Podle expertů urychlila konflikty v těch, kde neshody už dříve byly. Partneři se hádali, pošťuchovali, někteří na sebe vytáhli nůž. Složité období někde zabouchlo poslední hřebíček do rakve rodinné historie a lidé si balili krabice „banánovky“.

Ale během pandemie se také znovu dávali dohromady ti, u nichž byl rozvod na spadnutí. Nezvyklou situací utrpěly děti, kterým uzavření škol odstavilo nejen běžnou výuku, ale i podstatné socializační prostředí.

Práce z domova. Ilustrační foto
Česko po pandemii: Práce z domova jen někdy. Firmy se do home office nehrnou

Loni bylo výrazně méně rozvodů než obvykle. „Nižší počet byl naposledy v roce 1970,“ bilancovaly Terezie Štyglerová a Michaela Němečková z Českého statistického úřadu. Že by zázrak a trvanlivost zdejších rodin bude odteď daleko delší? To nejspíš nehrozí, upozorňují experti, kteří jsou až po uši v příbězích rodin s vážnými vztahovými potížemi a s nimiž Deník mluvil.

I statistici upozornili, že z 21,7 tisíce loňských rozvodů jich nejméně proběhlo během první vlny covidu v Česku na jaře. Takže za vybočujícími křivkami jsou spíš „technické“ potíže spojené s omezením pohybu i fungování úřadů a soudů. Letos se tak podle obvyklých hypotéz vrátí čísla k „normálu“, nebo ještě spíš stoupnou.

Dveře se nejspíš netrhnou jen na soudu, ale i v manželských poradnách. Podle pražského párového a rodinného terapeuta Michala Knihy pandemie nasvítila, co ve vztazích funguje a co ne. „V některých rodinách si pod tíhou krize uvědomili, že předtím řešili malichernosti. A trvalý partner je dobrý na to, aby bylo o koho se opřít. Druhá varianta je, že se kvůli krizi definitivně rozpadl nefungující vztah, který držel už jen silou vůle,“ popsal Kniha. Ten řadu terapií anebo mediací v uplynulém roce podnikl s klienty z celé země on-line. Nebo si s nimi vyrazil na procházku.

Duševní potíže má stále více Čechů
Lidí s duševními problémy přibývá: Nebojte se říct, že nejste ok, radí projekt

Za některými dveřmi nebylo jako obvykle daleko od slov k činům. Že by ale poslední „koronarok“ výrazněji ovlivnil míru domácího násilí, odborníci zatím nepotvrzují. „Čísla ohrožených osob v intervenčních centrech nebo vykázání násilnických osob oproti předchozím letům v roce 2020 nenarostla,“ shrnula Martina Vojtíšková, předsedkyně Asociace pracovníků intervenčních center. Ti spíš očekávají, že až po úplném uvolnění mimořádných opatření se budou dozvídat, co se v tuzemských rodinách během roku s covidem vlastně dělo.

Dvojznačný efekt

Zdroj: Deník

Dvojznačný efekt měla pandemie na rodiny podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové. Ta v periodiku Psychologie Dnes bilancovala, že na Linku pomoci obětem volala třeba žena se stížností na čím dál agresivnějšího muže, který nemůže podnikat a hrozí mu bankrot.

Oproti tomu pozitivní dopad měl „koronarok“ na ženu, žijící dlouho s agresorem. „Když byly zavřené hospody, nemohl tolik konzumovat alkohol a pobývat tam do noci. Byl trochu klid. Po znovuotevření mě znovu napadl,“ popsala žena.

Premiér Andrej Babiš (ANO)
Česko po pandemii: Covid trestá lídry, ztratili důvěru

Problémy v rodinách s narušenými vztahy často řeší psycholožka Lenka Poláková. „Nápor je velký,“ shrnula současnou poptávku psycholožka z olomouckého mediačního P-centra. Alarmující je podle ní hlavně to, co s dětmi udělalo zavření škol. Přibylo jí hodně klientů v prepubertálním věku 9-15 let. „V extrémním případě zažívají úzkostné stavy, když mají jít ven a s někým mluvit. Trpí sociální fobií, některé se uzavřely do sebe. To nebývávalo a obávám se, že jsme na začátku. Barvitější případy teprve budou,“ varovala Poláková.