Kdyby hlásič neměli, možná by zde dnes nebyli. Řeč je o rodině z Hlučína. Hasiči, policisté a záchranáři museli před nedávnem vyjet do ulice Slovanské. V jednom z tamních rodinných domů totiž ze špatně fungující karmy začaly unikat jedovaté zplodiny. Uvnitř se nacházelo i dvouleté dítě.

Detektor se však spustil včas, kdy koncentrace plynu nebyla tak vysoká. Nikdo se tak neotrávil a pouze malý pacient byl s ohledem na svůj věk převezen do nemocnice k vyšetření.

Na Opavsku se pravidelně řeší zhruba do deseti případů za rok. V rámci Moravskoslezského kraje se číslo pohybuje mezi čtyřiceti až pětapadesáti otravami. „Více je toho vždy v průběhu prosince a ledna. Venku začne být chladněji a lidé více zavírají okna. Unikající plyn se tak v místnosti může snáze nakoncentrovat.

Nějaké případy se stávají i během října. Souvisí to se začátkem topné sezony. Opět se třeba uvede do provozu spotřebič, který může mít poruchu,“ komentoval tiskový mluvčí krajských záchranářů Lukáš Humpl.

V sobotu byl slavnostně otevřen Pecký pivovar
V Krkonoších vznikl nový pivovar, v Peci vaří ležáky Sněžka

Podle něj detektory letos nezachraňovaly životy jenom v Hlučíně, ale i v jiných místech kraje: „Čidla jsou velice citlivá a člověka dokážou upozornit ještě předtím, než se koncentrace oxidu uhelnatého zvýší, kvůli čemuž by upadl do bezvědomí. Lidé tak jsou minimálně zasaženi, stačí zavčas utéct a mnohdy ani nemusí být převezeni do nemocnice.“

Do rizikové skupiny patří senioři. Právě na ně byl zacílen pilotní projekt Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Cílem je do konce roku do domácností dodat hlásiče požáru a detektory oxidu uhelnatého. Nárok na ně mají lidé starší 65 let.

Lze je získat prostřednictvím takzvaných Senior Pointů, tedy kontaktních míst pro osoby seniorského věku. Jeden z nich se nově nachází také v Opavě. Konkrétně pak v Rolnické ulici nedaleko supermarketu Billa. Otevřen je každý čtvrtek mezi 7.30 až 16.00.

Pokud se opět vrátíme do Hlučína, tak nedaleko domu, z něhož letos na podzim stačila utéct rodina před oxidem uhelnatým, museli záchranáři zasahovat v lednu loňského roku. Tam byly následky horší. Jedovatým plynem se totiž přiotrávila třináctičlenná rodina, která skončila v nemocnici.

„Záleží na míře koncentrace a také době, po jakou je člověk oxidu uhelnatému vystaven. Při menší koncentraci může trvat několik hodin, než upadne do bezvědomí, při větší to trvá několik minut,“ vysvětloval Lukáš Humpl.

Ovzduší v Ostravě. Ilustrační snímek
Výdaje na životní prostředí přesáhly 83 miliard, kvalita ovzduší se však nelepší

U těžších případů záchranáři dávají pacientovi dýchat kyslík, aplikují žilní vstup, monitorují životní funkce a rovněž i podávají léky. Zpravidla pak následuje převoz do hyperbarické komory Městské nemocnice v Ostravě. Zde jsou léčeni v závislosti na svém zdravotním stavu.

„Pacienti do komory vstupují s kvalifikovaným zdravotnickým personálem. Zůstávají zde dvě hodiny. Většinou to absolvují dvakrát nebo třikrát,“ uvedl pro naši redakci před časem primář Centra hyperbarické medicíny ostravské městské nemocnice Michal Hájek.

Vzpomněl si i na některé konkrétní případy. Ne vždy totiž za otravou stojí pouze vadná karma. V Ostravě se léčili lidé, kteří se otrávili při hoření krbu anebo třeba strážný, jenž si v autě přitápěl propanbutanovým topidlem.

Ilustrační foto.
Na vánoční dárky si raději nepůjčujte, varují exekutoři