Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Kuthan: V památkové péči je binec, který vyhovuje lobbistům

Praha /AUDIO/ - S šéfrestaurátorem Národní Galerie Petrem Kuthanem o Muchově epopeji, trestuhodné opravě Karlova mostu a nedostatečné ochraně památek.

20.11.2010
SDÍLEJ:

Šéfrestaurátor Národní galerie Petr Kuthan.Foto: ČTK/Michal Krumphanzl

Pane Kuthane, spor mezi Moravským Krumlovem a Prahou o Muchovu Slovanskou epopej utichl. Doutná pod povrchem?
Je po volbách, proto spor utichl. Potvrzuje se mé tušení, že je to všechno politická hra. Problém ale je, že obrazy jsou pravděpodobně stále na zámku, zabalené na válcích a možná i v nějakých igelitech, což jim zrovna nesvědčí.

Národní Galerie má Muchova plátna hostit, takže byste snad měli vědět, kdy je dostanete?
Je to celé komplikovanější. Když jsem se před delší dobou dozvěděl, že mají být instalována ve dvoraně Veletržního paláce, ptal jsem se našeho vedení, jak si to přestavují. Protože já jako šéfrestaurátor soucítím s obrazy a uměleckými díly a vím, že dvorana je naprosto nevyhovující.

Proč?
Hlavně kvůli UV záření a teplu, které tam proniká proskleným zastřešením. Byl jsem ubezpečen, že snad magistrát na něj zaplatí ochranné fólie. Ale to má pak i opačný efekt, protože fólie fungují trochu jako zrcadlo, takže teplo se odráží do obvodových křídel, kde jsou expozice. Je to nekoncepční řešení. Zatím ani nevím, jaké jsou hodnoty té fólie, kolik toho dokáže odrazit, jak moc pustí dovnitř. Na druhé straně to vůbec neřeší klimatické hodnoty a vlhkost vzduchu, protože klimatizovat obrovský prostor dvorany vůbec není reálné.

V Moravském Krumlově ale taky nemají klimatizaci?
Argument, že na zámku v Moravském Krumlově není klimatizace a v zimě tam mrzne, je sice pravdivý, ale tím, že to je velký barokní zámek, má tlusté zdi, velký prostor, tak tam změna klimatu nastává postupně a díla se s tím dovedou vyrovnat. Nehorší jsou prudké tepelné šoky, což je nebezpečí, které hrozí ve dvoraně Veletržního paláce. Měřili jsme to před osazením fóliemi, a když tam ráno vysvitlo slunce, tak na obrazech bylo až 80 stupňů.

Ale Muchova plátna se už jednou ve Veletržním paláci vystavovala?
Ano, ovšem za Muchova života. Dneska už mají téměř sto let, takže materiál se chová jinak.

Co je ve dvoraně Veletržního paláce teď?
Je prázdná a pronajímá se komerčně. Během letních měsíců jsou tam vystaveny práce diplomantů Akademie výtvarných umění, ovšem právě s výjimkou prací restaurátorů, které tam nemohou být instalovány kvůli jejich možnému poškození.

Na druhé straně se Muchova plátna čas od času půjčují do zahraničí. To jim neškodí?
Zápůjčky se vždycky pečlivě zvažují. Transport na válcích je samozřejmě možný, děláme to i s barokními obrazy. Ale čím méně se to dělá, tím je to pro díla lepší. Je pravda, že se argumentuje: vždyť vy restaurátoři to zase opravíte! Je to tak, ale ztráty originality se mohou projevit vždycky.

V Mnichově byla na přelomu letošního a loňského roku imposantní výstava Alfonse Muchy, kde byly kromě plakátů, plastik a šperků ukázky z epopeje a také jeho slavný Bosenský pavilon ze světové výstavy v Paříži. Proč tady doposud nebyla podobná výstava, která by ukázala Muchovo dílo v celém kontextu?
Možná, že kurátoři si s dílem Muchy ještě nevědí moc rady.

Kdysi, už je to hodně dávno, bylo něco podobného na Hradě v jízdárně. Jako profil malíře by to rozhodně bylo zajímavé.

Když už jsme u ztráty originality: co říkáte restaurování Karlova mostu?
To je katastrofa. Jednou větou. Pamatuji v 60. letech průběžné opravy Karlova mostu, kam si spolužáci z akademie chodili přivydělávat do kamenické hutě na Kampě. Tam se vozily velké pískovcové kvádry, klasickými klíny se tam sekaly a postupně se vyměňovaly. Pak se s tím přestalo, pravděpodobně je ruční práce drahá, takže dneska to nahrazuje strojní řezání. Neznám finance rozpočtu, ale možná je to srovnatelné, protože si na své zase přišly příslušné firmy.

Jak se tomu dalo zabránit?
Tak, že by ve svých funkcích byli opravdoví profesionálové. Lidi, kterým o to jde a rozumí tomu. Protože jestli někdo schválil zadání, jak jsem se někde dozvěděl, jako opravu běžného mostu, a na to vyhlásil tendr, tak tam byla chyba. Nebo to bylo takhle účelově pro někoho připravené. V každém případě je to podle mě nevratné poškození národní kulturní památky. A na to by měly být zákony, soudy, tresty.

Myslíte, že tam mohla hrát roli korupce?
To nemůžu říct, ale když si srovnáte fakta, jak celá ta kauza začínala, tak to může být nazváno i takto.

Když vidíte to, jak vypadal váš obor v době, kdy jste začínal a srovnáte to s dneškem, v čem se to hlavně liší?
Předně máme k dispozici daleko dokonalejší techniku. V tom je ale také nebezpečí. Ona ta technika člověka tak trošku znásilní, a když jí podlehne, tak věci přestávají mít ducha. I laik to pozná, že jsou „přerestaurované“, bez citu. Především se ale dneska projevuje tlak bohatých investorů, byznysu, a restaurování se upozaďuje. A to je prostě všechno špatně.

V minulém režimu tlaky nebyly?
Minulý režim měl výhodu, že existovala na Fondu výtvarného umění složka, přes kterou se prováděly různé zakázky. Samozřejmě ve volném umění tam působila i ideologická komise a to bylo katastrofické. Na druhou stranu v restaurování ideologie nebyla. Opravovaly se i církevní věci. Ale hlavně tam komisi tvořili kolegové s praxí, kteří dovedli poradit, vysvětlit situaci, a to i investorovi. To dneska není, takže restaurátor musí čelit ohromnému tlaku byznysu a laických názorů sám. Někdy je restaurátor v ekonomické tísni a vezme zakázku, i když ví, že je to špatně.

Dá se s tím něco dělat?
Nedávno jsem říkal novému řediteli, památkového odboru na ministerstvu kultury, že by měly nějaké komise odborníků ze strany kunsthistoriků a restaurátorů existovat aspoň pro národní kulturní památky. Ono to tady pořád ještě zní podezřele, že má existovat nějaká komise. Ale v Itálii se například sestavují týmy odborníků, a ti hodně dlouho konzultují, než se k nějakému procesu na závažných dílech rozhodnou. Takže proč by něco takového nemohlo existovat tady.

Tady už není žádný odborný dozor?
Prostě není. Výkonnou moc mají úředníci na pověřených obcích nebo krajích a tam jsou lidi, kteří pracují na odboru kultury, ale s památkami moc zkušeností nemají a natož pak s tím, jak se mají restaurovat. Pak tam existuje památkář, ovšem spíš „pro ozdobu“, protože nemá žádnou úřední pravomoc. Stížnosti se dají řešit přes památkovou inspekci na ministerstvu kultury, ale teprve, když už je věc zkažená.

Existuje nějaké profesní sdružení restaurátorů?
To je těžké. My jsme usilovali na začátku 90.let o založení restaurátorské komory. Tenkrát jsme to měli všechno připravené do České Národní rady, ale tam nakonec prošla jen komora architektů. Pak si od nás podklady vyžádali Slováci a komoru si založili na Slovensku. My tady máme místo komory, která by mohla řešit špatně odvedenou práci podle profesního řádu, jen takovou napodobeninu, kdy ministerstvo kultury vydává licence na restaurování, ale už je nedovede odebrat, když přijdou stížnosti. Pokud vím, nevyhrálo u soudu jediný případ. Bohužel určité zdejší politické strany jsou proti komorovému systému, protože prý omezuje podnikání. I když nevím jak, protože ho naopak zkvalitňuje.

Na opravy památek se vypisují výběrová řízení: co při nich rozhoduje?
Jedině cena, většinou. Už když to začínalo, tak jsme si přáli, aby tam měly vliv například reference. Aby se dalo posoudit, co ten člověk nebo firma už udělali. To se ale nepodařilo prosadit.

Copak kvalitní restaurování nemusí být někdy dražší?
Samozřejmě. Uvedu příklad: kdysi jsem byl v jedné takové společnosti a vyhráli jsme výběrové řízení na restaurování malovaných stropů na Malé straně. Dneska to využívá parlament, je to ta část, kam se rozšířil. Projekt byl příšerný, a to vinou památkářů, protože to tak schválili. Zůstaly stát jen obvodové zdi a dělaly se tam betonové stropy. Podle harmonogramu prací jsou restaurátoři až na konci a musí počítat s tím, že tam dojde ke skluzu. Tak jsem varoval své kolegy, že osazovat na čerstvě vybetonovaný strop zrestaurované malované stropy je perverze. I když jsme to řízení vyhráli, tak profesionální čest nám velela do toho nejít. Vzal to samozřejmě někdo jiný a stropy pak praskaly.

S přílivem evropským peněz tohle všechno graduje, nebo se to přece jen trochu uvolnilo?
Mám obavy, že se ten stav nelepší. To je to, před čím nás kdysi varovali kolegové ze západu, když říkali, dejte si pozor na kvalitu práce. Je to škoda, protože peníze by se daly efektivně a kvalitně využít.

Kde se stala chyba?
Za minulé vlády jsem byl ministrem kultury požádán, abych se účastnil přípravy věcného záměru památkového zákona. Skončil někde v šupleti, ale otevřela se přitom velká diskuse o dvojkolejnosti památkové péče. Podle mě je to daleko dražší, když o jedné památce rozhodují dvě organizace a posílají si papíry. Zásadní chybou je, že u nás máme Památkový ústav a ne úřad jako mají v Německu nebo v Rakousku. Tam je to úřad s výkonnou mocí, což je daleko praktičtější, efektivnější a levnější.

Proč ho tedy nemáme?
Protože to takhle vyhovuje nějakým těm lobbistickým skupinám. Asi líp ovlivní lidi na úřadech, kteří se nevyznají v oboru, takže lobbing je daleko snažší, než kdyby jednaly s profesionály. Systém logicky vyhovuje binci, který v téhle oblasti máme.

Baví vás vaše práce ještě?
Můžu říct, že ano. Kdyby se člověk samozřejmě pořád jenom staral o prosazení komory, tak samozřejmě ne, ale působím na Akademii výtvarného umění a tam nejde jen o to předávat nějaké recepty a návody. Tam člověk s těmi studenty musí diskutovat, jak se vcítit do památek, jak je uchopit. Můžete to sice napsat, ale když to říkáte přímo a s ukázkami, je to nejlepší způsob, jak mladou generaci vychovávat. To je povzbuzující.

Ale když jsou pak vypuštěni ze školy do života, co pak?
Před tím je právě varuji. Ta škola sídlí ve Stromovce a tak jim říkám, víte, teď jsme tady za plotem, ale tam venku vás to semele.

Učíte je strategii obrany?
Přesně tak. Aby vydrželi ty tlaky. A jsou takoví studenti a mám z nich velkou radost, že vydrží. I to je potěšující, když člověk vidí, že slova dopadla na úrodnou půdu a myšlenky žijí dál.

Co v Národní galerii?
Tam je situace možná klidnější, ale smutná v tom, že tady je kultura strašně podfinancovaná. Loni jsme tu měli mezinárodní restaurátorské sympozium a byli tu kolegové z Florencie. Když jsem viděl, jaký oni mají čas a prostor a jak zodpovědně přistupují k procesu restaurování památek, tak jsem si uvědomil, že kdybychom takhle měli postupovat v Národní galerii, tak bych na to potřeboval velký tým lidí a jiné peníze. Horko těžko udržujeme to, co musíme.

Postihnou vás škrty?
Samozřejmě. Ještě nevíme jak, ale takové ty úvahy, někde se o tom v rozhovoru s generálním ředitelem psalo, že Národní galerie zavře na zimu expozice, to si nedovedu představit. Kdyby to tohle bylo, tak je to politická prohra této vlády. Nejvyšší kulturní sbírková instituce v zemi zavře proto, že nemá na světlo a na ostrahu! Takhle se to nedá řešit. Je to absurdní.

Kdo je Petr Kuthan

Narodil se v roce 1945 a vystudoval Akademii výtvarných umění
V roce 1990 spoluzakládal Asociaci restaurátorů
Od roku 2002 je vedoucím restaurátorského oddělení Národní galerie
Učí na Akademii výtvarných umění v Praze

Autor: Ludmila Rakušanová

20.11.2010
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Zámečníci strojů 25 000 Kč Zámečníci strojů Svářeč CO2 - zámečník. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 27000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: z: 28.5.2018. A:21.9.2018. Místo výkonu práce Pohořílky 11. Znalost čtení výkresové dokumentace. Dovolená 5 týdnů. Kontakt se zaměstnavatelem na uvedeném telefonu 8:00 - 17:00, nebo prostřednictvím uvedeného mailu.. Pracoviště: Svarmaro welding s.r.o. - pracoviště pohořílky, 742 45 Fulnek 1. Informace: Darina Bialkova, +420 737 572 352. Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 15 000 Kč Zahradníci floristé a květináři Květinář/ka - florista/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Praha 8, Klapkova 172/8, Kontaktní osoba: Endtová Pavlína, tel.: 777 25 75 60, e-mail: pavlinaendtova@seznam.cz, , Požadavky: praxe v oboru. Pracoviště: Pavlína endtová - 002, Klapkova, č.p. 172, 182 00 Praha 82. Informace: Pavlína Endtová, +420 777 257 560,8:00-18:00,Klapkova8,Praha8. Stavebnictví - Hledáme traťové dělníky - svářeče 30 400 Kč Hledáme mistry Hledáme traťové dělníky - svářeče pro práce na železničním svršku pro provozovny Praha 10 Vršovice a Benešov u Prahy. Místem práce je Praha a blízké okolí. Nástup možný ihned. Jednosměnný provoz, pracovní doba 6,30-15,00 hodin. Bonusy - 13.plat, příspěvek na životní pojištění 2.500 Kč měs., předdovolenkový příspěvek, cestovní náhrady, 25 dní dovolené, proplacení přesčasových hodin. Gastronomie - Číšník, servírka 40 000 Kč Moderní restaurace u Václavského náměstí přijme číšníka nebo servírku na HPP. Nadstandardní platové ohodnocení 40.000 Kč, náborový příspěvek 10.000 Kč. Krátký/dlouhý týden. Nástup možný ihned. CV zasílejte prostřednictvím žlutého tlačítka "Odpovědět na inzerát" nebo volejte na tel.:

Hasan Rúhání, současný prezident Íránu
9

Trump dopadne jako Saddám Husajn, varoval Američany Rúhání

Prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.
11

Lékárníci chystají žalobu na SÚKL, kvůli opožděným dodávkám léků

Pivo za více jak 287 korun. V Mnichově vypukl slavný Oktoberfest

V Mnichově v sobotu odstartoval v pořadí 185. ročník tradičního Oktoberfestu. Bavorská metropole očekává během dvou týdnů šest milionů návštěvníků, připraveno pro ně je sedm milionů litrů piva. Za tuplák moku návštěvníci zaplatí od 11,50 eur (287 korun).  

AKTUALIZOVÁNO

Výbuch plynu zničil rodinný dům, jeden člověk v sutinách zemřel

/VIDEO/ Mostkovicemi na Prostějovsku otřásl v sobotu výbuch. V rodinném domě, kde k tragédii došlo, zemřel jeden člověk. Dva zranění byli převezeni do nemocnice. Poškozeny byly i okolní domy a jejich obyvatelé museli být evakuováni.

Slavia hrála výborně, uznal Plašil. S Bordeaux chce najet na pozitivní vlnu

/ROZHOVOR/ I když ve čtvrtečním duelu Evropské ligy patřil na straně Bordeaux k nejlepším hráčům, sám na rozjetou Slavii přece jen nestačil. Jaroslav Plašil proto po porážce 0:1 odcházel k týmovému autobusu zklamaný – ale stále v pozitivní náladě. „Zápasů v poháru bude ještě dost, teď se musíme soustředit na nedělní utkání v lize,“ zdůraznil před novináři.

OBRAZEM: Dopravní podnik zpřístupnil garáže, vozovnu i depo

Pražský dopravní podnik v sobotu během dne otevřených dveří zpřístupnil některé své provozy. Tentokrát lidé mohli navštívit tramvajovou vozovnu Motol, autobusové garáže Řepy a depo Zličín, odkud celý den vyjížděly historické soupravy metra.  

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT