Několik objektů ročně přijde v Praze o památkovou ochranu. Vlastníci památkově chráněných domů žádají ministerstvo kultury, aby jejich nemovitost zbavilo statusu památky a oni pak mohli objekt libovolně přestavět či zbořit. Někteří kvůli tomu nechají stavbu zcela zchátrat.

Za secesní fasádou Pražské akciové tiskárny v Opletalově ulici, která byla prohlášena za kulturní památku v roce 2002, byste stopy původního jádra budovy hledali marně. Už v roce 2006 tam vlastnická společnost Verdi Investment začala bourat značnou část objektu a budovat v ní kanceláře.

„Podmínkou povolení rekonstrukce bylo zachování fasády,“ prohlásil ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek. Jenže pak vlastník požádal ministerstvo kultury o zrušení památkové ochrany objektu.

„Prohlášení Pražské akciové tiskárny za kulturní památku bylo zrušeno,“ informoval mluvčí ministerstva Jan Cieslar. To v praxi znamená, že vlastníkovi dali památkáři z ministerstva pro další stavební úpravy daleko větší volnost. Budovu se středověkými základy, jejíž fasádě dal v roce 1911 současnou podobu dědeček exprezidenta Václava Havla, tak možná čeká smutný konec.

#flash|https://g.denik.cz/1/a0/stavpamatek.swf|500|400|stavpamatek#

Žádostí je ročně několik

Tiskárna ale není zdaleka ojedinělým případem pokusu o vyjmutí historické budovy z památkové ochrany. Podobná snaha se týkala třeba domků na Alšově nábřeží, které chtěl majitel výrazně upravit kvůli stavbě hotelu Four Seasons. Stavba luxusní rezidenční čtvrti zase ohrožovala holešovickou tržnici, již chtělo památkové ochrany zbavit samo město Praha. Ani jeden z pokusů přes ministerstvo neprošel. „Každý rok je takových návrhů několik,“ potvrdil stálé žádosti vlastníků historických budov v hlavním městě Cieslar.

Některé z nich dostanou od památkářů z ministerstva souhlas. Naposledy se tak stalo v případě historicky hodnotného domu v Českobrodské ulici v Dolních Počernicích.

„Vlastník si podá žádost o zrušení památkové ochrany, ministerstvo se památkářů z magistrátu zeptá na názor a pak rozhodne,“ popsala proceduru Ivana Síbrtová z památkového odboru pražského magistrátu.

Ruiny se ochrany zbaví snáz

Majitelé památek, kteří je chtějí zbořit nebo výrazně zasahovat do jejich charakteru, často používají účinnou taktiku. Nechají domy chátrat až do té doby, kdy úřad nemovitost prohlásí za ruinu a ochranu z nich sejme. Proti takovému počínání vlastníků mají památkáři jen omezené možnosti boje. Mohou sice majiteli uložit pokutu, ovšem maximálně ve výši sto tisíc korun. Proces je navíc velice zdlouhavý.

„To není vůbec jednoduchá věc, majitelé se mnohdy dovedně skrývají, je těžké jim doručit oznámení o zahájení řízení,“ řekla architektka Anna Zídková z magistrátu. „Mohou se dlouho odvolávat a dům mezitím chátrá,“ dodala.

Takový je například i osud velkého domu Na Kocandě v Křižovnické ulici v Praze 1. Fasádu této neudržované nemovitosti bylo nutné před nedávnem zabezpečit tak, aby opadávající kusy zdiva neohrožovaly chodce na frekventovaném chodníku.

Petr Kupec

Ze zámku v Rožmitále se stává troska, která hyzdí město

Pár mladých lidí stojí před zavřenými branami rožmitálského zámku a pořizuje si snímky památky. „To je fakt škoda, že je zámek nepřístupný,“ posteskla si dvojice, která se o víkendu rozhodla navštívit Brdy a pak výlet do přírody chtěla ukončit návštěvou nějaké památky. „Když jsme šli od Voltuše do Rožmitálu, viděli jsme zdálky věž zámku. Vypadal opravený. Bohužel to bylo jen zdání. Jak může město nechat takhle zpustnout takovou památku,“ nechápavě se ptala mladá dvojice. Podle místních lidí se návštěvníci města často vyptávají na situaci se zámkem. „Nás to mrzí, ale nemůžeme s tím nic dělat. Bohužel turisté, ale i dost místních obyvatel si stále myslí, že zámek je majtetkem města,“ reagoval na to starosta Rožmitálu Josef Vondrášek. Zámek byl skutečně ve vlastnictví města, ale v roce

1998 ho radnice darovala církvi. Jenomže o památku se nikdo nestará a ta rozpadá. Vlastníkem zámku je v současné době společnost Trinity Coop. Majitelem společnosti je z 20 procent Arcibiskupství pražské, majoritním vlastníkem Trinity Coop je pak Roderick Marshall. Představitelé církve přitom tvrdili, že společnost byla založena za účelem rekonstrukce zámku. Bohužel realita je jiná. Jediné, co Trinity Coop dotáhla do zdárného konce, byla výstavba správcovského domku. Pustnoucí dominanta města už štve všechny obyvatele.

Kvůli neutěšenému stavu zámku se našlo několik našinců, kteří připravili petici. Pod ní je několik stovek podpisů. Petiční archy byly rozeslány ministerstvu kultury, majitelům zámku a Národnímu památkovému ústavu v Praze. Tím ale vše zřejmě skončilo.

Situaci se snažila řešit i radnice. Dopisem byl o památce informován tehdejší ministr kultury Vítězslav Jandák. „Odpověď, kterou tenkrát poslal jeho náměstek nás dost šokovala. Vyplynulo z ní, že společnost Trinity Coop nikdy o státní dotaci na nějaké rekonstrukce zámku nepožádala,“ uvedl starosta Josef Vondrášek. Město se pokusilo zkontaktovat s jednatelem společnosti, který přislíbil nápravu. „Situace nevypadá dobře. Pan Marshall se už neozývá – na naše dopisy už nereaguje. Zveme ho na radnici, aby nám řekl, co s majetkem zamýšlí,“ dodal Vondrášek. Společnost měla přitom velkolepé plány – slibovala zpřístupnění zámku veřejnosti a městu slíbila, že tam bude expozice mapující slavnou historii města, ve které se vystřídala řada i světové známých osobností. S Rožmitálem a jeho zámkem je spjato několik známých postav jako například královna Johana nebo Lev z Rožmitálu
Karel Hutr