Informace má z první ruky nejen z matematických modelů, ale i z terénu. Jako nadšený amatérský letec totiž často vyráží do vzduchu a vysoko v atmosféře je jako ryba ve vodě.

Nyní, když panují nesnesitelná vedra, se každý před nimi snaží někde schovat. Čemu dáváte přednost vy jakožto odborník?

Léto mám sice nejradši ze všech ročních období, ale všechno má mít své meze a dlouhotrvající vlna veder není dobrá ani pro teplomila, jako jsem já. Takže výjimečně mám v oblibě klimatizované obchoďáky. Nejradši ale jdu do lesa, kde je stín, nebo zalezu do vody, což bych doporučil každému.

Jste s kolegy v práci na vedra připraveni?

Na to, že takovéhle počasí přijde, jsme sice připraveni už pár dní dopředu, ale že bychom pročistili trubky klimatizaci a připravili větráky, na to nemáme čas. Kolegové na centrálním předpovědním pracovišti pracují v poměrně zastaralé budově a zastaralá je tam i klimatizace, starý, nepříliš účinný přístroj nalepený na stěně. Takže nadměrným teplem trpí i meteorologové ve službě.

Dávný vtip říká, že když meteorologové nevědí, jaká bude zima, sledují indiány. Platí ještě v dnešní situaci staré pranostiky?

U nás bohužel žádní indiáni nejsou a bojím se, že i ti, kteří zbyli na americkém kontinentě, již své lesní moudrosti pozbyli. Ale jsme v moderní době, která si žádá moderní prostředky, což je dneska matematické modelování. Klimatologické modely jsou koncipovány podobně jako u předpovědí na několik dnů, kde se vytvoří matematický popis fyzikálních dějů, které se odbývají v atmosféře. I klimatologické modely umějí s větší či menší mírou spolehlivosti spočítat vývoj počasí nebo podnebí. Některé třeba na půl roku dopředu, ale jiné i na desetiletí nebo staletí. My v Českém hydrometeorologickém ústavu takový klimatický model neprovozujeme, náš Aladin předpovídá na dva a půl dne, dělají to třeba naši američtí kolegové. Ale samozřejmě ne proto, že by tam měli indiány.

Jak přesné vaše modely jsou?

Stále přesnější, předpovědi se zlepšují z celé řady důvodů. Jednak jsou to lepší počítače, na nichž pro každý uzlový bod počítáme sadu složitých rovnic zahrnujících dynamiku atmosféry jak se bude vyvíjet teplota, tlak, proudění větru, oblačnost, srážky i jiné komponenty. Před třiceti lety kvůli malému početnímu výkonu tehdejších počítačů chyběly důležité detaily. Tím, že se zahušťuje síť uzlových bodů a zkracují se časové kroky, se zlepšila přesnost výstupu. Dnešní výpočetní technika umožňuje vnášet další a další parametry. Můžeme tam zahrnout typ povrchu asfalt se zahřívá jinak než les, nebo že se u Lipenské přehrady odpařuje víc vody než na Lounsku nebo Žatecku, kde je málo vodních ploch.

V poslední době bohužel slyšíme jen jedno: Bude vedro.

A taky vedro je… Vedra tady byla vždycky. Třeba v roce 1947 bylo horké léto. Ale je pravda, že vlny vedra obvykle nebyly tak četné a nebylo ani takové sucho. Extrémy byly vždycky, ale teď je na ně víc vidět, lidé si toho více všímají. Máme také jinou měřicí síť než před lety, takže je to i změřitelné a vyhodnotitelné.

Proč tomu tak je a jak dlouho nás bude trápit?

Vedro je dané všeobecnou cirkulací atmosféry. Je to složitý mechanismus, který si můžeme zjednodušeně představit jako rozbouřenou hladinu oceánu. Matematický model má spočítat, co se bude dít s částicí vzduchu kudy se bude pohybovat a jak na to bude reagovat její okolí. Složitost cirkulace v atmosféře vede k tomu, že někdy bývá studené léto, když převažují vpády chladnějšího vzduchu od severu. Jindy zase převažují vpády horkého vzduchu, jako je tomu právě teď. V létě roku 2015 bylo dokonce pět takovýchto vln. Vzduch, který k nám přichází, má svůj původ nad severní Afrikou v místech, kde jsou teploty někde i přes 50 stupňů Celsia, a proudí po několik dnů, než se dostane k nám. Samozřejmě že během cesty trochu vychladne, ale i tak jsou tady velmi vysoké teploty.

Jak jsme na tom s těmito vlnami letos a na kolik se jich ještě můžeme těšit?

Extrémně teplotně nadprůměrný byl už květen, měl skoro pět stupňů nad dlouhodobý průměr. Takže už to můžeme považovat za vlnu veder, ale rozhodně to nebylo tak horké, jako to, co přišlo nyní v létě, tedy až 38 stupňů Celsia. V létě jsme zatím měli tyto vlny dvě a další pravděpodobně nebude, ale znáte to, „nikdy neříkej nikdy“.

Tohle vaše přístroje nejsou schopné odhadnout?

Abychom třeba řekli: V první polovině září přijde další vlna veder a teploty budou 35 stupňů? Tak tohle předpovědět neumíme, i když se to nakonec klidně může stát. Spolehlivě předpovědi vycházejí tak na pět dní. Za orientační se dá považovat výhled na sedm dní, ale předpovídat počasí na delší období nemá příliš velký smysl. Kdybych říkal, jak bude za měsíc, to by se nedalo použít.

PŘEDCHOZÍ
1/3
DALŠÍ