídí a komu se zodpovídá," zlobí se Babiš.

Jestli některá centra skončí, zatím Bělobrádek nechce avizovat. V případě, že by celá analýza dopadla katastrofálně, by se muselo do rozpočtu EU vrátit až 40 miliard korun.

Schválen Chládkův plán

„Zavírání center a vracení peněz je ale zcela krajní řešení. Všichni nositelé projektů budou vyzváni, aby se k provoznímu financování vyjádřili. Buď si na to vydělají, nebo budou chtít peníze z rozpočtu. V projektech deklarují určitý objem smluvního výzkumu, to znamená, že budou dělat na zakázku. Dále deklarují, že budou čerpat peníze z mezinárodních grantů. Budeme tedy hledat cestu k maximalizování příjmů mimo státní rozpočet," podotýká ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). „Je třeba vyvinout maximální tlak na to, aby fungování bylo efektivní. I toto jsou evropské peníze, které bychom neměli vracet, ale využít je k nastartování výzkumu, vývoje a hospodářského růstu," dodává premiér Bohuslav Sobotka.

Vláda také včera schválila plán ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) na dočerpání finančních prostředků 
z evropských fondů. Podle Chládka se ovšem ztráta způsobená za minulých vlád vyšplhala na 9,8 miliardy korun. Ministr proto plánuje metodické změny ke zrychlenému čerpání či snížení administrativy. „Těmito kroky bychom mohli snížit ztrátu 
o 1,9 miliardy korun," uvádí Chládek.

Proč je operační program Výzkum a vývoj pro inovace tak zanedbaný?

„Někteří zaměstnanci ministerstva školství, kteří měli v gesci a zodpovědnosti fondy, některé problémy hrnuli před sebou. I podle slov ministra Marcela Chládka si říkali: kdo ví, co bude za rok, to už tady být nemusím. Touto taktikou odsouvali problémy, které se kumulovaly," popisuje Bělobrádek. Podle něj je nyní ve hře to, že by měl ministr školství zmocněnce, který by se věnoval pouze stavu struktur financovaných z evropských peněz.

Sobotka: Nová vědecká centra se nemohou vnímat jen jako riziko
Novou vědeckou infrastrukturu nelze podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vnímat jen jako riziko pro veřejné rozpočty, ale zejména jako příležitost pro rozvoj vědy, výzkumu a inovací v Česku. Předseda vlády to dnes řekl po setkání s vicepremiérem pro vědu Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Reagoval tak na obavy veřejné sféry, jak se bude nově vybudovaná čtyřicítka špičkových center financovat, až skončí čerpání evropských dotací. Úkolem vlády nyní podle Sobotky není centra zavírat, ale vyvíjet tlak na to, aby byla efektivní.

„Nová vědecká infrastruktura není jen rozpočtové riziko, ale je to veliká příležitost z hlediska rozvoje České republiky a záleží jenom na nás, jak dobře to dokážeme využít," uvedl Sobotka. Dodal, že nepochybně rozpočtová rizika existují. Většina center už buď stojí, nebo se staví. Evropská unie na ně přispěla zhruba čtyřiceti miliardami korun, Česko je v řádu několika miliard spolufinancovalo.

Podle Sobotky je potřeba, aby se výzkum v těchto centrech mohl dělat na kvalitní úrovni a aby se Česko technologicky posunulo vpřed. Zdůraznil, že Česko pro ně musí získat kvalitní vědce nejenom české, ale i zahraniční. Je nutné, aby se snížily náklady na státní rozpočet a současně se centra propojila s průmyslovou základnou, která je v ČR velmi silná, uvedl premiér.

„Vznikla řada nových vědeckých pracovišť, vybudovaly se nové ústavy, vybavily nové laboratoře za prostředky, které jsme získali z fondů EU. Já vím, že se velmi často o fenoménu diskutuje jako o rozpočtové hrozbě a je s tím spojena negativní publicita, kolik stát bude muset doplácet," poznamenal premiér. Po výzkumných centrech v současnosti jezdí skupina odborníků, která zjišťuje, zda budou dlouhodobě udržitelná. Bělobrádek ve středu po jednání vlády řekl, že náklady na činnost center, která byla vybudována převážně z evropských dotací, by neměl platit jen stát.

Vicepremiér dnes připustil, že problémů v centrech je daleko více, než se předpokládalo. Nejdříve se ale centra musejí prověřit, a až výsledky kontroly ukážou, jak se bude dále postupovat.

Zavření center a vrácení části evropských dotací by podle Bělobrádka nemuselo vyjít dráž. „Budete-li pět let něco udržovat a dotovat ze státního rozpočtu, tak to také nemusejí být malé peníze. Druhá věc je, co s nimi dál. Nejde o to je udržet jen pět let, ale aby byly schopné fungovat dál," dodal. Zodpovědnost by podle něj měly nést také instituce, které projekty zahájily – většinou ústavy Akademie věd nebo univerzity.

„Centra si konkurují, mají obrovské provozní náklady a nikdo je de facto ani neřídí a má to mít dopad na rozpočet 24 miliard korun v čase. Tak budu chtít pochopit, kde vlastně ty peníze tečou a co z toho pro stát a rozpočet máme," komentoval situaci ministr financí Andrej Babiš (ANO). Sobotka se s ním dnes v rámci bilančních návštěv setkal jako s posledním ze všech ministrů.

Babiš řekl, že vědci dostanou příští rok přidáno 900 milionů korun. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhovala o 2,7 miliardy korun navíc. Stávající rozpočet na výzkum činí zhruba 26,5 miliardy.