Čím dramatičtější byl začátek příběhu, tím utahanější je jeho pokračování. Nečas pod vlivem událostí již 17. června podal demisi a také odstoupil z čela ODS.

Od té doby je jedinou zásadní změnou to, že se expremiér Nečas rozvedl a poté oženil. Právě s Nagyovou podle níž kauza „Nagygate“ dostala své jméno.

Procesy se vlečou

Soudy o tom, kdo se čím provinil a jak, se vlečou již roky. Jejich rozuzlení zřejmě není ani zdaleka na obzoru. Žádný rozsudek totiž dosud není pravomocný.

Loni v listopadu nepravomocně uložil soud Nečasové za zneužití Vojenského zpravodajství podmíněný trest na dva roky. Spolu s ní vynesl verdikt i nad trojicí zpravodajců – šéfem Vojenského zpravodajství Ondrejem Páleníkem a jeho podřízenými Milanem Kovandou a Janem Pohůnkem. Uložil jim podmínky na 18 až 20 měsíců. Rozsudky bude projednávat odvolací soud.

Nečasová i její manžel kromě toho spolu s někdejším náměstkem ministra zemědělství Romanem Bočkem čelí dalšímu obvinění. Podle státního zástupce přislíbili poslancům ODS Ivanovi Fuksovi, Petru Tluchořovi a Marku Šnajdrovi lukrativní funkce. Za to se měli vzdát mandátu a nechat projít hlasováním vládní daňový balíček.

Hlavní postavy kauzy Nagyová

Poslanci byli po razii na měsíc zadrženi ve vazbě. Později Nejvyšší soud rozhodl o jejich vynětí z trestního řízení. Na základě mimosoudní dohody poté dostali od ministerstva spravedlnosti za nezákonnou vazbu omluvu a odškodnění.

Odposlechy? Nezájem!

Na den přesně pět let po razii ve středu pokračovalo soudní projednávání tohoto sporu. Soudkyně Helena Králová oznámila, že nebude přihlížet k pořízeným odposlechům.

Vyšetřovatelé se podle soudkyně měli k důkazům dostat jinak, odposlechy mají být až nejzazší možností. Podle ní nelze až při jejich využití zjišťovat, zda se odposlouchávaný dopustil trestného činu.

Bočkův advokát Petr Toman uvedl, že se stejný spor proto možná bude opakovat v odvolacím řízení a možná dokonce i u Nejvyššího a Ústavního soudu.

„Díky tomuto postupu už vidím, že máme před sebou možná dalších pět let trestního řízení,“ dodal advokát.

Dny poté…
13. 6. 2013 – zásah policistů na Úřadu vlády
17. 6. 2013 – demise vlády Petra Nečase
25. 6. 2013 – jmenování Jiřího Rusnoka premiérem
16. 7. 2013 – propuštění tří exposlanců z vazby
7. 8. 2013 – Rusnokova vláda nezískala důvěru

Trafikám má zabránit nový zákon
Trafikám pro poslance by do budoucna měl zabránit zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou součástí státu, nazývaný nominačním zákonem. Vláda ve středu rozhodla, že jeho návrh předloží poslancům. Podle ministrů by měl jména lidí pro šéfovské funkce navrhovat zvláštní výbor. Případně by měl být nastaven postup, podle něhož by ministerstva měla mít pravomoc jmenovat konkrétní osobu. Vláda chce docílit toho, aby stát ve státních či polostátních firmách zastupovali odborníci na základě transparentního výběru za jasně daných a objektivních kritérií. Veřejnou kontrolu jejich výběru má zajistit povinnost zveřejňovat jména nominovaných lidí i zápisy z jednání výboru pro personální nominace.