Katastrofický scénář se stává skutečností. Důchodový účet spravovaný Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) se v pololetí ocitl v minusu. Příjmy z pojistného totiž dosáhly 155,2 miliardy korun, zatímco výdaje 163,3 miliardy. V minulých letech ve stejném období přitom byl účet ČSSZ v plusu.
„Minimálně od roku 1996 podobnou situaci nepamatuji,“ sdělil Deníku místopředseda sociální demokracie a bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Odborníci stav přisuzují současné ekonomické situaci.
„K propadu příjmů na státním důchodovém účtu napomohla rostoucí nezaměstnanost,“ prohlásil minulý týden na Žofínském fóru bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.
Čísla ČSSZ potvrzuje i ministerstvo financí, které spravuje celý státní důchodový účet. V červenci na něm výdaje převýšily příjmy o deset miliard.
„Nejde o výjimku. Celoroční saldo bylo v uplynulých deseti letech v minusu poměrně běžně,“ přiznala Zuzana Chocholová z ministerstva financí.
Lidé se však podle úředníků nemusí o své důchody bát.
„Důchody jsou záležitostí státního rozpočtu a peníze se na ně musí najít,“ ujišťuje mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová.
Reforma je nutná
Do budoucna by se minusový stav na účtu ČSSZ mohl stát pravidlem. Může za to stárnutí populace. Proto odborníci léta volají po velké reformě důchodů.
Naposledy se s ní potýkala Topolánkova vláda, která prosadila například větší investiční možnosti penzijních fondů. Další fází měla být možnost takzvaného opt-outu. Tedy převedení části sociálního pojištění ze státního systému do soukromého spoření. Ten zatím neprošel.
Přesto s opt-outem řada stran nyní ve svých předvolebních programech operuje. Najdeme jej například u Občanské demokratické strany, TOP 09 či Strany zelených.
„Občan bude moci menší část povinného pojištění dle svého rozhodnutí dobrovolně přesměrovat z veřejného pilíře do fondového za podmínky, že stejnou částku dodá navíc z vlastních úspor,“ uvedl mluvčí zelených René Kubásek. O částku, kterou převede do soukromého pojištění, se mu ovšem sníží státní důchod.
Nižší sociální pojištění a posílení soukromého spoření navrhují také Věci veřejné.
„Tím umožníme každému spoluobčanovi vybrat si na trhu komerčního připojištění takový produkt, který odpovídá jeho potřebám,“ komentuje to kandidát strany, sociolog Josef Fišer. Aby se pak předešlo nezodpovědnému chování občanů, musel by se podle něj legislativně stanovit minimální příspěvek každého člověka na penzijní připojištění. Na pokrytí základních potřeb by Věci veřejné vyplácely jednotný starobní důchod.
Nové typy pojištění
Se zavedením minimálního důchodu počítá i sociální demokracie. Ten by se pohyboval ve výši 1,2násobku životního minima. V rámci reformy ČSSD navrhuje jednotný systém veřejného sociálního pojištění, kam by spadalo i nemocenské pojištění, jeho oddělení od státního rozpočtu a rozšíření doplňkových důchodových systémů.
„Nepovinné důchodové pojištění by mělo být více podporováno daňovými úlevami pro zaměstnance i zaměstnavatele. Do důchodového systému by mohly jít peníze i ze společností, kde má stát kapitálovou účast,“ říká Škromach.
Se zřízením nového pojištění přišla včera i ODS. Lidé by z něj ve stáří mohli hradit sociální a zdravotní péči. Podobalo by se životnímu pojištění a provozovaly by ho soukromé fondy. „Prostředky do určité výše by si lidé mohli odečíst z daní,“ řekl místopředseda ODS Petr Nečas.
ODS i KDU-ČSL také navrhují v důchodovém systému zvýhodnit i rodiny s dětmi.
Reforma přijde až několik hodin po dvanácté
Současný důchodový systém ohrožuje stárnutí populace. Lidem, kteří si na stáří spoří v penzijních fondech, mohou v budoucnu úspory snížit i případné další otřesy na akciových trzích.
„V reformě důchodů je nejlépe oba systémy kombinovat,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Podle České správy sociálního zabezpečení se důchodový systém ocitl v pololetí poprvé po třech letech v minusu. Je to obvyklý stav?
Obvyklé to není. Za současnou situací stojí zejména propad české ekonomiky, která snížila příjmovou stránku takzvaného důchodového účtu. Do budoucna to už nebude tak neobvyklá záležitost. Vedle tohoto vlivu, který dříve či později odezní, se dostaví jiný faktor, a tím je strukturální změna české populace. Zjednodušeně řečeno se začne do budoucna projevovat její stárnutí.
Takže se nutnost důchodové reformy zvyšuje?
Důchodová reforma je nutná už deset let. Přesněji řečeno, kdyby byla provedena před deseti nebo patnácti lety, mohla být méně nákladná než nyní. Demografické procesy ve společnosti probíhají velmi dlouho. O stárnutí populace se ví také velmi dlouho. Všechna opatření, která se uskuteční nyní, budou provedena nikoliv za pět minut dvanáct, ale několik hodin po dvanácté.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v posledních letech zřídilo za účelem penzijní reformy dokonce dvě komise. Jaké byly výsledky jejich průzkumů?
Klíčové závěry byly dva. Tím prvním je, že současný systém je neudržitelný. Druhým je, že neexistuje žádná univerzální cesta reformy.
Těch cest je několik a je možné je různými způsoby kombinovat. To ovšem není žádný alibismus. Myslím si, že je to závěr, ze kterého je možné vycházet. Je totiž nutné rozložit jednotlivá rizika různých systémů.
Ten současný čelí důležitému riziku, kterým je demografický vývoj. Jeho alternativou je fondové financování, které ovšem podléhá tržnímu riziku. Tomu, jak se budou vyvíjet finanční trhy (trhy s akciemi, pozn. red.). Nicméně tato dvě rizika spolu úzce nesouvisejí, takže když se oba systémy zkombinují, tak systém dosáhne lepšího výsledku, tedy nižšího rizika.
Jaké řešení je výhodné pro Českou republiku?
Nejlepším řešením je systém, který bude kombinovat tři, respektive čtyři pilíře.
V současném systému (financování ze státního důchodového účtu a penzijní připojištění, pozn. red.) bude nutné posílit prvek fondového financování. Otázkou je do jaké míry povinně, či dobrovolně.
Penzijní fond ČSOB nedávno zveřejnil propočty dvou variant penzijního připojištění. Aby si člověk zachoval v důchodu svou úroveň na 75 procentech průměrného platu, musel by se v obou případech poměrně dost omezovat. Je v současné době možné si spořit, aniž by se příliš člověk omezil ve svých současných výdajích?
V podstatě není. Vždycky je to něco za něco. Pokud si chceme zajistit vyšší životní úroveň v budoucnosti, musíme něco obětovat v současnosti. Proto se mluví o tom, že důchodová reforma bude něco stát.
Penzijní připojištění projde v brzké budoucnosti velkými změnami. Například budou fondy moci agresivněji investovat, ale výměnou za potenciální vyšší příjmy bude i vyšší riziko. Bude tedy ještě pořád výhodné do budoucna si spořit v penzijním připojištění, když bude moci člověk o více přijít?
Je naprosto správné, že bude do budoucna více typů investičních plánů. Mladší člověk bude moci volit odvážnější strategii, zatímco starší konzervativnější strategii, kde bude mít větší jistotu. To, že penzijní fondy nyní musí vykazovat zisk, jim svazuje ruce a omezuje to prostor pro dlouhodobé zisky klientů.
Důchody se po Novém roce zvyšovat nebudou
Peníze na zvýšení důchodů se příští rok nenajdou. Oznámil to včera po zasedání vlády ministr financí Eduard Janota.
„Situace není taková, aby důchody splňovaly podmínky pro valorizaci,“ prohlásil Janota. Spolu s ostatními ministry se prý shodl, že peníze raději dají na snížení schodku státního rozpočtu.
Podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky se přitom důchody měly od ledna zvýšit přibližně o 205 korun. Takzvaná základní výměra, která je pro všechny důchody stejná, měla vzrůst o 50 korun na 2220 korun. Procentní výměra, která je individuální a závisí na výši příjmu a počtu odpracovaných let, se měla zvýšit o dvě procenta.
„Mám obavy, že pokud důchody nezvýšíme nyní, sníží se jejich reálná hodnota a propad ve srovnání s průměrnou mzdou se už nepodaří dohnat,“ odůvodňoval minulý týden Šimerka svůj návrh.
Za současné situace by se tak důchody mohly valorizovat až roku 2011.