Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Peníze pro sociální služby už nepůjdou z ministerstva, rozdělí je kraje

Praha – Místo ministerstva práce a sociálních věcí letos poprvé budou přerozdělovat dotace pro poskytovatele sociální péče jednotlivé kraje. Poskytovatelé zatím nevědí, jak kraje rozhodnou, zda nebudou preferovat například příspěvkové organizace, už nyní se předpokládá, že mezi jednotlivými regiony mohou být výrazné rozdíly.

12.1.2015 10
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Ministerstvo sice schválilo metodiku, podle které by měly kraje postupovat, není ale odsouhlaseno vládní nařízení, které by jim styl rozdělování přikázalo. „Poskytovatelé jsou v očekávání, jak to dopadne, protože je pouze napsaná metodika, jak by se mělo postupovat, nicméně je zde riziko, že se vytvoří podle počtu krajů čtrnáct různých způsobů rozdělování, a to samozřejmě určité nebezpečí skýtá," řekl regionálnímu Deníku viceprezident Asociace poskytovatelů sociální péče ČR Jiří Procházka. Vládní nařízení by se však mělo objevit až napřesrok, letošek je vlastně přechodné období.

Podle zákona, který zákonodárci schválili na podzim, půjde nejvíc peněz (11,99 procenta) do Moravskoslezského kraje, naopak nejméně na druhý konec republiky, do Karlovarského kraje (3,4 procenta).

Přenos odpovědnosti

Úředníci sociálních referátů krajských měst tvrdí, že jsou na převod kompetencí připraveni. „V souvislosti s přechodem financování sociálních služeb na krajské samosprávy nepředpokládáme uzavření ani otevření žádné sociální služby poskytované příspěvkovými organizacemi zřízenými krajem," říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Svatomír Recman (KSČM), který letos očekává více než 200 žádostí o dotaci za více než 1,2 miliardy korun. Kraj plánuje mezi 700 provozovatelů rozdělit něco přes miliardu.

S principem přenosu odpovědnosti za rozdělování na kraje souhlasí jak odboráři, tak i poskytovatelé sociálních služeb. Odborářům ale vadí, že se peníze rozdávají formou dotací. „Chtěli jsme, aby se staly mandatorním výdajem státního rozpočtu," vysvětlila Deníku Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, přála by si vytvořit dlouhodobý systém, kdy se nebude každý rok dohadovat, kolik peněz sociální služby dostanou.

Sociálně vyloučené lokality

Nový systém se ale nelíbí zástupcům některých neziskových organizací. „Člověk si musí uvědomit, že podle principu subsidiarity (podle níž se rozhodování 
a zodpovědnost ve veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům – pozn. red.) by na tom místě měli lidé nejlépe vědět, co je tam potřeba. Problém ale nastává, když jsou celé oblasti sociálně vyloučené. Míra vyloučení pak nepostihuje jenom ty tzv. chudáky, ale i uvažování elity místní populace. Typickým příkladem je Ústecký kraj," vysvětluje Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Právě v tomto regionu se podle něj příliš často kupčí 
s volebními hlasy a vedení obcí vzešlá z posledních komunálních voleb mají spíše kontroverzní mandát, jejich pohled na problematiku může být negativně ovlivněn těžkou sociální situací v okolí. „Stát de facto rezignuje na roli toho, kdo by měl garantovat minimální standard kvality služeb, které poskytuje, 
a přenáší to na subjekty, jež nejsou schopné garanci nést a v řadě případů posílí problém, který mají sociální služby odstraňovat," dodává Hůle.

Podle něj se navíc budou kraje snažit podporovat své příspěvkové organizace anebo ty, které půjdou krajským funkcionářům na ruku.
Někteří sociální pracovníci mají navíc problém s koncepcí jednotlivých krajů, respektive s prioritami, které střednědobé plány u sociálních služeb vytyčily. Například jihočeský region dává nejnižší prioritu nízkoprahovým centrům, naopak nejvyšší pobytovým službám, jako jsou například domovy pro seniory. Přitom ministerstvo práce a sociálních věcí ve svých koncepčních materiálech naopak podporuje takové služby, které zajišťují podporu lidí v komunitě v jejich přirozeném prostředí.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Autor: Redakce

12.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš.
1 9

ANALÝZA DENÍKU: Voliči hlasovali proti klasice

Kateřina Perknerová.
2 9

Pohledem Kateřiny Perknerové: Konec starých časů

Nejúspěšnější kandidát ODS Václav Klaus ml.: Zrušil bych 90 procent zákonů

Se ziskem 22 635 preferenčních hlasů vstoupil do velké politiky syn někdejšího prezidenta Václav Klaus mladší. Stejně jako jeho otec, ve věku 48 let.

TOP 09: Slzy i volání po Kalouskově rezignaci

Pomáhej nám pánbůh. Těmito slovy ukončil svůj projev po sečtení všech hlasů čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Topka právě utrpěla drtivou porážku, do sněmovny se dostala jen s odřenýma ušima. Z dosavadních 26 mandátů obhájila jen sedm. Nezískala dokonce ani prvenství ve „své“ tradiční baště – v hlavním městě, kde byl lídrem. Tam skončila až čtvrtá.

Nejmladšího a nejstaršího poslance dělí 58 let

V nové Poslanecké sněmovně zasedne zároveň nejmladší i nejstarší poslanec v historii Česka. Do poslanecké lavice usedne devětasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg, který byl zvolen za TOP 09. Dosud patřilo prvenství nejstaršího poslance Zdeňku Jičínskému, kterému bylo při zvolení v roce 2006 77 let. Naopak nejmladším zástupcem bude Schwarzenbergův partajní kolega Dominik Feri, kterému je 21 let, tři měsíce a deset dní. Oba dva kandidovali v Praze.

Komentář Tomáše Skřivánka: Praha volila jinak

Hlavní město hlasovalo jinak než zbytek republiky. Potvrdilo se toi v letošních parlamentních volbách. Praha stáhla svou jen dvacetiprocentní podporou vítězné hnutí ANO, takže jeho celostátní výsledek nezačíná trojkou. Pomohla Pirátům přeskočit ve finálním součtu Okamurovu SPD. Díky metropoli nakonec ve sněmovně zasedne i TOP 09, která až po započtení pražských okrsků vyskočila ze čtyř na 5,3 procenta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení