Průzkumu, jehož zadavatelem byla společnost Post Bellum, se v průběhu června zúčastnilo 1004 osob. Autoři dnes na tiskové konferenci představili jeho výsledky.

Ilustrační foto
Čtvrtá průmyslová revoluce? Češi jsou na ni dobře připraveni, ukázal průzkum

„Čím je výročí starší, tím je jeho znalost menší. Jedinou výjimkou je výročí založení Československa v roce 1918. Výsledky se liší také podle věku a rozdíly jsou velké. Čím jsou lidé mladší, tím mají menší znalost o výročích. Někdy je to až zarážející,“ řekl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research.

Celkem 79 procent dotázaných uvedlo, že v roce 1918 vzniklo Československo, nebo skončila první světová válka. Pražské jaro nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 znalo 76 procent lidí. O únoru 1948 mělo povědomost 65 procent odpovídajících. O mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938 vědělo 54 procent respondentů.

Nejhorších výsledků přitom dosahuje věková skupina mladých od 18 do 34 let. O událostech před 80 lety mají povědomí jen její dvě pětiny. Větší znalosti podle průzkumu mají muži a vedle věku hraje roli také příjmová situace a vzdělání.

Dovolená u moře, ilustrační foto.
Průzkum: Na dovolené si odpočine pouze třetina zaměstnanců

Podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy řada mladých do 24 let považuje historii za překonanou a nebere ji jako součást života, je pak ale také snadněji manipulovatelná a častěji se kloní k extremismu.

Nejvíc informací o historii získávají mladí ve škole. Podle Kroupy výsledky ukazují, že se dějiny představují dětem a mladým spíš jako něco „ke šprtání“ a napsání písemky. „Dějepis na základních a středních školách je stále předkládán jako jakýsi odosobněný soupis letopočtů a charakteristik, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů,“ řekl Kroupa.

Výsledky podle něj ukázaly, že lidé vnímají invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 hůř než Mnichov a následný protektorát.

Ilustrační foto
Nejdéle bez pravidelného příjmu vydrží učitelé a stavaři, ukázal průzkum

Mezi nejvýznamnější osobnosti posledního století řadí dotázaní Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Palacha, Jana Masaryka a Václava Havla. Celkem 78 procent hodnotí prvního československého prezidenta pozitivně, negativně ho vnímá jeden ze sta Čechů a Češek.

Palachův čin považuje většina dotázaných za hrdinský. U lidí se znalostmi a zájmem o historii pak převládá přesvědčení, že Jan Masaryk byl zavražděn. Jen zlomek dotázaných míní, že někdejší ministr zahraničí spáchal sebevraždu.

Většina dotázaných souhlasí s tím, že je dobře, že Československo vzniklo. Jsou proti názoru, že vznik samostatného státu byla chyba. Nesouhlasí ani s tím, že by se téma Mnichova Čechů už netýkalo. O únoru 1948 panuje názor, že to byl ústavní puč. Lidé se spíš shodnou i na tom, že Edvard Beneš nebyl pro tehdejší složité období dobrý prezident.

Policie ČR. Ilustrační snímek.
Kriminalita trápí zejména velká města a odlehlé chatové osady, ukázal průzkum