V pondělí, den po zradě nejbližšího okolí, které ho na pokyn Hradu vyzvalo k rezignaci, Deníku řekl: „Víte, já jsem možná hlupák, protože jsem během posledních tří měsíců nedělal nic jiného, než že jsem objížděl republiku, burcoval voliče, rozdával jsem na náměstích růže, a v neděli jsem zjistil, že někteří členové zatím vysedávali po kavárnách a rozdělovali ministerstva, a to tak, aby dali dohromady právě těch dvacet hlasů v předsednictvu."

Tenhle až dětsky naivní údiv, ta hmatatelná bolest z podlého jednání lidí, kteří sami sebe označují za sociální demokraty, se přenesla do ulic, sdělovacích prostředků, do štábů stranických rivalů. Všichni najednou cítí, že co je moc, je moc.

Za Bohuslava Sobotku přišly spontánně demonstrovat stovky lidí, v pondělí na pražské Hradčanské náměstí, včera na brněnské náměstí Svobody. I když je fakt, že burcovaly hlavně proti podrazáckým metodám a za elementární slušnost v politice. První to přečetl dosud spíš mlčící šéf horní komory Milan Štěch.

Chování účastníků lánské schůzky označil za pokrytecké, protože špičkám ČSSD „do očí lhali". Michala Haška, Zdeňka Škromacha, Jeronýma Tejce a Jiřího Zimolu vyzval k odstoupení z vedení ve straně. Při rozhovorech o vládě nebudou překážet ani Bohuslavu Sobotkovi. Do vyjednávacího týmu navrhne – kromě sebe – Lubomíra Zaorálka, Milana Chovance a Alenu Gajdůškovou.