Zatímco místopředsedové ČSSD Milan Chovanec či Alena Gajdůšková jednoznačně říkají, že hlava státu nemá důvod jmenování premiéra a jeho vlády odkládat, zástupci hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a Věra Jourová neustále opakují, že pana prezidenta nebudou k ničemu tlačit a cokoliv mu vzkazovat přes média.

Lustrační osvědčení

V jejich sestavě jsou totiž dvě ožehavá jména. Kandidát na ministra financí Andrej Babiš nemá negativní lustrační osvědčení, které Miloš Zeman původně označoval za nezbytnou zákonnou podmínku.

Nyní mu stačí, aby v době jmenovacího aktu prošel sněmovnou 
v prvním čtení služební zákon. Proto chtějí poslanci ČSSD, ANO a lidovců svolat na 21. ledna mimořádnou schůzi a zařadit na ni návrh ČSSD na novelu normy o úřednících z roku 2002.

Je ale nesporné, že na předloze se bude muset hodně popracovat, především aktivisté z Rekonstrukce státu mají řadu připomínek a upozorňují, že nekvalitní text by byl horší než žádný. „Z našeho pohledu je podaný návrh značně nedopracovaný, a nebude-li doplněn o klíčové body, máme obavu, že 
k odpolitizování a profesionalizaci české státní správy v praxi nedojde," uvedla Lenka Petráková ze sdružení Oživení.

Kauza Nagyová

Druhým potížistou je Martin Stropnický, který aspiruje na post ministra obrany. Politický oponent Miloše Zemana si od prezidenta vysloužil nálepku neodborníka, který by byl 
v resortu „druhou Karolínou Peake". To bývalý velvyslanec Stropnický vnímá jako urážku, neboť podle mínění vlastního i lidí z ANO by obranu zvládl bez problémů. Na pozici prvního náměstka by si ale zřejmě nevzal současného ministra Vlastimila Picka. Udělal by dobře, neboť ačkoliv je Picek v armádním prostředí jako doma, nemá jednoznačně kladnou pověst. Byl nadřízeným zpravodajců Páleníka a Kovandy, kteří ve vedení Vojenského zpravodajství konali podle pokynů tehdejší premiérovy tajemnice Jany Nagyové. Také nečinně přihlížel nucenému odchodu respektovaných generálů Jiřího Halašky 
a Josefa Sedláka. Těch se tehdy zastal bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který by měl být hlavním poradcem Martina Stropnického, což je jistě vynikající volba.

Náměstkovské posty budou vůbec zajímavým námětem jak pro šéfy vládních partají, tak pro jejich opoziční kritiky. Jak příští ministr školství Marcel Chládek (ČSSD), tak životního prostředí Richard Brabec (ANO) totiž počítají s tím, že koaliční partneři jim nabídnou své personální posily. „S žádnou revolucí v úřadu ani v resortu jako takovém nepočítám, chystám se spíš na pozitivní změny," řekl Deníku Chládek. Pokud by musel odvolat prvního náměstka Jindřicha Fryče a nahradit ho nominantem ANO či KDU-ČSL, nabídl by mu jiné místo, například šéfa odboru pro zahraniční styky. Klíčový pro něj bude post náměstka pro vysoké školy, o jehož nominaci by se chtěl poradit s rektory.

Kandidát na ministra vnitra Milan Chovanec věří, že nikdo nebude nutit ministrům nepřijatelné typy, u nichž by stranická příslušnost byla důležitější než odborné předpoklady. Některé nominace dokonce vyloučil: „Slyšel jsem, že je volný dosavadní šéf Finančního analytického útvaru ministerstva financí Milan Cícer, ale s jeho uplatněním rozhodně nepočítám a nemyslím, že by mi ho nabídli koaliční partneři," řekl Chovanec Deníku. Prezident údajně projevil zájem, aby současný ministr zemědělství Miroslav Toman zůstal v resortu jako první náměstek. Nominant KDU-ČSL Marian Jurečka s tím ale nepočítá. Ke konkrétním jménům se však odmítl vyjádřit.

Jmenuje profesory šéf Senátu?

Budoucí členové vlády už přemýšlejí i o svých programech. Marcel Chládek třeba počítá 
s desetiletou školní docházkou s povinným posledním rokem mateřské školy. „Jsem přesvědčen, že se musí začít se změnami v co nejranějším věku. Chceme zajistit dostatečnou kapacitu předškolních zařízení, která by se posléze mohla změnit třeba ve startovací byty," dodal. Hodlá také zavést mistrovskou zkoušku jako alternativu státní maturity pro učně a povinnou maturitní matematiku, ale až od roku 2020, aby byl čas na přípravu i změnu výuky od základní školy.

Budoucího ministra čeká tvrdý oříšek v podobě novely vysokoškolského zákona. „Chci mluvit s panem prezidentem a pokusit se ho přesvědčit, že by pravomoc jmenovat univerzitní profesory měla zůstat hlavě státu, jak si přeje akademická obec. Pokud by prezident měl k nějakému jménu výhrady, mohlo by je posoudit kolegium rektorů. Bude-li to pro Miloše Zemana nepřijatelné, navrhnu, aby profesory jmenoval druhý nejvyšší ústavní činitel, tedy předseda Senátu," naznačil Deníku své plány Marcel Chládek.