Dvaašedesátiletá Marcela vystudovala španělštinu a pracovala na španělském velvyslanectví. Od roku 2015 pečuje o svou matku. Když se zdravotní stav maminky zhoršil, musela z práce odejít, aby péči stíhala. „Dostala se až do čtvrtého stupně závislosti. Do toho onemocněl i můj manžel a má třetí stupeň invalidity a narodila se mi postupně čtyři vnoučata. Lítám mezi ležící maminkou, manželem a vnoučky. Osobní život nula, ale zvykla jsem si,“ popsala.

Martina Ruská.
Žena při nehodě přišla o ruku. O průkaz ZTP přesto musí bojovat

Její známá, pracující jako sociální pracovnice, jí poradila, aby si zažádala o příspěvek na péči a doktor jí vystavil dlouhou pracovní neschopnost. „Kdyby mi to neřekla, zřejmě bych se o těchto možnostech nedozvěděla a nevím, z čeho bych žila,“ uvedla. Na Úřadu práce jí totiž sdělili, že se zde nemůže zaregistrovat, neboť se pečovatelství čtvrtého stupně neslučuje s výkonem práce. Dle jejích slov by pomohlo více osvěty, na co má člověk nárok, více cenově dostupných a seriózních pečovatelek a také více odlehčovacích služeb, které jsou dle ní „věčně plné“.

„Vše obvykle začíná propuštěním blízkého z nemocnice nebo zjištěním nepříjemné diagnózy. Lidé často na začátku nemají dostatek znalostí a informací týkajících se péče a jsou na vše sami,“ vylíčila Magdaléna Grünbecková z podpůrné organizace Pečuj doma. Doporučuje zhodnotit své síly a pokusit se najít někoho, kdo by je občas v péči vystřídal, a vědět, na jaké organizace se jde obrátit.

Ohroženi příjmovou chudobou

Téměř polovina neformálně pečujících nezvládá práci na plný úvazek. „To bohužel vede k významnému propadu příjmů, lidé postupně čerpají své úspory. Když dojdou, jsou ohroženi příjmovou chudobou,“ popsal Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. Podle něj aktuální růst cen situaci ještě zhorší.

Ilustrační foto
Balíček pomoci pro postižené? Snáší se kritika, firmy se dál bojí propouštění

Pečujícím osobám by pomohla větší podpora odlehčovacích služeb: aby mohl dotyčného nárazově umístit do pobytového zařízení, nechal mu dovážet obědy nebo mu zařídil pomoc s hygienou a úklidem. Lidem by to pomohlo uchovat si zaměstnání i rodinný život. Terezie Šmídová, manažerka služeb v organizaci Život 90, podporující seniory a lidi, kteří se o ně starají, upozornila, že odlehčovací služba bývá jen řešení na nezbytně nutnou dobu. Ani pečovatelská služba dle jejích slov neposkytuje delší pomoc, k tomu je potřeba sjednat osobní asistenci. Navíc v mnohých městech je takřka nemožné sehnat si podobnou úlevu.

Zdroj: Youtube

Jak sdělila Petra Adámková z informačního portálu pro pečující Alfabet, vyřízení příspěvku na péči často trvá i tři čtvrtě roku. Do té doby žadatel neví, zda mu bude přiznán a v jaké kategorii. „V prvním stupni se jedna o 800 korun, ve druhém o čtyři tisíce, ale z toho sociální službu neuhradíte,“ uvedla.

Z květnového průzkumu projektu Neviditelní vyplývá, že polovina Čechů chce ve stáří i přes omezenou soběstačnost žít doma právě díky péči rodiny. Dobrá zpráva je, že celých 85 procent lidí se chce o své blízké postarat. Největší obavy mají neformálně pečující z psychické zátěže (56 procent) a nedostatku financí (48 procent). Péči o osobu blízkou by někomu cizímu přenechalo jen 13 procent Čechů. Plných 55 procent respondentů by rádo vrátilo rodičům jejich péči o ně samotné.