Před více než rokem se fotografie Petra Kellnera začala objevovat neoprávněně u reklam slibujících pohádkové výdělky z investice do virtuální měny Bitcoin. Reklamy ale byly falešné a kromě finančníkova jména zneužívaly i jméno jeho firmy PPF, České televize a České národní banky. Rozesílaly se i formou spamu ze zavirovaných účtů.

Lživá reklama

Deník proti fake news.Deník proti fake news.Zdroj: DeníkZačátkem podzimu 2019 dosáhla tato podvodná spamová reklama takové intenzity, že na ni musela finanční skupina PPF oficiálně reagovat: "V těchto dnech se především v prostředí sociální sítě Facebook šíří podvodné reklamy, které zneužívají jméno PPF a jejího majoritního akcionáře Petra Kellnera, včetně jeho fotografií. Vlna placených podvodných inzerátů vede na weby, které lákají na investice do kryptoměny Bitcoin. Podvodníci využívají falešná prohlášení Petra Kellnera, který údajně do této měny již investovalí," uvedla společnost PPF na svých stránkách.

Dále oznámila, že varuje všechny, kteří se s těmito reklamami setkají, aby na falešných webech nevyplňovali své osobní údaje ani nezadávali údaje ke své platební kartě. "Každý, kdo se s takovou reklamou setká, by ji měl nahlásit k zablokování přes formulář sociální sítě, kde se mu reklama zobrazí. PPF usiluje o stažení této podvodné reklamy ze sociálních sítí a podniká právní kroky proti subjektům, které tyto podvodné stránky provozují," sdělila tehdy společnost PPF.

Kellner nebyl jediný finančník, který se v této reklamě objevil, podobný vzhled měly i spamy zneužívající jméno Zdeňka Bakaly, Daniela Křetínského nebo bývalého fotbalisty Pavla Nedvěda.

Lživá reklama zaštiťující se neoprávněně Kellnerovým jménem popisovala jeho údajný rozhovor s Danielem Takáčem, který se měl uskutečnit v pořadu Interview ČT24 někdy v říjnu 2019. Petr Kellner měl v pořadu oznámit novou mezeru v zákonech, díky které se může každý stát milionářem za pouhé tři až čtyři měsíce, s tím, že do České televize pak prý (podle znění podvodného inzerátu) následně volali zástupci České národní banky, aby zabránili odvysílání pořadu, neboť by platforma Bitcoin revolution mohla velké banky poškodit.

Byla to všechno lež. Petr Kellner ale v pořadu Interview ČT24 nikdy nebyl. "Petr Kellner nebyl hostem našeho pořadu, tudíž k tomuto interview nedošlo. Informace obsažené v uvedeném článku se ve vysílání České televize neobjevily, jde o zneužití jména ČT," sdělil tehdy Českému rozhlasu Filip Platoš z tiskového oddělení. 

Od obsahu podvodného článku se distancovala i centrální banka. "Je to výmysl," uvedla mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová s odkazem na údajný telefonát na Kavčí hory.

Podvodníci v této lživé kampani použili formu tzv. scamu, což je druh spamové reklamy obsahující podvodné techniky. Cílem je obvykle prostřednictvím psychologické manipulace  získat důvěru uživatele a donutit ho vykonat požadované úkony (například zaslání peněz, otevření aplikace, odevzdání osobních údajů). Slibovaná služba přitom není dodána.

Tajemný finančník

V případě podvodné bitcoinové reklamy byl slavný finančník jednoznačnou obětí, v případě řady tajemných zvěstí provázejících jeho podnikání však jeho firma často označovala za fámu i to, co se nakonec ukázalo jako skutečnost. V roce 2013 například PPF odmítala jako "fámy" a "nesmysly" zprávy o tom, že se chystá zakoupit O2 Arénu v pražské Libni. Krátce na to se však skutečně stala jejím novým většinovým vlastníkem. Na jejím přístupu se přitom vždy odrážela zásada, že byznys se dělá, ale nemluví se o něm. 

Něco podobného platí o i vlivu, který měl Petr Kellner na některé české politiky. Právě Kellnerovu podnikání v Číně a v Rusku je přičítána současná hradní orientace pod taktovkou Miloše Zemana a otevření České republiky čínským a ruským zájmům. Dlužno ale dodat, že v poslední době Kellner své podnikání na těchto trzích spíše utlumoval a soustředil se na expanzi v USA. 

S pověstí "tajemného muže" souvisela také jeho mimořádná ochrana soukromého života. Některým předmětům osobní povahy spojeným s Kellnerem, s nimiž se mohli "běžní lidé" setkat, to vynášelo až nepřiměřenou pozornost. Například průvodci při veřejných prohlídkáh pražského ruzyňského letiště neopomíjeli upozornit návštěvníky na Kellnerův letoun Gulfstream G500, parkující v privátní části letiště, slavné bylo také jeho sídlo v lesích u středočeské vsi Podkozí, které chrání tři metry vysoká břidlicová zeď s kamerami.