Předchozí
1 z 6
Další

Podle průzkumů se lidovci do sněmovny dostanou, ale jejich zisk zřejmě nepřekročí desetiprocentní hranici, kterou ještě nedávno v koalici se Starosty chtěli pokořit. Nakonec jdou do voleb sami, a pokud opět zasednou ve vládě, tak to nebude pod premiérem, který by byl trestně stíhaný. To v předvolebním rozhovoru Deníku potvrdil šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Vláda se dohodla, že učitelům přidá na platech patnáct procent a ostatním zaměstnancům ve veřejném sektoru deset procent již od listopadu. Je to systémové řešení?
Určitě musíme učitelům navýšit platy daleko razantněji. Jsem přesvědčen, že 130 procent průměrného platu je mez, na kterou je nutné se dostat. Jde o investici do kvality školství, neboť tu z podstatné části tvoří pedagog. To, že u nás jsou učitelé jedněmi z nejhůře placených vysokoškoláků, je dlouhodobě nepřijatelné. Země, jež se vydaly cestou zvyšování produktivity práce a konkurenceschopnosti, se soustředily právě na úroveň školství.   

Jedním ze zraněných při nehodě u Lechovic na Znojemsku byl i lídr ČSSD Lubomír Zaorálek
Zaorálek se zranil při autonehodě. Pěkně mi sešili hlavu, děkoval lékařům

Někteří odborníci ale varují, že plošné zvýšení mzdových tarifů zmenší objem prostředků na odměny pro ty nejlepší, kreativní a nadšené učitele. Neskončí dobrý úmysl v pekle?
Proto mluvíme nikoli o drobných příspěvcích, ale o masivním navýšení platů. My jsme tu věc konzultovali s Pavlem Kysilkou (jeden z garantů ekonomického programu KDU-ČSL – pozn. red.) a vzali jsme si na pomoc mezinárodní srovnání. V zemích, kde šla úroveň výuky skutečně nahoru, neoddělovali finančně dobré a špatné učitele. Naopak citelně přidali všem, aby se učitelství principiálně stalo atraktivním zaměstnáním. Nejde o to odměnit ty lepší více a ty slabší méně. Chceme, aby bylo přitažlivé studovat učitelské obory, aby chodili učit odborníci z praxe, kteří si doplní pedagogické vzdělání. Jestliže si přejeme, aby se děti zlepšovaly, musejí mít vynikající kantory. Myšlenka rozvrstvení odměňování je pochopitelně správná, ale jako princip se může uskutečnit až poté, co půjde kvalita nahoru plošně. A to se stane jen razantním zvýšením platové hladiny.

Zdroj: DENÍK/ Martin Divíšek

Koalice, jejímž jste členem, spravovala zemi v letech, kdy se ekonomice dařilo. Proč přistupujete k debatě o učitelských platech až těsně před volbami a nezvedli jste je na oněch 130 procent hned na počátku vašeho čtyřletého období?
Protože na tom nebyla shoda a měli jsme jiné priority. Přebírali jsme zemi v určité situaci a často jsme hasili věci z minulosti. Na systémové záležitosti nebylo tolik času. Teď ale o nutnosti zvednout učitelské platy hovoří i naše politická konkurence, je na tom obecná shoda, neboť vzdělání je národohospodářská věc. V zemích, kde investují do školství, vědy a výzkumu, se to odráží v průmyslu, inovativnosti firem, produktivitě práce. Tím pádem jdou nahoru i platy. Máme sice k dispozici ekonomický nástroj v podobě minimální mzdy, jejím šroubováním lze vytvořit určitý tlak, ten ale může být do určité míry umělý a spousta lidí by mohla začít o práci přicházet. Proto potřebujeme, aby platy rostly přirozeně, tedy zvýšením konkurenceschopnosti podniků postavené i na jiných faktorech než na blízkosti Německa a třetinové mzdě.

To jde ale především za vámi jako zodpovědným vicepremiérem pro vědu, výzkum a  inovace. Jak vnímáte, že ministr financí Ivan Pilný odmítá dát na tyto oblasti slíbených 3,7 miliardy?
Nebyly slíbené, ale vládou odhlasované. Ministerstvo financí by nemělo porušovat zákon. Chápu, že se mu třeba něco nelíbí, ale zákon se musí respektovat a naplňovat. Jsem přesvědčen, že se bude hledat vůle pro splnění vládního usnesení k podpoře vědy, výzkumu a inovací už z toho důvodu, že podstatná částka z té sumy má jít na platy vysokoškolských pedagogů. 

Vysokým školám se hlavně nelíbí, že jim chce ministr Pilný dát jen 700 milionů namísto jimi požadovaných 4,5 miliardy. Proč se handrkujete o věci, která je také jednou z jasných státních priorit?
Vždycky je to otázka bilance, kdyby byl státní rozpočet v lepším stavu, mohli bychom přidávat víc. U vědy a výzkumu byl ale problém v tom, že ministerstvo financí začalo dělat vlastní politiku a rozdělovat peníze, které byly schválené pro tento účel, někomu jinému. Dokonce zasahovalo do cizích rozpočtových kapitol, což je bezprecedentní. Někdy mi připadá, že by nám stačilo jediné ministerstvo, a to financí, kde, zdá se, rozumějí všemu. Vláda ani jiní ministři by tady v podstatě být nemuseli, řečeno s nadsázkou. Tak to ale pochopitelně nefunguje. Osobně si myslím, že vysoké školy by měly obdržet minimálně tři miliardy, aby se dostaly na předkrizovou úroveň. Chceme, aby naše univerzity v mezinárodním srovnání nepropadaly, aby jejich kvalita rostla. A to je zase otázka finančních prostředků, které potřebujete na přednášející, pomůcky, vybavení.

Jak to tedy dopadne?
Určitě se nakonec rozumně dohodneme. 

Stanislav Šulc.
Komentář Stanislava Šulce: Čas slibů a hezkých sloganů

Lidovci jdou do voleb s příslibem podpory pracujících rodičů. V minulých čtyřech letech jste v tomto směru prosadili slevy na dani i vyšší přídavky. Co ještě chcete nabídnout?
Ukazuje se, že 5,5 miliardy korun, které zůstaly rodičům v peněženkách a mohli je věnovat na kroužky či jazykové vzdělání svých dětí, byl dobrý nástroj a my bychom v něm chtěli pokračovat. Není to ale samonosné. Je žádoucí, aby rodiče měli na své děti víc času, proto musíme zavádět pružné a zkrácené pracovní úvazky, home office, aby se ženy mohly po rodičovské vracet podle svých potřeb do zaměstnání, nebo pracovat jen několik dní v týdnu. V tom jsme zatím v koalici nenašli úplnou shodu, ale do budoucna to vypadá nadějně, protože tak, jak si naši partneři osvojili lidoveckou agendu slev na daních, přijmou zajisté i program vytváření podmínek pro skloubení rodičovství a profese.

Politici se doslova předhánějí v lákání voličů na snižování daní, ať už těch z příjmů, nebo sociálního pojištění. Co lidovci?Navrhujeme společné pojištění manželů jako princip důchodové reformy. Když jeden z manželů chodí do práce a druhý je s dětmi doma, jsou to velké výkyvy. Maminky jsou ve finále potrestány nízkým důchodem za to, že mají děti a starají se o ně. To považujeme za nespravedlivé. Nechceme revoluční snižování sociálních odvodů, spíš by mělo jít o motivační parametrické změny, které by kompenzovaly náklady na vyživované děti.

Ilustrační foto
Nové téma politiků. Zaplatí lidem úklid, žehlení či hlídání

Vaše vláda neprosadila zákon o sociálním bydlení. Lidovci nyní přicházejí s koncepcí dostupného bydlení. V čem spočívá?
Především v aktivitě měst a obcí. Měly by najít majetek, který není využívaný, a s pomocí státu ho přestavět na byty. Bydlení je jedno z nejdůležitějších témat při zakládání rodiny. Zažil jsem to sám, když jsme nejdřív bydleli u našich, potom u jejich a teprve pak sami. Nebylo to jednoduché. Obecně platí, že když začínáte, máte malé děti a k tomu hypotéku, myslíte hlavně na splacení bytu. Dítě ale nesmí být sociální problém. Dostupné bydlení je jako jeden z klíčových parametrů pro založení rodiny zásadní politické téma.

KDU-ČSL dlouhodobě ve vládě spravuje ministerstvo zemědělství. Co říkáte tomu, že vám ho chce šéf hnutí ANO Andrej Babiš zrušit?
Zemědělství? To určitě rušit nechce.

Rád by ho sloučil s ministerstvem životního prostředí.
Ano, hodlá zrušit resort životního prostředí, jež by se sloučil s ministerstvem zemědělství.

Které bude řídit člen hnutí ANO.
Ministerstvo zemědělství by nemělo být v některých agendách konkurencí pro životní prostředí, například by dávalo smysl, aby oblast vod byla plně pod zemědělstvím. Rušení ministerstev je populární předvolební rétorika, ale podstata je přece jinde, a to v konkrétní náplni práce toho kterého úřadu. Dnes třeba vidíme, že likvidace ministerstva informatiky byla velkou chybou, neboť jeho důsledkem bylo, že se tu divoce kradlo a dělaly se špatné smlouvy v oblasti IT. Na ministerstvu zemědělství to byly stovky milionů, které se za Mariana Jurečky ušetřily. Já provozuji informační systém za padesát procent toho, co to spolklo předtím.

Ilustrační foto.
Kukuřice zpomaluje vlaky. Nejsou vidět

Navíc elektronizaci státní správy jsme za deset let skoro nikam neposunuli.
Proto tvrdím, že nějaké spektakulární rušení ministerstev nemusí být účelné. V daném případě jsme došli k tomu, že v e-governmentu jsme v EU po Rumunsku druzí nejhorší. Z mého pohledu je největší prohrou této vlády, že jsme v elektronizaci státní správy příliš dopředu nepokročili. Být druzí za Rumunskem není dobrá vizitka.

Proč jste v tom nic neudělali?
Nebyl o to zájem. Osobně jsem se tomu zpočátku dost věnoval, ale v okamžiku, kdy se ministerstva průmyslu a vnitra začala sekat o 14 miliard za sítě nové generace, jsem od toho dal ruce pryč. Výsledkem mého několikaměsíčního tlaku na premiéra bylo aspoň to, že vznikla funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci ekonomiky. Jsem si absolutně jistý, že e-government znamená větší komfort pro občany a podnikatele, ušetření mnoha úředníků a času, neboť obíhat mají data v registrech, nikoliv lidé. Elektronizace by také znamenala velkou úsporu ve zdravotnictví či výplatě sociálních dávek.

S tím byste šli do příštího kabinetu jako se svou vlajkovou lodí?
Určitě. Česká republika je nejprůmyslovější zemí v EU, průmysl u nás tvoří 37 procent hrubého domácího produktu, čemuž odpovídá i zaměstnanost. Těžíme z německého sousedství a levné pracovní síly, ale to nebude trvat dlouho. Pak se výroby začnou stěhovat jinam, ne do Číny, ale zpátky do Německa, protože roboti tam budou levnější než dělníci. Tento trend musíme zachytit. Máme firmy, které inovují a intenzivně pracují na digitalizaci výrob, robotizaci, ale potřebujeme jich víc.

Zpracování cukrové řepy
EU ruší kvóty na cukr. České cukrovary mají příležitost

Možná je třeba jim dát i z vládní úrovně nějaký impulz, motivovat je.
Víte, těch uplynulých 25 let mělo smysl, montovny dávaly lidem práci, umožňovaly pracovat s kapitálem zvenčí. Teď už jsme ale dál a potřebujeme se posunout do evropské ligy a stavět na přechodu vědecké základny do komerční sféry. Budoucnost je založena na trojúhelníku vzdělání, věda a výzkum, průmysl. To jsou tři vrcholy konkurenceschopnosti České republiky.

Pomyslel jste si, že tón předvolební debaty do značné míry určí žádost policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, lépe řečeno spekulace, zda by prezident Zeman jmenoval trestně stíhaného politika premiérem?
S tím si hlavu nelámu, protože podle mě kampaň ještě ani pořádně nezačala.

Nezačíná náhodou dnem po volbách?
Mám na mysli její horkou fázi. Když se podíváte do ulic, neodehrávají se tam billboardové orgie jako v minulosti, což je dáno i přijetím zákona o financování politických stran. Není sice dokonalý a v některých pasážích se bude muset opravit, protože nový dohledový úřad po nás občas chce i blbosti, ale to se vytříbí. Omezení finanční částky na kampaň a její kontroly se projevilo pozitivně, takže nejsme pod palbou vyretušovaných obličejů na každém rohu.

Abyste nezamluvil tu policejní žádost.
Kampaň by byla kauzou Čapí hnízdo ovlivněna i bez policejní žádosti, protože to bylo téma posledního půlroku, teď to jenom akcelerovalo. Nemyslím ale, že by to mělo zásadní vliv, na voliče to evidentně nijak dramaticky nepůsobí.

Spíš mě zajímá, co říkáte slovům Andreje Babiše, že jde o účelovou, načasovanou a zmanipulovanou policejní akci, která má za cíl odstranit ho z politiky?
Podle sebe soudím tebe, říká se. Já důvěřuji orgánům činným v trestním řízení, nemyslím, že by jednaly účelově, nevěřím spikleneckým teoriím. Domnívám se, že policie a státní zastupitelství konají, jak konat mají, a nemám žádný důvod jim nevěřit. Z mého pohledu je účelové zpochybňovat to, co se mi zrovna nehodí. Možná se ukáže, že pan Babiš a Faltýnek jsou nevinní, od toho tu máme soudy, pokud to k nim doputuje. Možná státní zástupce vše zastaví a odloží ještě před volbami. Co by to bylo? Kampaň pro Babiše? Tak to přece nelze brát. Pokud jsou jakékoli pochybnosti, máme tu orgány, které to mohou zkontrolovat.

Ilustrační foto.
Zvýšení platů u policie a hasičů příští rok vyjde na 2,9 miliardy

Jenže co si má počít běžný občan s tím, když od hlavy státu, ministra spravedlnosti a šéfa ANO slyší, že jde o účelovou akci na něčí objednávku?
Tak my jsme se od různých politiků už dočkali velmi svérázných výroků, včetně těch o Marťanech. Myslím, že každý člověk si musí udělat názor sám. Pokud má někdo nějaké podezření, měl by konat. Demokracie je přece systém vah, protivah a brzd, které se navzájem kontrolují, což by mělo vyloučit dalekosáhlé negativní následky. Chápu, že je to pro dotčené politiky nepříjemné, ale v zahraničí se odehrávají skandály kvůli daleko menším podezřením.

Dovedete si představit, že by jakýkoli trestně stíhaný člen KDU-ČSL přijal prezidentovo pověření k sestavení vlády?
Ne. Celostátní výbor naší strany by nic podobného neodsouhlasil, dokonce ani to, aby se takový člověk stal členem vlády. Ctím presumpci neviny, ale vedle toho existují nějaké zvyklosti, politická kultura, etika. V tomto směru bychom se měli řídit podle pravidel, která platí na západ od našich hranic, ne v Orientu. Stačí se podívat, kvůli čemu odstupovali ministři v Německu či jiných zemích.

Pochopila jsem správně, že lidovci by nešli do vlády, v jejímž čele by stál trestně stíhaný člověk?
Já určitě v takové vládě nebudu, pokud bych takovou nabídku vůbec dostal.

Lubomír Zaorálek při schůzce v Národním divadle.
Odboráři ostře kritizují politizování Zaorálkovy návštěvy v Národním divadle

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká, že říjnové volby poprvé od listopadu 1989 nebudou soubojem na pravolevé škále, ale rozhodnutím o zachování liberálně demokratického systému. Jeho ohrožení vidí v dominantní roli Babišova hnutí, a proto si dovede představit širokou koalici bez hnutí ANO. Vy také?
Myslím, že to začalo Věcmi veřejnými, které uspěly ve volbách a pak se staly vládní stranou, čímž se otevřely dveře pro podobné novotvary. Je to trend, který už trvá nějakou dobu. Co se týká povolebních koalic, není vyloučeno nic. Pro nás je důležité, že nebudeme ve vládě postavené na hlasech extremistů, radikálů a demontáži pluralitní demokratické společnosti.

Na rozdíl od Miroslava Kalouska jste ve vládě s Andrejem Babišem seděl. Vy jste zaznamenal jeho tendenci prolamovat principy demokratického právního řádu?
Samozřejmě že ano. Slyšeli jsme přece jeho výroky, že parlament je žvanírna, že by se měla rušit krajská a obecní zastupitelstva i Senát.

Ale to jsou jen řeči.
Když chce někdo řídit stát jako firmu, musíme se podívat, jak demokratické je řízení jeho firem. Jsem přesvědčen, že ve firmách demokracie není, tam se o věcech nehlasuje. Nevzpomínám si, že v podniku, kde jsem působil, by se ředitel řídil názorem, který by získal většinu při hlasování.

Na jaře se lidovci spojili se Starosty do ambiciózní koalice, která měla být protiváhou ČSSD a ANO. Proč jste ten projekt malověrně potopili v okamžiku, kdy průzkumy ukazovaly jeho životaschopnost?
Ty průzkumy to neukazovaly nikdy a neukazují to ani nyní, pokud by se sečetly hlasy pro obě uskupení. Nám naše interní šetření nevyšlo dobře, což byla podmínka toho, abychom do toho vůbec šli. A se STAN jsme byli dohodnuti, že v takovém případě zatáhneme za záchrannou brzdu. Nabídku, aby šli na naše kandidátky a jinak vše zůstalo stejné, jako kdyby existovala koalice, Starostové odmítli a dali přednost formě před obsahem. Měli negativní zkušenost s TOP 09 a byť KDU-ČSL není TOP 09 a já nejsem Miroslav Kalousek, jejich postoj chápu.

Ilustrační foto.
Romové „jsou k ničemu“. Náměstek Novotný za své výroky přijde o odměny

Nepřipravili se tím lidovci o možnost zásadně promluvit do povolebního uspořádání? Když tu bude hodně sedmiprocentních stran, výrazně z toho vytěží právě hnutí ANO.
Do koalice jsme šli proto, že náš volební systém je nespravedlivý vůči stranám, které získají pod deset procent, protože chudí jsou potrestáni a bohatým je přidáno. Taková je ovšem realita. Osobně jsem větším zastáncem trvalého postupného růstu než rychlých pohybů. I když jsme koalici se STAN nakonec neudělali, myslím, že to mělo význam. S Petrem Gazdíkem jsme větší kamarádi než na začátku a také jsme se poznali s mnoha lidmi v regionech. Příští rok jsou senátní volby a já už jsem Petrovi nabízel, abychom si sedli a podepsali nějakou dohodu o spolupráci. Loni jsme vyhráli senátní volby samostatně, a pokud si se Starosty nebudeme konkurovat a v jednotlivých obvodech se naopak podpoříme, mohlo by to být zajímavé. Už z toho důvodu, že Senát může být skutečnou pojistkou demokracie. Nemyslím, že u nás hrozí nějaký převrat, ale jisté tendence jsou patrné, koneckonců vidíme to i v některých okolních zemích, kde dochází k určité demontáži systému. To je podle mě velmi nebezpečné a my bychom se takovým směrem vydávat neměli.