Na webové adrese www.janpalach.cz nabídne desítky nepříliš známých Palachových fotografií z dětství, audiozáznamy reakcí na jeho hrdinský čin nebo příběhy Palachových následovníků, píšou dnešní Lidové noviny (LN). Uctít Palachovu památku se podle deníku chystá například i společnost HBO, pro kterou polská režisérka Agnieszka Hollandová natočí trojdílný hraný film.

Palach se 16. ledna 1969, necelý půlrok po vpádu vojsk do Československa, na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Následující tři dny bojoval o život a odmítal utišující léky, aby byl při smyslech a mohl objasňovat, proč se odhodlal k takové oběti. V dopise, který zanechal, naléhal na to, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie.

LN uvádějí, že web začne fungovat v pondělí 16. ledna, tedy v den 43. výročí Palachova činu. "Představili jsme jeho příběh tak, že nekončí smrtí, ale že pokračuje v ohromném odkazu dál," řekl listu jeden z autorů projektu, historik Petr Blažek. S týmem členů studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy shromáždil sbírku dokumentů a fotografií o Palachovi a jeho činu. Na internetových stránkách najdou zájemci třeba i záznam projevu Jaroslava Seiferta, který básník pronesl ke studentům čtyři dny po Palachově smrti.

Blažek LN řekl, že autoři projektu diskutovali o obsahu stránek s Palachovým bratrem Jiřím. "On nejezdí na žádné vzpomínkové akce, je to pro něj stále citlivé téma. Podpořil nás přes dopisy, ocenil střízlivost stránek. Má vždycky hrůzu z tohoto tématu, aby nevzniklo něco jako Timur a jeho parta," cituje deník historika.

Pokud jde o film o Palachovi, Hollandová ho podle LN začne ve spolupráci s HBO točit v březnu. Poměry, proti nimž student sebeupálením v lednu 1969 bojoval, nezná režisérka jen z vyprávění. "Zažila je i přímo v Praze. V době pražského jara a začínající normalizace studovala pražskou FAMU a angažovala se v disidentském hnutí," uvádí deník.

Lidé si připomněli Palachovo sebeupálení, jímž odmítl normalizaci

Zhruba pět desítek lidí, od studentů po seniory, si dnes na Olšanských hřbitovech v Praze připomnělo 43. výročí sebeupálení Jana Palacha v roce 1969. Palach svým tragickým činem protestoval proti nastupující normalizaci, v níž vyústila okupace země. Sovětská a další vojska zemí Varšavské smlouvy do země vpadla v srpnu 1968.

Dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí blízko sochy svatého Václava. Obětoval život, aby národ probudil z letargie.

O tři dny později kvůli rozsáhlým popáleninám zemřel. Pohřeb 25. ledna se stal celonárodní manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu ulicemi Prahy a obřadu v Karolinu se zúčastnily desetitisíce lidí.

Palachův hrob na Olšanech se záhy stal poutním místem. Na příkaz Státní bezpečnosti byl hrob 25. října 1973 tajně exhumován, ostatky zpopelněny a 27. března 1974 uloženy do rodinného hrobu ve Všetatech. Na své původní místo na Olšanských hřbitovech se směly vrátit až 25. října 1990.

Dnešní pietní akt u Palachova hrobu zahájil smíšený sbor BesHarmonie, který zazpíval moravskou lidovou Okolo Hradišča a spirituál All My Trials.

"Věřím tomu, že čestně tenkrát nemohl jinak. Svou pravdu vykřičel za celý národ. Jeho odkaz žije dál, je to velké memento," řekla Jaroslava Čajová z obecně prospěšné společnosti Janua, která pietní vzpomínku organizovala.

K přítomným promluvili také druhý místostarosta Junáka - Svazu skautů a skautek a ředitel pražského gymnázia Jana Palacha Michal Musil. K hrobu pak lidé položili kytice a zapálili svíčky. Pěvecké sdružení pražských učitelů zazpívalo píseň Láska opravdivá od Leoše Janáčka a na závěr všichni společně zazpívali hymnu, nejprve slovenskou a pak českou.

Svým činem chtěl Palach upozornit na ústupky ze strany představitelů tehdejšího Československa. Vadilo mu, že se společnost po původním vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím nedemokratickým vývojem. V Palachových stopách šel později student Jan Zajíc, upálil se 25.února 1969 v průchodu domu na Václavském náměstí a na místě zemřel. Odkaz obou obětí ocenil nový demokratický stát nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem T.G.Masaryka.

Pietní akt se dnes koná také v Palachových rodných Všetatech na Mělnicku, kde ho pořádá Společnost Jana Palacha.