Svatý otec bude mít na programu dvě velké mše. Na obou se očekávají desítky tisíc účastníků. Papež do Česka přiletí v pátek před polednem na ruzyňské letiště, kde je naplánována jeho první promluva.

Poté se ihned přesune do kostela Panny Marie Vítězné – U Pražského Jezulátka. „Tato návštěva se uskuteční přímo na přání Svatého otce. Pražské Jezulátko je známé na všech kontinentech, takže to není náhodné. Předpokládáme, že papež předá Jezulátku korunku. Také se zde setká s několika vybranými rodinami s dětmi, s nimiž si promluví,“ sdělil převor Kláštera Pražského Jezulátka Petr Šleich.

Po celou sobotu má Benedikt XVI. hodně nabitý program a bude často cestovat po hlavním městě. I proto se již nyní připravují bezpečnostní opatření. „Budou to standardní opatření, jaká se provádějí při všech takto vzácných návštěvách,“ sdělil Karel Štícha, zástupce hlavního koordinátora příprav návštěvy. Lidé tak budou muset mj. počítat s omezeními dopravy v místech, kde se bude papež pohybovat.

Brno na koberci

V neděli ráno se papež letecky přesune do Brna. Zde se na letišti v Tuřanech uskuteční první ze dvou mší a homilií Svatého otce. Brněnské biskupství připravuje speciální koberec z biologické hmoty o rozloze téměř kilometr čtvereční. Na něm by mělo vyslechnout mši 100 až 120 tisíc lidí.

Na mši bude dohlížet slavná mariánská socha z poutního kostela v Tuřanech. „Dva hlavní body celého areálu budou tvořit stará boží muka a desetimetrová kotva jako symbol naděje a zároveň symbol papežské návštěvy v Brně,“ představil svůj návrh areálu architekt Marek Jan Štěpán.

Prostor bude rozdělený na sektory, každý asi pro šest tisíc účastníků. „Pódium čistě bílé, zastřešené baldachýnem s tisíc let starou tradicí, který však bude mít moderní formu,“ doplnil Štěpán.

„Je to pro nás velké vyznamenání, že Svatý otec bude sloužit mši vedle sochy svaté Panny Marie Tuřanské, kterou k nám podle zbožné legendy přinesli slovanští věrozvěstové Cyril s Metodějem. Návštěva papeže pomůže zviditelnit Tuřany, které jsou jedním z nejstarších poutních míst na Moravě,“ podotkl tuřanský farář Luboš Pavlů.

#nahled|https://g.denik.cz/1/2b/1607_papezweb_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/1/2b/1607_papezweb.jpg|Návštěva papeže v Čechách - ikonografika#

Stanové městečko ve Staré Boleslavi

Z Brna se ještě v neděli přesune papež zpět do Prahy. Odtud pak pojede v pondělí ráno do Staré Boleslavi. „Mše Jeho Svatosti je pro nás největší událostí, jakou naše město zažilo. Uskuteční se při příležitosti svatováclavské národní pouti,“ řekl starosta města Ondřej Přenosil.

Mše se bude konat na Proboštské louce, kde bude vystavěno speciální pódium. „Celý areál bude tvořen pomyslným trojúhelníkem, kdy se bude hlediště rozvírat jako lidská dlaň. Pódium bude strohé, jednoduché, ale důstojné. Bude to bílá stavba s červenými podlahami. Za Svatým otcem bude umístěn velký kříž,“ nastínil podobu areálu architekt Pavel Šefl.

Ve Staré Boleslavi papež také předá poselství mládeži. Pro tu bude ve městě připravena plocha, kde vyroste stanové městečko. Pořadatelé počítají s návštěvou zhruba 30 tisíc lidí, ale louka je prý schopna pojmout přes 100 tisíc účastníků.

Kdo bude chtít být přímo ve vyhrazených sektorech, musí získat místenku. Ty mají být vydávány přibližně od začátku září prostřednictvím farností a dalších církevních míst.

Kromě církevních událostí má papežova návštěva také státní formu, takže se Benedikt XVI. setká s prezidentem Václavem Klausem a dalšími představiteli politického a společenského života.

S Českou republikou se Svatý otec rozloučí v pondělí odpoledne opět na ruzyňském letišti a poté odletí do Říma.

Informace o papežově návštěvě jsou k dispozici také na www.navstevapapeze.cz.

Svatý otec v Česku? V poslední době docela častý host

Bylo to pouhých pět měsíců po pádu komunismu. Psal se 21. duben 1990 a na ploše pražského ruzyňského letiště přistálo letadlo, na jehož palubě poprvé v historii Česka (tehdy Československa) byla hlava katolické církve.

Návštěva Jana Pavla II. odstartovala novodobou historii papežských cest do Česka. Ta zářijová Benedikta XVI. bude v pořadí již čtvrtou.

První setkání Čechů s papežem ale asi hned tak něco nepřekoná. První mši Jana Pavla II., kterou na Letenské pláni v Praze sledovaly stovky tisíc lidí, ovlivnilo jednak porevoluční nadšení, ale i samotná osobnost polského rodáka, který svoje první kázání pronesl v češtině.

„Do země zdevastované ideologií nenávisti přijel posel lásky. Do země zdevastované ignorantskou vládou přijel živý symbol kultury,“ vítal tehdy papeže prezident Václav Havel.

Cesta Jana Pavla II. pak vedla po stopách cyrilometodějské tradice na Velehrad, kde odsloužil mši svatou. Historický první návštěva „náměstka Kristova“ pak skončila v neděli 22. dubna 1990 na bratislavském letišti.

Přesně po pěti letech – tehdy už do samostatného Česka – dorazil Jan Pavel II. v květnu 1995. Tentokrát se však už návštěva těšila menšímu zájmu ze strany široké veřejnosti. O to více ale byla důležitá pro věřící. Papež totiž v neděli 21. května na letišti v Olomouci–Neředíně svatořečil Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka.

Do historie pak vstoupilo i setkání s mládeží na Svatém Kopečku u Olomouce, kde Jeho svatost vítaly tisíce mladých pokřikem „Otče, Svatý Kopeček je plný tvých oveček“.

Poslední návštěva Jana Pavla II. proběhla hned o dva roky později v dubnu 1997. Papež tehdy zavítal do Hradce Králové a na Letenské pláni odsloužil mši u příležitosti tisícího výročí úmrtí pražského biskupa svatého Vojtěcha.

Tři návštěvy Jana Pavla II. řadí Česko hned na druhé místo v počtu návštěv „papeže cestovatele“. Častěji jezdil jen do Polska. Pro Česko je pak navíc významný i rok 1999, kdy se Jan Pavel II. jménem katolické církve oficiálně omluvil za upálení Jana Husa.

Jak česká veřejnost v září přijme Benedikta XVI., se teprve ukáže. Reálnou možnost setkat se s ním tentokrát dostanou lidé v Brně a ve Staré Boleslavi.

Na místě jeho skonu ale nebude první hlavou církve. Už před ním se památce svatého Václava poklonili dva papežové. Oba však ještě coby „civilní“ osoby. Roku 1588 přicestoval do Brandýsa nad Labem kardinál Hippolito Aldobrandini, pozdější papež Klement VIII. A v roce 1929 ho doplnil kněz Angelo Giuseppe Roncalli, který v roce 1958 nastoupil na papežský stolec jako Jan XXIII.

JAN KLIČKA