„Hlavním bojovým nástrojem je dělostřelectvo, podle ukrajinských zdrojů Rusové denně někdy vystřílejí 50 až 60 tisíc nábojů, zatímco Ukrajinci měli sotva desetinu. Naštěstí nastoupily západní technologie, které jsou výrazně přesnější než ruské. Ukrajinci tak mohou alespoň někdy získat lokální převahu nikoliv počtem, ale přesnější palbou,“ říká Foltýn.

Je-li to ale celkově fifty fifty, co s tím? Budeme o situaci na bojišti takto referovat ještě dalších pět nebo deset let? „Ano. Pokud Ukrajině víc nepomůžeme, tak to tak bude. Ukrajinci bojují za své rodiny a nevzdají se. Ale dodané zbraně nestačí na průlom,“ tvrdí profesionální voják, účastník misí v Kosovu a Afghánistánu.

Sankce se obcházejí, ale účinné jsou

Na dotaz, zda měl západní svět reagovat daleko razantněji na anexi Krymu a už tehdy začít vyzbrojovat ukrajinskou armádu, Foltýn odpovídá: „Samozřejmě ano. Přinejmenším na úrovni průmyslové spolupráce a obchodu měly být sankce daleko důslednější. Česká republika byla do loňského roku pátým největším dovozcem výrobků přesného strojírenství do Ruska. To jsou mimo jiné ty obráběcí stroje potřebné k výrobě zbraní. Celý západní svět měl už tehdy Putina odříznout od vyspělých technologií, které na bojišti hrají zásadní roli. Jenže stejně jako se ve 30. letech obchodovalo s nacistickým Německem, obchodovalo se od roku 2014 s Ruskem, byť všichni věděli, že je čistý agresor.“

Na hlavu Volodymyra Zelenského se snáší vlna kritiky: 

Vitalij Kličko se ostře pustil do ukrajinského prezidenta. Kritizuje ho za jeho vedení války
Kličko zkritizoval Zelenského: Je z něj autokrat. Za chvíli budeme jak v Rusku

Obchod přes prostředníky ovšem pokračuje dál, koneckonců Česko stále nakupuje ruskou ropu, proudí sem přes Slovensko ruský plyn a nyní žádá o prodloužení výjimky kvůli dovozu ruské oceli. O jakých sankcích tedy mluvíme?

„Dosud uvalené sankce jsou poměrně rozsáhlé, ale jsou obcházeny, jako všechny postihy v historii. Přesto znamenají pro Rusko komplikace. Coby autoritářský režim moc nezvládá inovace ani hi-tech ekonomiku, takže potřebuje import tohoto druhu, jehož se jim teď nedostává. Platí, že ruská armáda má problém s nedostatkem vyspělých technologií, což je mimo jiné důsledek sankcí. Svoji roli, byť by mohly být důslednější, tedy plní.“

Evropě chybí vůle, kterou Ukrajinci mají

Přesto mnozí odborníci soudí, že Rusko se dokázalo se sankcemi a přesměrováním výroby surovin z Evropy do Indie a Číny vypořádat. Do několika let prý bude jeho armáda v takovém stavu, že bude schopna napadnout státy NATO. Co o tom soudí Otakar Foltýn?

Ruská armáda se potýká s vlnou korupce: 

Ruští vojáci. Ilustrační snímek
Korupce v ruské armádě: Vojáci kupují volno i možnost nejít do boje, tvrdí list

„Rusko není a už nikdy nebude schopno dohnat Západ ani Čínu ve vyspělých vojenských technologiích. Jenže ono to nepotřebuje. Má dost lidské síly i dalších kapacit a především agresivity. Aby mohlo ohrozit Evropu, stačí mu šest let. Obecně platí, že odstrašení Ruska od agresivních choutek je otázkou toho, zda budeme chtít. Rusko má ekonomický výkon na úrovni Itálie nebo Brazílie, takže ve srovnání s EU je ekonomicky velmi slabé. Bariéru Rusku nyní postavila Ukrajina, která nemá tak velkou vojenskou sílu, ale má vůli. To, co se nedostává Evropě, nejsou zdroje nebo vojáci, ale vůle.“

Jak Otakar Foltýn vnímá vlastenectví a obranyschopnost? Měl by se každý občan naučit střílet, nebo jsou dnes zapotřebí jiné dovednosti? Dočtete se v pátečním Deníku.