Lucie Ovsenáková z Libiše u středočeských Neratovic pečuje o svého manžela Martina s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) už přes pět let. Kvůli tomu, že je připojen na na plicní ventilátor, jí nemůže vypomoci sociální služba.

Deník o příběhu opakovaně informoval. „Některé činnosti, třeba odsátí hlenu v dýchacích cestách, jsou totiž zdravotní úkony. A ty má sociální služba ze zákona zakázané,“ tvrdí Ovsenáková. Ona je může vykonávat díky půldennímu školení, které absolvovala. Docházet k ní může na tři hodiny denně jen zdravotní sestra. Manžel ale potřebuje permanentní dohled. Společně navíc vychovávají tři děti.

Příležitostí, jak změnit nedostačující služby, je podle Ovsenákové projednávání poslaneckého návrhu novely zákona o sociálních službách. Na sněmovní schůzi, začínající v úterý 27. února, mají zákonodárci v programu zařazeno jeho druhé a následně třetí čtení.

Martin Ovsenák s nevyléčitelným onemocněním ALS je připojen na plicní ventilátor a nemůže být ani minutu bez dozoru:

Manželé Ovsenákovi
Pečuje o manžela s ALS. Sociální služba jí nesmí pomoct ani s odsátím hlenu

Pečující žena ale soudí, že předloha nenaplnila potenciál, který mohla mít. Zahrnuje třeba poskytování poradenství pečujícím v nácviku dovedností pro zvládání péče o lidi závislé na jejich pomoci. „Školení, jak se máme správně starat, je nesmysl. Staráme se roky, umíme to. A kdo začíná, tomu to rychle vysvětlí docházející pečovatelka nebo zdravotní sestra,“ říká.

Upřednostnila by finanční zajištění pečujících a to, aby je někdo vystřídal. „Drahá školení budou zbytečně odčerpávat peníze, které by jinak mohly jít na tyto dvě nezbytné věci,“ podotýká. Má za to, že současné sociální služby nepočítají s tím, že klienty jsou vedle důchodců i lidé s postižením či různými nemocemi v produktivním věku, kteří mají malé děti.

Politici budou jednat

Ve výčtu základních činností osobních asistentů a pečovatelek postrádá pomoc s péčí právě o nezletilé děti, a to včetně jejich doprovodu mimo domácnost. „Děti mají povinnou školní a předškolní docházku, ale já je tam často nemám jak doprovodit, když se nesmím vzdálit od nemocného manžela,“ vysvětluje Ovsenáková.

Jak dodává, obvolala všechny sociální služby v okolí a nikdo jí nemohl pomoci, právě proto, že péče o děti není dle zákona součástí základních činností.

Změnit by to mohl pozměňovací návrh k projednávané sněmovní předloze. „I na základě stovek podnětů z rodin, kde se starají o lidi se zdravotním postižením, v něm navrhuji zahrnout mezi terénní a ambulantní sociální služby i pomoc s péčí o nezletilé děti včetně jejich doprovodu do školy,“ říká poslankyně Lucie Šafránková (SPD).

Bezmála osmdesát procent lidí pečovalo o své blízké doma bez jakéhokoli využití terénních, odlehčovacích či ambulantních služeb, ukázal průzkum:

Bezmála osmdesát procent lidí pečovalo o své blízké doma bez jakéhokoli využití terénních, odlehčovacích či ambulantních služeb, vyplývá z loňského průzkumu
Myslí si, že to musí zvládnout. Pečující proto nežádají o podpůrné služby

Spoustě rodin by to podle ní výrazně pomohlo. „Výbor pro sociální politiku k tomuto návrhu zaujal neutrální stanovisko. To znamená, že snad není úplně bez šance. Doufejme," dodává.

Za potřebné považují takové rozšíření základních činností osobních asistentů a pečovatelek i ministerští úředníci. „Jedná se však o zásadní změnu, kterou je potřeba s poskytovateli sociálních služeb napřed projednat, a to ve vztahu ke kapacitám, finančním dopadům, vymezení rolí a odpovědnosti,“ reaguje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Proto podle něj ministerstvo k pozměňovacímu návrhu vyslovilo nesouhlas. Ubezpečuje ale, že úředníci jsou připraveni o změně diskutovat v rámci připravované vládní novely zákona o sociálních službách (jedná se o jiný návrh než ten, který je právě ve sněmovně), případně při chystaném zákonu o podpoře rodin. „Je to téma, které si zaslouží debatu a pozornost,“ podotýká předseda České asociace pečovatelské služby Jindřich Kadlec.

Asistent jako podnikatel?

Neřešeným problémem je podle Ovsenákové i nedostupnost sociálních služeb. Podle ní by pomohlo umožnit fyzickým osobám pracovat na živnostenský list jako pečovatelé či osobní asistenti, a to bez dalších složitých požadavků.

Nyní se totiž každý musí zaregistrovat jako sociální služba. „A splnit hromadu požadavků, které jsou koncipovány především pro organizace a zařízení,“ upozorňuje.

Neformální pečující se o své blízké obětavě starají často téměř na pokraji psychických i fyzických sil:

Ilustrační snímek
O své blízké doma pečují statisíce Čechů. Jsou vyčerpaní a trpí depresemi

Vysvětluje, že sice existuje institut takzvaného asistenta sociálních služeb, ten ale svou činnost nesmí vykonávat jako podnikatel. „Potřebným to zužuje možnosti, kam se obrátit o pomoc. Ubývají i finance – čím víc organizací se celého procesu účastní, tím méně peněz dojde až ke klientovi sociálních služeb,“ říká.

Augusta reaguje, že stát ale u asistentů sociálních služeb nepožaduje splnění registračních podmínek. „Splňovat musí jen dvě podmínky, věk (starší 18 let) a zdravotní způsobilost. Zavedení nové povinnosti – živnostenského oprávnění – by jejich dostupnost naopak zkomplikovalo. Nejen z důvodu zajištění oprávnění, ale i kvůli nutnosti splnění registračních podmínek,“ dodává.