Přes osm miliard korun. Tolik vyčlenilo ministerstvo zdravotnictví na tzv. strategické investice. Řada státních nemocnic totiž akutně potřebuje stavební úpravy. Problémem je nedostatečná kapacita i celkový stav budov.

Do Prahy z celého balíčku půjde něco přes dvě miliardy. Do oprav a rekonstrukcí se tak pustí tři nemocnice z metropole. O nezbytnosti investic do stavebních prací není sporu. Otázkou ale zůstává, kdo bude v nových pavilonech se supermoderním vybavením vůbec pracovat.

Přečtěte si: Agel chce v pražských Malešicích postavit novou nemocnici

Stavět se začne během pár let 

Nejblíže začátku prací je momentálně Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Ten se totiž už několik let pohybuje na hraně svých prostorových možností. Do roku 2021 tak díky dotaci vystaví celé dva nové pavilony.

„Zahájení stavby je v plánu v příštím roce," uvedla mluvčí institutu Veronika Velclová. Přípravu této největší investiční akce desetiletí začal IKEM plánovat už v roce 2015. Nový objekt také vznikne v areálu Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

VFN se zřejmě zbaví objektu ve Zbraslavi

Takzvaný Sdružený pavilon bude obsahovat několik provozů. „Nemocnice potřebuje kromě jiného centralizovat své služby. Máme řadu objektů rozmístěných po městě," vysvětlil mluvčí VFN Filip Brož.

Pavilon vznikne na místě dnes nevyužívané budovy bývalé závodní kuchyně v areálu zdravotnického zařízení. Část projektu musí nemocnice financovat sama. „Počítáme se získáním prostředků z prodeje nepotřebného majetku," uvedl Brož. VFN se tak zřejmě zbaví například objektu na Zbraslavi.

Důvodem výstavby je plánovaná centralizace příjmu

Na vybudování centrálního urgentního příjmu se chystá Thomayerova nemocnice. „Předpokládáme 180 až 250 přijatých akutních pacientů denně, z čehož až 70 z nich přivezou vozy zdravotnické záchranné služby," vysvětlil ředitel nemocnice Zdeněk Beneš.

Důvodem výstavby je plánovaná centralizace příjmu. Současné pavilonové uspořádání „Thomayerky" totiž může být pro pacienty matoucí. „Lidé, kteří do naší nemocnice přijdou s nespecifikovaným problémem, mohou tápat, které oddělení zvolit," uvedl Beneš. Centrální příjem by měl tyto potíže vyřešit.

Čtěte také: Zavřená interna v Sedlčanech se hejtmanství nelíbí

Na dotace z ministerstva nemají nárok zařízení, zřizované městskou částí 

Menší zařízení nicméně na dotace na strategické investice nedosáhnou. Přesto i je sužuje řada investičních nedostatků. „Nemocnice Na Homolce by určitě nějakou finanční injekci uvítala," uvedla mluvčí Martina Dostálová. Podle jejích slov nemocnice strádá zejména v oblasti zdravotní techniky, technologií či IT.

„Jsme v těchto oblastech hluboce podinvestovaní," okomentovala. Z vlastních zdrojů ale Homolka není schopna tyto potřeby pokrýt. „Pokud máme zůstat vysoce specializovaným zdravotnickým pracovištěm světové úrovně, jsou investice nutné," dodala Dostálová.

Na dotace z ministerstva nemají nárok zařízení, která zřizují například městské části. Jednou z nich je Nemocnice Na Františku. „Jsme nestátní zdravotnické zařízení, jehož zřizovatelem je Městská část Praha 1. Nás se bohužel finanční injekce od ministerstva nikdy netýkaly a týkat nebudou," povzdechl si mluvčí Vladimír Jurina.

Situace se plíživým způsobem zhoršuje 

Z řad lékařů se zároveň dlouhodobě ozývají hlasy, že spíše než do betonu, by se měly hledat finance pro personál nemocnic. „Situace se plíživým způsobem neustále zhoršuje," podotkl v nedávné době Milan Kubek, prezident Lékařské komory.

O neutěšené situaci v personální oblasti hovoří i pražské nemocnice. Čísla hovoří jasně. Dlouhodobě chybí zejména sestry, ale i zkušení lékaři s praxí. Na odděleních převažují téměř čerství absolventi. Z personálních potíží nemocnice usvědčují i čekárny u ordinací. Čekací doba se často přehupuje přes snesitelnou míru.

Pavilony v Praze. Infografika.