Navrhuje to skupina poslanců v čele s Helenou Langšádlovou (TOP 09). V současnosti totiž musejí zkoumáním, zda jsou bezúhonní a zda jejich zdravotní stav i z hlediska duševního umožňuje dlouhodobou péči o dítě, podrobit pouze „nerodinní“ pěstouni.

Základní prověrka

„Vychází to ze zkušeností, se kterými jsem se setkala v praxi. Jsem zastánkyní pěstounské péče, měli bychom ji podporovat, ale občas se stává, že selžou i ti příbuzenští pěstouni,“ řekla Deníku Langšádlová.

Podle důvodové zprávy tak nezletilé dítě může získat do péče i nebezpečný psychopat nebo jinak duševně nezpůsobilá osoba, čemuž nasvědčují i zveřejněné případy fatálních důsledků svěření nezletilých dětí do péče neprověřených příbuzných.

Zpráva to ilustruje případem z Rokycanska z roku 2018, kdy pěstounka uhodila opaskem do hlavy svou dvouletou neteř a způsobila jí krvácení do mozku.

Rozporné názory

Názory na tento návrh se v odborné veřejnost liší. Například ministerstvo práce a sociálních věcí je proti. „Pokud nemá být nepřiměřeně zasahováno do práva dítěte na ochranu jeho rodinného života, pak musí platit, že ve vztahu k péči příbuzných či dítěti blízkých osob musí stát odpovídat toliko za to, že dítě nebude ze strany svých příbuzných vystaveno nepřiměřenému, tj. závažnému nebo pravděpodobnému ohrožení svého života či zdraví.“

Naopak Anna Krbcová z Asociace Dítě a rodina, sdružující pěstounské organizace, je pro. „I příbuzenští pěstouni by měli procházet odborným posouzením a případně i nějakým specifickým školením. Zamezilo by se těm největším excesům,“ říká. Některé soudy, které o svěření dítěte příbuzným rozhodují, prý to vyžadují už nyní. Příbuzenská péče by se ale podle Krbcové měla řešit komplexně.