Hesla na volebních plakátech prošetřuje policie kvůli možnému spáchání trestného činu šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. Šetření se týká dvou seskupení: Čistého Ústí a Ústeckého fóra občanů (UFO).

Billboard Čistého Ústí hlásá doslova „Neplatit parazitům!“ UFO pak slibuje „Město bez parazitů“. Představitelé obou hnutí odmítají, že by autoři měli na mysli například ústecké Romy. Hesla prý mají výhradně obecný charakter.

Jak potvrdila policejní mluvčí Alena Bartošová, prošetřovat hesla začala policie na vlastní popud, z takzvané úřední povinnosti. „Nikdo nepodal trestní oznámení,“ sdělila.

Lídr Čistého Ústí Tomáš Vandas uvedl, že plakáty pouze vyjadřují určitý politický cíl. Nevidí v tom nic trestného či nezákonného. „Za parazita považuji člověka, který dlouhé roky nepracuje, žije ze sociálních dávek a nic společnosti nevrací. Případně politické neziskovky, které inkasují obrovské peníze od státu a nevykonávají nic, co by zlepšilo situaci v sektoru, v němž údajně pracují. Ty také státu nic nepřináší oplátkou,“ prohlásil.

Náměstek ústecké primátorky Jiří Madar, který kandiduje za UFO, podezření z rasismu též odmítl. „Parazité těží z hostitelských organismů. Když si to lidé srovnají, budou vědět, co tím myslíme,“ řekl.

Podle bývalého policejního psychologa Josefa Kováříka je obecná zkušenost taková, že velké problémy zejména ve vyloučených lokalitách na severu Čech skutečně napáchali a páchají lidé romské národnosti.

„Ti jsou nejviditelnější. Kromě toho ovšem máme ještě termín bílí nepřizpůsobiví. Nemá to nic společného se vzděláním, národností ani mírou majetku či sociálního zajištění,“ poznamenal Kovářík.

„Je to o chování. Mnoho rodin, v nichž oba manželé byli nezaměstnaní a měli dvě a více dětí, nežilo ve vyloučené lokalitě. Sice dostávali od státu sociální dávky, ale potkávali se v domě s ostatními partajemi jako docela normální sousedé. Žili běžným, všedním životem. I přesto, že v té době byli v nouzi,“ pokračoval Kovářík.

Kandidát na ústeckého primátora Vandas několikrát v minulosti prohlásil, že dnes politici, a to i ti z parlamentních stran, říkají totéž, co on před deseti lety. „Tehdy to bylo označované za extrémismus,“ podotkl.

Politolog a pedagog ústecké Univerzity J. E. Purkyně Daniel Kroupa upozornil, že podobné populistické tendence s možným rasistickým podtextem je třeba posuzovat podle Listiny základních práv a svobod i trestního zákona. Z tohoto hlediska to prý za extrémismus nepochybně považovat lze.

„Zažíváme to skutečně i na parlamentní úrovni. Část veřejnosti to vnímá jako normální. Nesmíme tomu podléhat, pokud nechceme, aby se náš národ rozvrátil do nenávistných skupin, jež si budou vyřizovat účty násilím.“