Máme-li byť sebemenší pochybnost, houbu nejezme! Mykologové reagují na zvyšující se počet otrav houbami, kterých oproti loňsku přibylo trojnásobně. „Stává se, že mi někdo z lesa zavolá, že našel houbu, s níž si není jistý, a rád by mně jí ukázal. Když mu řeknu, že budu doma až večer, odpoví, že to už je pozdě, do té doby ji prý sní," říká s údivem mykolog Jaroslav Malý s tím, že značná část lidí jí i houby, které dobře nezná.

Češi jako jediný národ na světě sbírají nejvíce druhů hub. Ačkoli podle aktuálního průzkumu agentury SANEP pro Deník většina houbařů uvádí, že nesbírá to, co nezná, otravy nejsou vůbec ničím výjimečným. Navíc letos po několika suchých letech máme deštivější léto a místy jich tedy roste víc. „To samozřejmě láká lidi do lesa. Hub ale není až tak moc, takže pak seberou i tu jedovatou," hodnotí situaci Malý. Jak dodává, druhů jedovatých hub u nás naštěstí moc neroste, a je tedy dobré se je naučit rozpoznat. Navíc těch smrtelně jedovatých je ještě méně, takže jejich identifikace by měla být samozřejmostí pro každého houbaře.

Osudové záměny

Vyznat se v houbách nám pomůže odborná literatura, avšak jak mykologové varují, v mnohých atlasech jsou často špatné a zkreslující fotografie, což může být matoucí. Nejbezpečnější je čerpat informace z webového serveru Naturatlas.cz, který je přizpůsoben i pro laiky.

Dalším důvodem většího množství otrav je i skutečnost, že právě v této době roste muchomůrka tygrovaná, kterou lze zaměnit za muchomůrku růžovku, tedy za populárního masáka. „Dá se to ale snadno poznat podle prstýnku. Ten je u muchomůrky růžovky rýhovaný, kdežto u jedovaté muchomůrky tygrované je hladký," radí mykolog. Vedle muchomůrky tygrované roste hojně i muchomůrka zelená, která je považována za jednu z nejjedovatějších hub vůbec.

Právě tyto houby obsahují nejnebezpečnější toxiny. Otrava se začíná projevovat většinou až po deseti hodinách od konzumace.Postiženého trápí bolesti břicha, průjmy a zvracení. Tyto stavy bývají nejintenzivnější zhruba den a dochází při nich k celkové dehydrataci. V této fázi již mohou někteří starší lidé či malé děti zemřít. Zhruba třetí den následuje úleva, která však netrvá dlouho a v dalších hodinách postupně dochází k selhávání činnosti jater a ledvin, což může být smrtelné.

Máme-li podezření na otravu houbami, je třeba co nejrychleji vyvolat zvracení a konzultovat situaci s toxikologickým střediskem (tel. 224 919 293 – dostupné nonstop). Pokud se otrava potvrdí, je nutné okamžitě volat lékařskou pomoc, podávat aktivní uhlí a hodně pít. Velmi důležité je zajištění vzorků hub, případně stolice nebo zvratků, z nichž se dá odhalit zdroj otravy. 

Houby bychom neměli jíst syrové, nedostatečně tepelně upravené, staré nebo zapařené. Jídla z nich připravená se nemají ohřívat či déle skladovat.

ZDENA KOLÁŘOVÁ