„Odrazovat pacienty od návštěvy u lékaře pomocí regulačních poplatků je postup non lege artis, je to přímo nemravné. Po pacientovi se nesmí chtít, aby rozhodoval v odborných věcech,“ tvrdí Luboš Olejár, prezident Svazu pacientů.

Podle něj bude porušena také zásada rovného přístupu k péči zaručená v Úmluvě o lidských právech a biomedicině. „Sociálně slabým tak bude zabraňováno v návštěvě lékařů,“ domníváse Olejár.

Námitky svazu odmítá nejen ministerstvo zdravotnictví, lékaři, ale také Koalice pro zdraví, společnost sdružující pacientské organizace. „U nás se vypěstoval názor, že všichni lidé mají nárok na nejšpičkovější zdravotní péči, která bude zdarma. Takový systém je neudržitelný a doplácejí na něj těžce nemocní,“ tvrdí Jana Petrenko, výkonná ředitelka Koalice pro zdraví.

Zdravotnictví se podle ní stalo zbraní mezi politickými stranami, místo aby se již dávno problémy řešily. „Lidé mají krátkou paměť. V minulosti si mnozí nechávali různě pokoutně vozit léky ze zahraničí. Mnohdy je platili krvavými penězi a vůbec se nad tím nepozastavili. A to nepočítám fakt, že často nešlo o životně nutné medikamenty,“ popisuje Petrenko.

Podle ní není jiná cesta, jak donutit lidi, aby přemýšleli nad tím, kolik léků a návštěv u lékaře opravdu potřebují. Pro chronicky nemocné pak vítá možnost opakovaného receptu. Ten by platil maximálně půl roku a ušetřil jim nejen platby za časté návštěvy u lékaře, ale i poplatky za recept.

Lékaři s úbytkem pacientů ve svých čekárnách počítají, rozhodně odmítají, že by to mělo vliv na jejich zdraví. Z čeho však šílí, je hrozba toho, že platby za recept se přesunou právě do lékařských ordinací. „Vůbec není jasné, jak by se to zrealizovalo. Předpokládám, že by se upravovala hodnota bodu i kapitace a pro nás by to znamenalo přijmout speciální administrativní sílu a další náklady,“ rozhořčuje se lékařka Jaroslava B. z Prahy.