Jak dokázali vědci získat tolik detailních informací o vodě na Marsu jen na základě snímků pořízených z relativně velké vzdálenosti od povrchu?

Základem byly fotografie pořízené družicemi na oběžné dráze planety, které poprvé průběžně snímkovaly Mars 
a zachytily sezonní změny. Už někdy od roku 2011 se vědělo, že na povrchu Marsu se objevují temné pruhy, které pak zase mizí. Následovalo vizuální porovnávání snímků 
a spektrometrické měření, které trvalo tak dlouho, dokud vědci letos nemohli říct: Máme důkaz, že v určitém období teče po tomto svahu voda. 
A podle spektrometrie víme, že jde o vodu slanou. Víme také, že nejde o kuchyňskou sůl čili chlorid sodný, ale o takzvané perchloráty, konkrétně toxický chloristan hořečnatý a chloristan sodný. To pochopitelně není dobrá zpráva pro ty, kteří doufali v objev mikroorganismů.

Čtěte také: Tekoucí voda na rudé planetě. Stopa života?

Neposiluje to naději, že na Marsu existuje život, jak tvrdí NASA?
Klíčové je zjistit zdroj té vody. Uvažuje se o tom, že je podpovrchový. Pak se musí zjistit, co případně obsahuje takový zdroj vody, než se dostane na povrch. Pokud by šlo o vodu bez těchto perchlorátů, což je ale méně pravděpodobné, nemuselo by to být pro organismy pozemského typu až tak nepříjemné prostředí. Je také otázkou pro exobiology, zda i voda s perchloráty nemůže umožnit existenci nějaké jiné formy života. To je ale pro řadu vědců něco z oblasti sci-fi. Pokud by se skutečně objevily důkazy o existenci mikroorganismů na Marsu, pak je to velmi zapeklitá otázka. Mají lidé právo vypravit se na planetu, kde je velmi jednoduchý život, když ho mohou zahubit zavlečením pozemských mikroorganismů? Osobně jsem ale k možnosti existence života na Marsu spíš skeptický.

Je tedy pátrání po formách života hlavním smyslem zkoumání Marsu?
Jde o něco jiného. Zákonitosti vývoje planet v naší Sluneční soustavě jsou podobné, zejména pokud jde o blízké planety. Výzkum Marsu, který je nám charakterově i vzdáleností blízko, jsou velmi důležité pro poznání budoucnosti Země. Je sice hodně zjednodušené tvrdit, že Mars je oproti Zemi ve vývoji dál a Venuše pozadu, ale pokud tamní procesy porovnáme s děním na Zemi, můžeme se snad vyhnout tomu, že kvůli nepřirozeným lidským zásahům zmizí voda i z povrchu Země.

NASA už delší dobu mluví o pilotované misi na Mars. V jaké fázi je nyní tento plán?
Čím víc toho o dlouhodobějším lidském pobytu v kosmu víme, tím více překážek zjišťujeme. Sondy vysílané na Mars jsou přitom stále dokonalejší a je otázkou, zda to nezmenšuje šanci na vyslání lidí na Mars, které by bylo zřejmě velmi riskantní. Je ale možné, že politici nakonec rozhodnou, že člověk z prestižních důvodů na Mars vstoupit musí. Žádný konkrétní plán na takovou cestu ale navzdory pokračujícímu vývoji raket a motorů zatím schválen nebyl.